Naším záměrem bylo vytvořit pohodlné bydlení s maximální
možností přístupu do exteriéru. Zároveň zde byla snaha po zachování soukromí a
vlastní identity v rámci regulativů stanovených územně plánovací dokumentací. Z
těchto skutečností vyplývá základní figura domu. Přízemní obytná část vytyčuje
spolu s malým skládkem v zadní části parcely jakési atrium. Vpředu je venkovní
pobytový prostor ohraničen vlastní stavbou a dvěma zdmi. Vznikají tak jakési
„meziprostory“, kdy se nacházíme již ve venkovním prostředí, ale přesto jakoby
ještě v domě.
Vnitřní rozvržení ctí archetypální princip setkávání se v hlavní obytné
místnosti s kuchyní. Soukromé pokoje, respektive ložnice jsou pak poměrně malé.
Přístup do všech místností je možný z ústřední haly – jakési dvorany, která
tvoří hlavní komunikační jádro celé stavby.
Dispozice je vepsána do dvanácti čtverců (tři čtverce na šířku x čtyři čtverce
na délku) a vychází z funkce jednotlivých místností i z orientace objektu ke
světovým stranám. K jižní fasádě přiléhá hlavní obytný prostor se stolováním a
kuchyní. Dále se v domě nachází tři ložnice, pracovna a koupelny se šatnou jako
samozřejmou součástí ložnicové části. Komora a spíž sousedí z kuchyní. Z
hlavního obytného prostoru i ze všech obytných místností lze francouzskými okny
vstoupit na terasy.
Stavební pozemek má plochu 565 m2 s delší stranou
orientovanou severojižně. Hlavní hmota domu má půdorysný tvar obdélníka o
rozměrech 10,80 x 15,40 m. Dům má valbovou střechu se sklonem 25° se zaatikovými
žlaby.
K domu přiléhá na západní straně přístřešek pro parkování, který nahrazuje
garáž, je tvořen dřevěnými trámy vloženými mezi dům a zeď oplocení, zastřešený
skleněnou střechou.
Obvodový plášť stavby tvoří režné zdivo z betonových tvárnic,
nosné zdi a příčky jsou zděné. V místnostech je zachován průhled do krovu.
Podlahy jsou z dubových prken, okna hliníková. Krytina na šikmé části střechy
je z cembritových šablon. Zaatikové žlaby jsou izolovány fólií.
Autorská zpráva
Rostislav Švácha – Vila
manželů Zemenových
Okolí každého většího českého města se podle slov architekta
Pavla Hniličky mění v „sídelní kaši“, ve směs nákupních středisek, malých i
větších výrobních podniků, benzínových pump a stereotypních sestav rodinných
domků, které se už mezi lidmi dočkaly mnoha škádlivých přezdívek. Když se však
mezi takovými domky octne vila nebo vilka s kvalitnějším a aktuálnějším
architektonickým ztvárněním, terčem vtipů se obvykle stane i ona. Její
stavebníci museli před časem překonat námitky stavebního úřadu, který bývá
kvalitní architekturou zaskočen a nejčastěji v takových případech soudí, „že se
to tam nehodí“. Pokud takový úřad stavebníka nedonutí, aby svůj cihlový nebo
betonový dům v minimalistickém stylu pěkně a barevně omítnul, přikáže mu aspoň
pokrýt ho normální sedlovou nebo valbovou střechou. A těch úsměšků a dobrých
rad od stavebních dělníků a řemeslníků při prováděcích pracích! Stavba hodnotné
architektury uprostřed dnešních satelitních osad se tak stává napínavým
dobrodružstvím, a to jen pro silné a vyrovnané povahy.
Tím vším museli projít manželé Eva a Luboš Zemenovi, když pro svou vilku
vyhledali parcelu v typické satelitní zástavbě českobudějovického předměstí
Rožnov, nedaleko Včelné. Před jinými stavebníky, kteří si chtějí postavit
obydlí v nějakém aktuálním stylu, nicméně Zemenovy zvýhodňoval fakt, že jde o
praktikující architekty, kteří si dovedou představit, na jaké obtíže při
schvalování svého projektu a při jeho provádění asi narazí. Smířili se
například už předem s faktem, že jim regulační podmínky pro tuto čtvrť nedovolí
navrhnout plochou střechu, a obrátili toto omezení v klad. Neomítané zdi z
betonových tvárnic naopak před úřadem i před odsudky kolemjdoucích uhájili.
Díky tomu všemu si postavili originální, a přece skromný dům, v typologii
vilové architektury nezvyklý svou přízemní či jednopodlažní prostorovou dispozicí.
Navrhli pro sebe a pro své děti stavbu s napůl tradičním a napůl velmi moderním
vzhledem, nápaditým půdorysem a vlídným vnitřním prostorem.
Zvenku se dům jeví jako podlouhlejší kostka z tvárnic, krytá
nízkou valbovou střechou. Symetričnost tohoto tvaru mírně narušuje rozestavění
oken, ale posilují ji naopak dvě rovnoběžné zídky před domem. Symetrická
skladba, tvar střechy i přiznané spárování mezi tvárnicemi odkazují diváka k
tradici klasicismu, avšak také k jednoduchým stavbám se střechou a pevnými
zdmi, jaké ve 20. století navrhovali Američan Louis Kahn nebo česká architektka
Alena Šrámková. Zídky před vilou i malý samostatně stojící sklad za jejími zády
mají pomoci vytvořit polouzavřené prostory pro dětské hry a zajistit zároveň
povlovný přechod mezi veřejným prostorem ulice a soukromými prostorami ve vile.
Když do ní vchodem na boku vstoupíme, uvítá nás za chodbičkou obdélná dvorana s
horním osvětlením, jádro domu obklopené kolem dokola vysokými skříňovými
dveřmi. Některé dveře vedou opravdu do skříní, jiné však do ložnic a dětských
pokojů, které na třech stranách tvoří obvod stavby. Na stranu čtvrtou, směrem
do ulice, umístili Zemenovi rozlehlou obytnou halu s kuchyňským koutem. Veliká
okna spojují prostor haly s okolím. Tak jako dvorana uvnitř vily, i hala má
jednoduchou obdélnou formu. Příjemné proporce, dobré přirozené osvětlení a
zvláště pohled do dřevěného krovu však stačí na to, abychom si v ní nepřipadali
jako uvnitř krabice.
Psáno pro knihu Slavné vily Jihočeského kraje
Stavebník: Eva a Luboš Zemenovi
Autor: Ing. arch. Eva Zemenovám Mgr. A. Luboš Zemen
Hlavní dodavatel: Pozemní Stavitelství ČK s.r.o.; stavbyvedoucí: Jan Berný
Truhlářské konstrukce: Karel Rangl
Plocha pozemku: 565 m2
Zastavěná plocha: 208 m2
Obestavěný prostor: 920 m3
Heluz je v podstatě dost populární značka výrobce stavebního materiálu v Česku, hlavně jsou známí svými dobrými izolačními vlastnostmi. Úplně…
Pochybuji, že si dnes ještě někdo dobrovolně vybere dvojsklo...
O tom trojskle nepochybuji. Na to jsem rozhodnutý na 100%, aspoň v tom mám jasno na začátek. Ale vypadá to…
To tlumení zvuku je tam docela slušné, co tak koukám.
Mohu poprosit víc info co se týče stavby domu z těchto cihel prosím? Alespoň v nějaké skrácené verzi klidně 😁…