Rodinné sídlo u Portheimky
(5. 4. 2017) Jan Forman a Michal Schwarz
Rodinné sídlo u Portheimky
Dům byl postaven pro Americkou petrolejářskou společnost,
později ho koupil JUDr. Schwarz pro svoji rodinu a nechal ho přestavět
architekty Karlem a Otto Kohnovými. Zachovaly se tu historické interiéry a také
krásný výtah z roku 1928. Jeho dráha byla prodloužena do podkroví, kde vznikly
dva nové byty.
Rozsáhlý pozemek na pražském Smíchově navazoval v roce 1885 na zahradu blízké
Portheimky, ze severu na park Kinských. Na počátku 20. století byl dům včleněn
do řadové zástavby, takže podstatnou část zahrady ztratil. Eduard Schwarz v roce
1922 zahájil jeho modernizaci – dům byl vybaven centrálním vytápěním, jídelním
a osobním výtahem. V hlavním obytném patře byla vynesena část vstupní haly nad
prostor dvora tak, aby se mohla propojit severní a jižní část dispozice. Autoři
projektu navrhli vybavení interiéru včetně obkladů stěn, vykládaných podlah,
vestavěného nábytku, štukových stropů s vestavěným osvětlením (i desítky
žárovkových objímek v jedné místnosti). Kromě toho tu byla také zimní zahrada,
letní kuchyň a na zahradě tenisový kurt. V padesátých letech minulého století
byly prostory postupně rozděleny na osm bytů, po roce 1989 se dům vrátil rodině
původního majitele. Autory jeho obnovy jsou Jan Forman a Michal Schwarz.
Tři etapy
rekonstrukce
2006-2009: Začalo se generální opravou technických rozvodů, pláště domu a
vestavbou dvou bytů do podkroví, kam byl protažen i výtah. Při přestavbě výtahu
se podařilo zachovat větší část ohrazení šachty a repasovat původní kabinu
výtahu. Dále byla provedena rekonstrukce veřejného interiéru. V garsoniéře v
přízemí (původně kancelář prokuristy JUDr. Schwarze) proběhla repase podlah,
dřevěných obkladů a podhledu, je tu nová koupelna a kuchyňka.
2009-2010: Byla zbourána vsazená příčka ve 2. NP a patro opět tvoří jeden
celek. Repasovaly se podlahy, dřevěné a kamenné obklady, štuky a vestavěný
nábytek. S ohledem na co nejcitlivější obnovu interiéru bylo rozhodnuto o
využití reprezentativních prostor jako advokátní kanceláře. Jedinou zásadní
změnou bylo zrušení dvojího vstupu a vybourání nových vstupních dveří v ose
haly. Ve 3. NP se postupovalo obdobně s tím rozdílem, že patro zůstalo
rozdělené na dva byty.
2012-2013: Jan Forman a Michal Schwarz navázali na koncept architektů
Kohnů, kteří schodištěm spojili veřejnou část domu se zahradou. Severní byt v
1. NP rozdělili novou chodbou, na kterou navazuje schodiště. V současnosti je v
domě sedm bytů a dva celky kancelářských prostor.
Nové byty
U jižního bytu autoři zachovali tvar uliční části krovu s vazbou na štít,
do světlíků krov zvedli tak, aby zvětšili objem využitelné plochy. Severní byt
využívá zvednutí krovu do světlíků i pro oslunění severně orientovaného křídla
bytu. Objem střechy se zvětšil přístavbou štítu na rizalitu.
Do severní a jižní fasády střechy je usazena dvojice ateliérových oken se
subtilními rámy. V jižním štítě zůstala původně členěná okna, v severním jsou
tři francouzská okna. Do světlíku vedou okna s mléčným sklem. Klempířské prvky
byly provedeny v předzvětralém titanzinkovém plechu.
Autoři kladli důraz na jednoduchost, funkčnost a variabilitu: jižní byt o
velikosti 97 m2 projektovali se záměrem zachovat otevřenou
dispozici. Kuchyň, jídelna, obývací pokoj a hala tvoří jeden prostor, dělený zasouvacími
dveřmi. Obývací pokoj má střešní okno s orientací na jih, ze severu je osvětlen
stěnou z mléčného skla do světlíku. Severní byt je o 16 m2 větší.
Kuchyň ve spojovacím krčku mezi byty prosvětluje stěna z mléčného skla. Na
kuchyň navazuje centrální obytný prostor, ze severní strany osvětlený novým
štítem s trojicí francouzských oken. Je odtud přístupná ložnice rodičů s
ateliérovým oknem. Z komunikačního koridoru se vchází do ložnice dětí a druhé
koupelny.
O průběhu stavby hovoříme s Janem Formanem:
V domě se zachovala velká část interiérů, které jste s velkou péčí obnovili. Byla to pro vás významná zakázka?
Ano, práci architektů Kohnů jsme znali a věděli jsme, že v Praze postavili několik výjimečných domů. Je to výzva, když navazujete na práci kvalitního architekta. Eduard Schwarz na začátku minulého století jako významný právník zastupoval Živnostenskou banku – byl to jeden z bankovních domů, na kterém první republika kapitálově stavěla. Měl ambici vytvořit pro svoji rodinu velkorysé bydlení. Ve zvýšeném patře byl tedy prokurista a dva menší byty pro servis domu, další dvě podlaží sloužila jako byt majitele. V roce 1929 vznikla přístavba patra.
Dům se dochoval s mnoha detaily, protože tu dále bydleli lidé, kteří si vážili kvality interiérů. Například rodina profesora Bertholda Epsteina, významného pediatra, nebo rodina Pavla Kohouta. Nejdříve však bylo nutné stavbu opravit po technické stránce: nově vybavit kotelnu, obnovit rozvody elektřiny, odpadů, vody… Došlo k výměně krytiny a části krovu při vestavbě dvou nových bytů.
Samostatnou kapitolou je modernizace výtahu a prodloužení jeho dráhy…
Půdní podesta byla o 25 cm širší proto jsme rozhodli, že s výtahovou šachtou ustoupíme tak, aby nástupy do výtahu dostaly lepší proporci. Provedlo se to pomocí ocelového svařence, který se vložil směrem do výtahové šachty. Chtěli jsme zachovat její čistý výraz, proto jsme v hřebeni střechy a zároveň v horní části výtahové šachty vytvořili ocelovou konstrukci, která slouží také jako nosný prvek pro závěs výtahu. Původní kazetový skleněný strop šachty byl vlastně jen záklopem, jímž procházela lana. Nad ním byl sklobetonový masivní strop a zcela nahoře železobetonové žebro, na němž byly zavěšeny kladky od výtahu. Vlastní klec byla zavěšena na tomto železobetonovém trámu, ale závaží procházelo meziprostorem ve světlíku. Toto řešení nebylo možné dodržet, dnešní normy je nepřipouštějí. Ale docílili jsme toho, že kolo výtahu je nad střechou a má vlastní plechovou kapotáž. Prostor schodiště je maximálně vyčištěn. Kabina výtahu zůstala původní, se všemi historickými detaily, na tom nám hodně záleželo.
Další etapa rekonstrukce byla zaměřena na obnovu historických interiérů. Zachovaly se výkresy bratří Kohnů?
Ne, ale některé místnosti jsme mohli upravit podle starých fotografií. Hlavní obytný prostor bytu pana Schwarze dnes slouží jako vstupní hala pro právnickou kancelář. Při rekonstrukci ve 20. letech minulého století byl rozšířen, na místě dnešních sloupů byla obvodová zeď domu. Přibyl také světlík. Je ale možné, že v budoucnosti bude celé toto patro opět sloužit jako byt, proto jsme je pro tuto variantu připravili. Nové vstupní dveře do haly recepce jsme vytvořili zcela nově, jako vestavěný kubus s bočním prosvětlením, aby se do chodby dostalo denní světlo. A také jsme chtěli, aby vstup do advokátní kanceláře získal určitou noblesu, proto jsme dveře vsunuli do interiéru, aby podesta získala větší prostor. Původně se sem vstupovalo dvěma bočními vchody. Jeden z nich jsme společně s malou předsíní zrušili, na tomto místě vznikla koupelna s WC. Druhou koupelnu jsme se snažili ponechat co nejvíce v původním stavu – repasovali jsme mramorové obložení, u nové vany jsme ponechali prvek pro vypuštění a napouštění vody, které už tehdy probíhalo formou chrliče. Litinové radiátory jsme se snažili zachovat, repasovaly se parkety - některé podlahy působní jako intarzie, jsou opravdu nádherné. Převážně jsou dubové, s mahagonovými doplňky. Důsledně se opravovaly štuky, prováděly se repase dřevěných obkladů včetně ostění oken a kazetových stropů.
Zajímavé je, že v těchto interiérech autoři hodně pracovali s podhledy, do nich zabudovali spoustu žárovek. Když jsme vyměňovali elektroinstalace, museli jsme sádrové odlitky se zabudovanými objímkami vytvořit znovu. Samotné podhledy byly z heraklitových desek.
Byty podkroví na historické interiéry navazují svou otevřenou dispozicí a také poměrně rafinovanou hrou s umělým osvětlením i denním světlem…
Nad hlavním bytem se kolem roku 1929 realizoval byt pro dceru, který už byl vytvořen v duchu moderny a funkcionalismu. Řekli jsme si tedy, že když mají vzniknout v dalším patře nové byty, budou zcela soudobé. I proto jsme řešili osvětlení ve skrytých spárách, prosvětlení místností horizontálními pásy oken, prosklení do světlíků. I chodba je přisvícená pásovým oknem pod pultovou střechou. Byla to také jediná možnost, jak docílit oslunění obytného prostoru v severním bytě. Je to velmi příjemné, protože interiér není přehřátý, ale slunce je tu dost.
Přemýšleli jste nad tím, že by se tu mohly uplatnit soudobé systémy pro regulaci tepla?
Ano, teplá voda obíhá v páteřním cirkulačním rozvodu a teplo se do jednotlivých bytů předává pomocí výměníkových stanic. Odebírá se voda topná i teplá užitková. Všechny byty mají jednoduše měřitelné odběry tepla a možnost komfortního nastavení. Výměníkovou stanici ovládají řídící jednotky, takže se teploty mohou regulovat libovolně. Například během dne, když nájemníci odejdou do práce, mohou vytápění utlumit na minimum a nastaví si, kdy se zase odpoledne automaticky zapne.
Neměli jste tu problémy s vlhkostí, která často poškodí opravenou fasádu?
Dům trpí především tím, že se v okolí zvedl terén navážkami. Přízemí jižní fasády navíc negativně ovlivňují chloridy, které tu způsobilo letité neuvážené solení chodníku. Výkvěty a odlupující se štuk investora donutil znovu fasádu opravit. Nad teracovým soklem se omítka z vlhkých míst odstranila a byly použity sanační omítky bez obsahu cementu pro maximální difuzní otevřenost. Při této opravě byla restaurátorsky ošetřena štuková výzdoba fasády s novým podnátěrem a nátěrem vápenné barvy.
Vzlínající vodu jsme začali v suterénech odstraňovat pomocí odvlhčovačů a ventilátorů, které vlhký vzduch odtahují do komína. Zdá se, že je to dobrá metoda, vlhkost se už tolik netlačí k fasádě směrem ven, takže by neměly vznikat další výkvěty.
Hana Vinšová
Foto: Vavřinec Menšl a archiv autorů
Článek vyšel v časopisu STAVITEL 8/2014
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Dokončení
2013
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

15. 3. 2023 16:35:54
Re: Dům u lesa a rybníka
plech v barvě dřeva? a je to dobře?
9. 3. 2023 16:55:57
Re: Interiér RD v Malešicích
Spousta bílé, šedá, černá, trochu dřeva, kov, čiré sklo - je mi z toho zima. A smutno.
9. 3. 2023 16:45:41
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Jenže ta Jurkovičova stavba byla obnovena původní technologií a podle původních plánů. Jde tedy jednoznačně o kopii (repliku). Na rozdíl od mostu, kde chtějí novou technologii s falešnými nýty, s kolejištěm navíc, protože na dnešní provoz už prostě původní šířka a nýtovaná konstrukce nestačí. Takže dělat skutečnou kopii nemá smysl. A jsem na rozpacích, jestli je dobře dělat něco, co se jako kopie jen tváří. Myslím, že u technických památek by měl být preferován jejich účel a pokud jsou opravdu památkově hodnotné, tak by měly být přesunuty tak, jak se to udělalo s Podolským mostem do Stádlece kvůli přehradě nebo s chalupami do skanzenů, když už se v nich nedalo plnohodnotně bydlet. Ať svou krásu ukazují tam, kde mohou bez problémů sloužit. A pokud jde o to, že by nová stavba mohla vypadat úplně jinak - no a co? Hlavně, když jí to tam bude slušet jako např. věžím na kostele v Emauzích. Kdopak si dnes vzpomene, jak vypadaly dřív? I na nový most si staří zvyknou a mladí ho budu brát jako samozřejmost. A když se opravdu povede, tak ho další generace prohlásí za kulturní památku :-) .
7. 3. 2023 14:33:44
Re: Nový sportovní areál u řeky s pláží
Ovšem, taková prostředí architekti vymýšlí, aby prostředí pro život občanů zpříjemnili. U Budějovic bych bral i to, kdyby celé centrum bylo pěší zónou i 5 km dlouhou, aby auta neměla tudy tranzit. Kolik roků je celé město denně ucpáno a lidé jsou otravováni zplodinami, hrozbou kolize, hlukem a zranění? Jak dlouho se vleče dokončení obchvatu a napojení na D3? Je to bída, ty České Budějovice. Převezmou štafetu nejhoršího města ČR pro vnitřní a tranzitní dopravu po Přerovu?
7. 3. 2023 02:22:48
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Těžko odpovědět. Já si myslím, a je to fakt subjektivní, že v odůvodněných případech má replika svůj smysl. Když vyhořel ten Jurkovičův barák, taky ho postavili znovu - je to kýč? Most na Výtoni je most vnímanej veřejností jako krásnej (bez ohledu na jeho žalostnej stav), neznám nikoho, kdo by jej neměl rád. Takže buď moderní zcela soudobej most, úplně jinej, s tím, že se s tím starým prostě rozloučíme, nebo repliku, to je můj názor. A nemusela by to být replika doslovná, falešné nýty mě fakt urážejí. To, co bylo prezentováno jako návrh, ta oblouková reminiscence, ta na mě právě jako zcela nevkusnej kýč působí.
2. 3. 2023 15:55:58
Re: Re: Valná hromada ČKA 2023.
pokud jsem se někde něchtěně otřel o někoho ze severní Moravy, tak pouze omylem a nechtěně... kde to bylo? neuvědomuji si, že bych někoho hodnotil...
2. 3. 2023 15:02:57
Re: Valná hromada ČKA 2023
opravuji : ..poslání budovat náš životní....
2. 3. 2023 15:01:42
Re: Valná hromada ČKA 2023
Posílám za sebe zdravici valné hromadě. V Česku mám velmi mnoho vysoce erudovaných i mladých ambiciózních architektů, kteří své poslání budova náš životní prostor plně ctí. Speciálně zdravím pana Jana Kasla, velmi aktivního člena Komory, který by mohl ze své výše kvality znalostí a rozhledu i trochu občas ubrat, pokud se ohnivěji vyjadřuje k projektantům ze severní Moravy. Tady máme taky šikovné a erudované tvůrčí osobnosti, ne vidláky, pane Jane. Ostatně katedra architektury na FAST VŠB má hodně vysokou tvůrčí úroveň. Počiny mnoha posluchačů i absolventů jsou velmi úspěšné nejen v celostátních soutěžích.
2. 3. 2023 14:56:16
Re: Pórobeton Ytong je ideálním materiálem pro střechy a stropy
Rád souhlasím, YTONG je úspěšný materiál na českém (a jinde) trhu. Snad mé nadšení pro systém trochu brzdí vysoké ceny MULTIPORU, který by se více uplatnil při jiné cenové politice.
1. 3. 2023 21:16:36
Re: Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín.
Jo, kdyby se tak architekti dívali na svět očima dětí a psů :-) , jaké by asi vznikaly stavby.
1. 3. 2023 21:08:59
Re: Re: Praha, železniční most.
Souhlasím s tím, že logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu. Ale pokud postavíme repliku, která nemá z pohledu památkářů žádnou hodnotu, a použijeme dávno překonanou technologií jen aby to vypadalo - nebude to kýč?
1. 3. 2023 10:55:31
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Ty dva Labske mosty {v Usti a Hradci Kralove) neznam ale ten "kubisticky" most pres Vltavu mne ale vubec nevadi. Samozrejme musime si pockat na hotove dilo, ale pro mne je se na co tesit.
28. 2. 2023 17:31:21
Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín
Vážení, Holka!?Super!Návrh - velká škoda, že místo bílého betonu není obyčejné průhledné zábradlí!!! I děti by viděli na řeku, také psi - a drželi by se kraje! A co na to teprve řeknou pražští sprejeři! Snad si té dlouhé bílé plochy nevšimnou. Lávka v Příboře by Praze slušela víc. Škoda.
28. 2. 2023 17:25:39
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Tak takto z hlavy vám můžu nahodit příklady, které mě nejvíc šokovaly z realizací: Hradecká lávka pro pěší a třeba Mariánský most v Ústí n. L. (to je echt prasárna). Návrhů by se našlo taky dost, zrovna to, co vyhrálo na té Výtoni, nebo třeba Dvorecký most (MS architekti, ten naštěstí nevyhrál, ale vítězný návrh mě taky zrovna dvakrát nenadchl - budeme si hrát ve 3. tisíciletí na návrat kubismu...).
26. 2. 2023 17:15:58
Re: Život pod zámeckou střechou-úžasná "proměna"
Dobrý den, dovoluji si Vás oslovit jako majitele úžasně obnoveného zámeckého areálu a současně bych Vám doporučila pro celorepublikovou i zahraniční propagaci přihlásit de do celostátní akce Má vlast cestami proměn na www.cestamipromen.cz/prihlasit-promenu Vím, že přihláška něco stojí, protože zpracování podkladů-textu a fotek před proměnou a současný stav a překlady jsou nákladné, ale mám zato, že budete nadšeni, až přijedte na zahájení výstavy do Prahy, kláštera na Břevnově, kde letos bude zahájení v červnu. Mně se podařilo zachránit od zbourání havarijní oranžerii v Lomnici u Tišnova, také jsme ji se starostou přihlásili, a v hlasování byla druhá. Chtěla jsem za Vámi přijet osobně, ale měla jsem po sobě operace kyčlí, takže jsem to bohužele nezvládla. Letos bych ale velice ráda. Velice si vážím nápadů a píle lidí, kteří dostanou do rukou stavby v havarijním stavu a vykouzlí z nich něco pohádkového. Jako "potrhlá" oranžeristka se zejména velice těším na vaši oranžerii! Srdečně zdraví Dagmar Fetterová, emeritní pracovník NPÚ ÚOP v Brně.
24. 2. 2023 00:48:32
Re: Ministerské sliby naprázdno
Jestli Platformě dobře rozumím, tak si představují, že by o každé žádosti rozhodoval najednou celý tým lidí s jednotlivými odbornostmi, kde by každý z nich byl vázán vlastními zákony. Ale i kdyby to nějakým zázrakem šlo časově zkoordinovat, tak jak si tito jednotlivci mohou dovolit "vyvažovat zájmy" právních předpisů? Kdo jim k tomu dá právo? A kdo by byl nakonec zodpovědný za výsledek?
23. 2. 2023 07:31:33
Re: Re: Praha, železniční most.
Dva ? Tak teda ted tri ! Ja se podepisuji tez.
23. 2. 2023 03:37:45
Re: Re: Praha, železniční most.
Jestlize tech pripadu "spatnych" mostu je v republice dost, alespon nekolik jich jmenovat by urcite nebylo tezke. Zajimalo by mne to velice. Dekuji predem.
23. 2. 2023 02:40:38
Re: Praha, železniční most
To, že dopis působí jako otevřený anonym, je jedna věc a může to být jenom chyba redakce, nevím. Druhou věcí ovšem je skutečnost, že architekti jistě zastávají legitimní a velmi relevantní pohled na věc a lze jim v lecčems dát zapravdu. Ale já bych zase naopak české architekty poprosil: Přestaňte navrhovat mosty, přenechte jejich projektování špičkovým inženýrům - mostařům, jak tomu bylo po uplynulých nejméně 150 let zvykem. Protože logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu (stejně jako v oblasti leteckého inženýrství dobře navržené letadlo je i krasné a krásné letadlo krásně létá). Do takové práce, jakou je návrh mostní konstrukce, nepatří umělecké ego ani výtvarno jako nejdůležitější a výchozí bod návrhu - o tom jsem přesvědčen. Mosty, které toto nectí, působí divně, nabubřele, jsou vždycky nesmírně nehospodárné a jejich výtvarná či architektonická hodnota je pak nejvýše sporná. Příkladů už máme v republice dost. A ten výtoňský nešťastník? Ten by si podle mého soudu vzhledem k příšernému stavu ocelové konstrukce a zároveň její kráse zasloužil repliku. A klidně tříkolejnou. Nebyl by toto dobrý kompromis?
22. 2. 2023 19:27:39
Re: Praha, železniční most
Zde je dopis i s autory https://www.archiweb.cz/news/vysehradsky-most-otevreny-dopis-architektu