Rekonstrukce zámku Poříčí v Boršově nad Vltavou

Rekonstrukce zámku Poříčí v Boršově nad Vltavou

U Zámečku 196, 373 82 Boršov nad Vltavou

(16. 1. 2018) V zámku vznikne 12 bytů.

 
 
 
 

Rekonstrukce zámku Poříčí v Boršově nad Vltavou

(ČTK) - Stavební firma Auböck, jíž patří zchátralý zámek Poříčí v Boršově nad Vltavou, ho začne v nejbližších týdnech opravovat. Půjde o investici 15 milionů Kč, práce by měly trvat do jara 2019. V zámku vznikne 12 bytů. ČTK to dne 12. ledna 2018 řekl jednatel firmy Jan Vilánek. Část areálu patří neziskové organizaci Josefína, která tam chce vybudovat komunitní centrum. V památce žili v 19. století českobudějovičtí starostové jako podnikatel a mecenáš Adalbert Lanna nebo Eduard Claudi. Historie původní tvrze sahá do 14. století.

Zámek koupili jednatelé firmy Gerald Auböck a Jan Vilánek před rokem a půl. Znalec již dříve ocenil Poříčí na milion korun, kupní cenu majitelé nezveřejnili. V Boršově firma sídlí pět let. Na zámku plánuje 12 bytů za běžné prodejní ceny, od výměry 1+kk až po 4+kk.

"Začaly přípravné práce, vykácení, vyklizení objektu, projekt je připravený. Stavba se spustí ve dnech až týdnech. Ke koupi nás vedlo sídlo naší firmy, které je kousek odsud, je to srdcová záležitost, padla myšlenka: pojďme tuhle památku zachránit, když se ještě nachází na hraně, kdy se to ještě může podařit. Kdyby fungovala takhle dál ještě další dva roky, dostane se do stavu nezachranitelného. Naším cílem je přistupovat k tomu jako k památce, ale musí to mít nějakou ekonomiku,"
řekl Vilánek.

Zhruba třetinu zakázek firmy s 80 zaměstnanci, která bude mít za loňský rok obrat asi 480 milionů, tvoří rekonstrukce památek. Rekonstruovala českobudějovický hotel Budweis, obnovila fasády kostela v Dobré Vodě u Nových Hradů, bude se podílet na přestavbě solnice na Piaristickém náměstí v Budějovicích. Gerald Auböck vlastní jeden objekt s historickou fasádou.

V zámeckém areálu je i bývalá sladovna, ta patří neziskové organizaci, která zde plánuje komunitní centrum. "Má záměr poskytovat sociální služby a komunikuje s námi o možnosti některé z těch bytů využít," řekl Vilánek.

Obec chce zároveň za několik milionů oživit historický park, jejž má pronajatý od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. V první čtvrtině roku požádá o dotaci. Obnoví malé pódium, ostrůvek, altán, japonský mostek, odbahní rybník. Dominantou parku jsou jilm a liliovník tulipánokvětý, chráněný strom, podle některých pramenů největší v ČR.

"Chceme dát park do podoby, jako ho před rokem 1850 nechal udělat Adalbert Lanna, ve stylu anglického parku. Jsem strašně rád, že v historii zámku přichází hodina H. Od roku 1942 má zámeček konečně normálního majitele: bylo tam doléčovací zařízení pro vojáky wehrmachtu, v květnu 1945 tam české gardy zabily devět lidí, pak tam družstvo udělalo byty. Po revoluci změnil zámek třikrát majitele, vždycky se to stalo součástí úvěrového podvodu," řekl dnes ČTK starosta Jan Zeman (BEZPP).

Doplněno Stavbaweb:
Stavba je na seznamu památek v ohrožení.

Barokní zámeček s mansardovou střechou, přestavěný z původní tvrze, vznikl na přelomu 14.-15. stol. Je to trojkřídlá patrová budova kolem nepravidelného lichoběžníkového nádvoří, které nasvědčuje poněkud složitému stavebnímu vývoji. Bylo zde několik majitelů, ale kolem roku 1620 Poříčí získal Dominikánský klášter. Po jeho zrušení se v jeho vlastnictví vystřídalo několik významných Českobudějovických měšťanů. Poslední soukromý majitel, židovský statkář zemřel za 2. světové války v koncentračním táboře. Poté se zámek dostal do správy JZD, přičemž začal těžce chátrat. V 80. letech zde vznikly byty a byla zbourána hospodářská stavení. Do soukromého vlastnictví se dostal znovu po revoluci. Existovalo několik záměrů, jak zámek využít, například zrekonstruovat pro potřeby luxusních bytů, ale k ničemu takovému nedošlo. V roce 2014 se zámek dostal do insolvence a prodával se. Znalec Poříčí ocenil na milion sto tisíc korun.
K zámku přiléhá i původně anglický park s rybníčkem - dnes zpustlý. Alespoň o záchranu parku se snaží místní obec. Špatný stavebně-technický stav objektu se nadále zhoršuje, žádné kroky k jeho záchraně nebyly dosud podniknuty (leden 2016).
Profil objektu a další informace najdete v databázi prázdných domů v ČR: Zámek Poříčí
(zdroj: Facebook/prazdnedomy)

Další podrobné informace o zámku Poříčí najdete na webech www.toulkypocechach.com nebo hrady.cz: Zámek Poříčí.Větší fotogalerii s popisem (včetně fotografií z interieru a parku) najdete na stránkách www.mistopis.eu.

Stránky společnosti AUBÖCK s. r. o.

 
 
 
 
48.9274750
14.4402372
Rekonstrukce zámku Poříčí v Boršově nad Vltavou

Rekonstrukce zámku Poříčí v Boršově nad Vltavou
U Zámečku 196
373 82 Boršov nad Vltavou

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz