Stavitelé
železniční trati ve třicátých letech přeložili kus historické uličky, který jim
překážel a dům postavili znovu do svahu nad trať. Díky tomu se na jeho dvorku
tyčí strmá „sjezdovka“ a z patra je nádherný výhled na blízký kostel a celé
Obřany.
Zrušili jsme hospodářské přístavby, mírně zvětšili podkroví a dům jsme
adaptovali pro rodinu se dvěma školáky. Společenská část zabírá celé prostřední
podlaží a pokračuje na terasu. Výhled na město rámuje panoramatické sedací
okno. Ozdobou ložnice v přízemí je vana s výhledem na růžové keře v
předzahrádce. Dětské pokoje našly své soukromí v podkroví.
Stromy
a keře sestoupily z kopce až na dvorek, uprostřed svahu je ohniště a úplně
nahoře skrýš – rozhledna.
Zdivo je původní, některé stropy byly zesíleny nebo vyměněny. V interiéru se
výrazně uplatňuje původní monolitické schodiště. Doplnili jsme je cementovou
stěrkou na stěnách a podlahami, dveřmi a interiérovými doplňky z přírodního
dubu. Nová garáž a sklad v zahradě mají zelenou střechu. Dům je v pasivním standardu
a je vybaven rekuperací.
Autorská
zpráva
Foto: Zuzana Šale, David Urbanczyk
Autoři: Dušan Urbanczyk; spolupráce Jan Rýpar, Radka Grosošová (zahradní úpravy)
Náměstí je katastrofa - dříve v parku se stromy seděli lidé, dneska je tam žhavá pláň kam kdo němu tak…
Děkuji za skvělý článek o perfektní technologii a materiálu. Jenom malá poznámka: Egypt není Dálný východ.
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.