Rodinné vinařství

Rodinné vinařství

Velkopavlovická oblast je co do rozlohy vinic v České republice největší, můžete tu stále ještě potkat vinařskou tradici, která je nedílnou součástí života většiny místních obyvatel. Ne jinak je tomu i v případě klientů, kteří oslovili architektonickou kancelář studioLIBRE pro návrh svého vinařství. Rodinná firma, kde se tradice pěstování a výroby vína dědí již po generace, došla do bodu, kdy jim výrobní i degustační a reprezentační prostory již nestačí kapacitou ani nevyhovují kvalitou.
Pro oba architekty bylo toto zadání výzvou. Robert Jelínek a Jiří Vojtěšek z Moravy pocházejí, a ač se usadili v Praze, téma vinařství pro ně bylo srdeční záležitostí: „Obory, ve kterých se snoubí tradice a moderní přístup k podnikání, jsou právě ta místa, odkud pro nás vycházejí ta nejzajímavější zadání,“ říkají. V rámci své praxe už dokončili několik projektů sídel malých a středních firem, projekt vinařství zpracovávali poprvé. Klientem je rodinná firma, kterou vedou otec a syn. Oba měli v určitých ohledech rozdílný pohled na to, jak by jejich vinařství mělo vypadat a fungovat. Tento dialog bylo skvělé sledovat i moderovat a ve výsledku určil také výslednou podobu stavby.

Která témata z diskuze se do podoby vinařství nejvíce promítla?
Způsob výroby vína - jako architekti o něm máme i přes veškeré studium, které jsme si museli doplnit, pouze kusou představu. Dlouhá diskuse se vedla o tom, jak má výroba vína pobíhat. Jestli bezbariérovým způsobem na jednom podlaží, nebo přirozeným spádem – gravitační výrobou – na více výškových úrovních.
Klienti od začátku preferovali gravitační způsob výroby vína, nebyli si ale jisti objemem a plochou, kterou pro ni potřebují. K rozhodnutí přispěl i pozemek, který se nachází v prudkém svahu na hraně obce. Svah překonává výškový rozdíl tří podlaží. V rámci úvodních analýz jsme prověřili obě možnosti a jejich dopad do plochy domu a výsledných finančních nákladů. Když jsme tyto varianty srovnali, bylo rozhodnuto.

Takže dům vypadá podle toho, jak funguje?
Přesně tak. Naše zadání bylo o to složitější, že v rámci vinařství klienti chtěli vybudovat také prostory pro degustaci a ubytování hostů. Bylo důležité udržet tyto prostory od výroby oddělené, ale zároveň umožnit návštěvníkům s výrobou vína neustálý a přiměřený kontakt. Jedním z našich cílů totiž bylo, aby se výroba stala další atrakcí pro návštěvníky vinařství. Chtěli jsme dosáhnout toho, aby měli možnost se s procesem výroby seznámit a poznat ne jenom jak víno chutná, ale také kolik práce, úsilí a vědomostí za každou sklenkou stojí.

Jak to vypadá v praxi?
Host, který si přijde koupit pouze několik lahví do prodejny, má průhled do expediční haly, která s prodejnou sousedí. Tyto dva prostory je možné dokonce zcela propojit. Prodejně navíc vévodí prosklená místnost se zvláštním klimatickým režimem pro barikové sudy, která sama o sobě nejde přehlédnout. Pokud vinařství navštíví skupina hostů a ve druhém podlaží víno degustuje, má k dispozici kromě velké terasy také průhled a průchod do tankové galerie, ze které mohou shlédnout z výšky druhého poschodí na vysoké nerezové kryotanky pro zrání vína.

Proč myslíte, že je kontakt návštěvníků s výrobou tolik důležitý?
V současné konkurenci se množství firem nesnaží svým klientům nabídnout pouze produkt, ale také něco navíc. Prodat řemeslo, tradici, kvalitu. Ale zákazník, který nespoléhá pouze na reklamu, nemá mnoho příležitostí se o tom přesvědčit na vlastní oči. Mít možnost poznat odkud ta která věc pochází, kdo ji vyrábí a jakým způsobem, znamená vytvořit si k ní vztah a pochopit její hodnotu.

A k tomuto může pomoci architektura?
Jsme o tom přesvědčeni. Pokud uspořádáte dům tak, že návštěvníka necháte nahlédnout i do prostorů, kde se víno vyrábí, má pak z jeho ochutnávání větší zážitek. Projekt vinařství je navržený tak, že v každém podlaží domu má návštěvník s některou z výrobních částí kontakt a může tak celý proces vidět a pochopit.

To ale klade velké nároky na uživatele domu
Měli jsme to štěstí, že jsme si s klientem v tomto ohledu od začátku rozuměli. Není to ale nic, co by bylo převratně nové. Pokud se podíváme za hranice do Rakouska, je podobný přístup častý a není problém podobné propojení vidět už i u nás. Ať už se jedná o vinařství, cukrárnu, nebo restauraci, kde máte průhled do kuchyně.

Tohoto propojení lze nicméně docílit pouze u firem, které něco vyrábí. U kanceláře to asi úplně možné není?
Kanceláře nejsou nic jiného než továrny dneška. Mají i specifické požadavky především na kvalitu vnitřního prostředí. Samozřejmě že na řady stolů s počítači není tak příjemný pohled jako na výrobu vína, ale i tady si jako architekti umíme poradit. V rámci práce pro firemní klienty a projektů jejich sídel vždy vycházíme z toho, co firma dělá. Kancelář marketingové agentury nebo grafického studia bude vypadat z podstaty jejich práce jinak než u banky či burzovních makléřů.

Na začátku jste zmínili, že z Moravy pocházíte, co vás přivedlo do Prahy?
Každého z nás do Prahy přivedla jiná životní zkušenost a teprve tady jsme se po letech opět setkali. V rámci ČR není až tak důležité, kde máte kancelář, autem se dostanete za pár hodin z jednoho konce na druhý. To, že pocházíme z Moravy a jsme v Praze, vnímáme jako přínos. Na Moravě nás mají za Pražáky, v Praze za Moraváky a my jsme doma všude, díky tomu máme taky zdravý nadhled, který v naší práci pomáhá.

-red-