Revitalizace smíchovského nádraží - Smíchov City

Revitalizace smíchovského nádraží - Smíchov City

(9. 2. 2015) (ČTK) - Smíchov Station Development, která je společným podnikem developera Sekyra Group a Českých drah, chce začít s revitalizací smíchovského nádraží na jaře 2017, kdy plánuje zahájit stavbu první etapy rozsáhlého projektu. ČTK to řekl ředitel pro development společnosti Sekyra Group Leoš Anderle, který je zároveň místopředsedou představenstva Smíchov Station Development. Investor už vybral vítěze architektonické soutěže na severní část území, jeho jméno zveřejní ve středu. Náklady na celý projekt developer odhaduje na 15 miliard korun.

 
 
 
 

Revitalizace smíchovského nádraží - Smíchov City

(ČTK) - Smíchov Station Development, která je společným podnikem developera Sekyra Group a Českých drah, chce začít s revitalizací smíchovského nádraží na jaře 2017, kdy plánuje zahájit stavbu první etapy rozsáhlého projektu. ČTK to řekl ředitel pro development společnosti Sekyra Group Leoš Anderle, který je zároveň místopředsedou představenstva Smíchov Station Development. Investor už vybral vítěze architektonické soutěže na severní část území, jeho jméno zveřejní ve středu. Náklady na celý projekt developer odhaduje na 15 miliard korun.

Projekt Smíchov City chce na místě smíchovského nákladového železničního nádraží vytvořit nové centrum celého Smíchova. Na ploše kolem 210.000 metrů čtverečních chce Sekyra Group ve spolupráci s Českými drahami postavit kancelářské, obchodní a rezidenční budovy, které bude rozdělovat široký zelený bulvár. Součástí projektu má být i několik veřejných náměstí, základní škola s mateřskou školou či moderní nákupní centrum.
V rámci projektu se počítá i s přesunem terminálu Na Knížecí blíže smíchovskému nádraží, čímž vznikne nový dopravní uzel propojující železniční a autobusové nádraží se stanicí metra a tramvajovou zastávkou. Minulý rok v květnu dosáhl investor po sedmi a půl letech změny územního plánu, která rozsáhlou výstavbu v lokalitě umožňuje.
"V průběhu letošního března bychom chtěli vytvořit funkční tým architektů, který by konkrétně zpracoval některou část projektu. Územní rozhodnutí bychom rádi získali v první polovině příštího roku, poté bychom zahájili prodej bytů a komerčních ploch. Zahájení stavby nyní očekáváme na jaře 2017," řekl ČTK Anderle. Připustil však, že tyto termíny platí pouze v případě, že všechna řízení budou postupovat plynule a nebudou muset řešit složitá odvolávání.

Tisková zpráva
Rýsuje se podoba nové smíchovské čtvrti

Kuba & Pilař architekti Kuba & Pilař architekti
Kuba & Pilař architekti

Oblast smíchovského nádraží se radikálně změní. Mrtvá zóna s prázdnými budovami a nefunkčním kolejištěm ustoupí v horizontu několika let moderní městské čtvrti. Výsledky vyzvané architektonické soutěže, kterou připravil investor Smíchov Station Development, a.s., ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy, přinášejí lepší představu o podobě první etapy výstavby.

Podrobnosti projektu s názvem Smíchov City jsou známy již dlouho. Na ploše 21 hektarů vyrostou kancelářské, obchodní a rezidenční budovy.

Urbanistický koncept nové čtvrti vznik v ateliéru A69-architekti, opírá se o principy tradičního města, které je založeno na kvalitním veřejném prostoru ulic, parků a náměstí vymezených městskými bloky, je živé, bezpečné a zdravě multifunkční, tak jak to známe nejen z původního Smíchova, ale také z Vinohrad, Žižkova či Dejvic. Chce propojit práci, bydlení, nakupování, školu a odpočinek do jednoho místa, a tím nabídnout prostor, který se stane příjemným domovem.

Projekt řadu let brzdila stavební uzávěra. Teprve v polovině loňského roku ukončili čekání na potřebná povolení pražští zastupitelé, když schválili změnu územního plánu potřebnou pro zahájení výstavby.

Stavět se začne v severní části
„Dynamická proměna místa, kde nikdo nechce být, v místo, kde lidé chtějí žít, se musí opřít o skvělou občanskou vybavenost i kvalitní koncepci a architektonické řešení. Pro novou smíchovskou čtvrť bude charakteristické spojení rušného centra s klidem okolní zeleně. Tomu by se měla podřídit tvář celého projektu, která vzejde ze soutěže,“ přibližuje plány developer Luděk Sekyra.

Stavět by se mělo začít v roce 2017. První fáze výstavby se bude týkat severní části území, kde se nová čtvrť napojí na starší zástavbu Smíchova. Na řešení plochy o 35 tisících metrech čverečních byla na konci září 2014 vypsána architektonická soutěž. Zúčastnilo se jí sedm domácích a pět zahraničních soutěžních týmů, a dnes má SMÍCHOV CITY – SEVER vítěze.

Kuba & Pilař architekti Kuba & Pilař architekti Kuba & Pilař architekti
Kuba & Pilař architekti
Kuba & Pilař architekti
Uspěly bloky oddělených domů
Z dvanácti účastníků se porota shodla na ocenění kanceláře Kuba & Pilař architekti, která navrhla jednotlivé domovní bloky na principu oddělených domů, jež budou stát na společném suterénu hromadných garáží. Pro větší architektonickou různorodost vítězný tým doporučil, aby se na výsledném projektu podíleli také další autoři.

"Nové  rezidenční a administrativní budovy by měly především dotvářet stávající městskou strukturu. Právě participace více architektů napomůže nejlépe se přiblížit schématu tradičního členění původní smíchovské zástavby,“ komentuje kvalitu vítězného návrhu předseda poroty architekt Boris Redčenkov, který také zastupuje kancelář A69 architekti, jež připravila urbanistickou regulaci celého území Smíchov City.

Podle Redčenkova budou bloky domů plně respektovat plánovaný pěší městský bulvár mezi Andělem a dopravním terminálem na Smíchovském nádražím, nebudou převyšovat okolní zástavbu a bytové plochy budou na úkor ploch pro administrativu maximalizovány.

Architektonickou soutěž na severní část nové čtvrti uvítalo také vedení městské části Praha 5: „Pro občany je rozvoj Prahy 5 jedním z důležitých témat. Obyvatele trápí zejména nevyužívané oblasti s prázdnými a vybydlenými budovami, které kazí celkový dojem z naší městské části. Proto jsme uvítali vyhlášení mezinárodní architektonické soutěže ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Renomovaní architekti se zaměřili na ulice v blízkosti smíchovského nádraží. Jsem přesvědčen, že realizace vítězného návrhu oživí tuto lokalitu. S návrhy jednotlivých projektů se budou moci občané brzy seznámit na výstavě umístěné přímo na naší radnici ,“ uvedl starosta Prahy 5 Radek Klíma (TOP 09).



Haascookzemmrich STUDIO
Haascookzemmrich STUDIO
Haascookzemmrich STUDIO Haascookzemmrich STUDIO
Haascookzemmrich STUDIO

Mezi studia, která se na tvorbě nové čtvrti mají podílet, porota zařadila pět dalších architektonických týmů. Figurují mezi nimi Haascookzemmrich STUDIO 2050, Projektil architekti, D3A, Lábus – AA – Architektonický atelier a Chalupa architekti + A.L.T. Architekti.

Vyzvanou neanonymní architektonickou soutěž SMÍCHOV CITY – SEVER vyhlásil Smíchov Station Development, a.s. ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
členové poroty:
Závislí:
Ing. Leoš Anderle, místopředseda představenstva SSD, a.s.
Ing. arch. Boris Redčenkov, A69 architekti
Ing. akad. arch. Jan Šépka, vedoucí Kanceláře projektů a soutěží IPR Praha
Nezávislí:
Ing. arch. Petr Hlaváček, Headhand architekti
Ing. arch. Aleš Burian, Burian-Křivinka architekti
Ing. arch. Michal Fišer, Třiarchitekti
Ing. arch. Tomáš Novotný, Kava

tisková zpráva

Chalupa architekti
Chalupa architekti Chalupa architekti
Chalupa architekti
Lábus — AA — Architektonický ateliér
Lábus – AA – Architektonický ateliér

D3A
D3A

Projektil architekti Projektil architekti
Projektil architekti Projektil architekti
Projektil architekti

Kuba & Pilař architekti
Kuba & Pilař architekti Kuba & Pilař architekti
Kuba & Pilař architekti Kuba & Pilař architekti
Kuba & Pilař architekti

 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Ostatní

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz