Rodinný dům Vivienda ve španělském městě Elche

Rodinný dům Vivienda ve španělském městě Elche

(25. 11. 2019) S hliníkovými systémy Schüco

   
 
 
 
 

Rodinný dům Vivienda ve španělském městě Elche

V odlehlé části přímořské oblasti Costa Blanca, pouhých pět kilometrů od pobřeží, vyrostl rodinný dům Vivienda en Elche. Jednopodlažní novostavba z dílny architektonického studia Estudio Arn Arquitectos na první pohled zaujme výrazným kontrastem otevřených a uzavřených ploch fasády. Křídla posuvného systému Schüco ASS 77 PD.NI na celou výšku místností a hlavně po celé délce fasády umožňují téměř neomezené panoramatické výhledy směrem na jihozápad, do zahrady s bazénem. Otvírat je lze dle libosti – v závislosti na teplotě, ročním období i náladě obyvatel domu.

Město Elche leží ve vnitrozemí ve španělské provincii Alicante nedaleko pobřeží Costa Blanca. Proslavilo se svým palmovým hájem, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Palmy proto nemohly chybět ani v projektu rodinného domu Vivienda en Elche. Z architektonického hlediska chtěli autoři odkázat na stavební sloh venkovských domů, který je pro tento region typický. Odrazil se především v sedlové střeše a také v použití přírodního světlého kamene pro vnitřní i venkovní podlahy a pro severní fasádu. Tradiční prvky tvoří výrazný kontrast s vertikálními žaluziemi, s vnitřním dřevěným obložením z tropického irokového dřeva původem z Afriky, s velkoformátovými prosklenými fasádními panely v hliníkových rámech a s pohledovým betonem.

Chráněný ze severu, otevřený k jihozápadu
Půdorys domu se skládá ze čtvercové hlavní budovy a protáhlého křídla, které z ní vystupuje směrem na jihozápad pod úhlem 45 stupňů. Kontrastující pojetí fasády dvou propojených částí stavby odpovídá rozdílným zónám využití. Do kubusu byly umístěny ložnice, šatny a koupelny, diskrétně skryté před pohledy zvenčí. V šikmo připojeném křídle se pak nachází obývací prostor, jídelní část a kuchyňský kout, které jsou orientovány směrem k terase, zahradě a bazénu a do kterých jsou částečně začleněny i venkovní prostory.

Přirozené světlo proniká do severně orientovaných ložnic a koupelen okny a prosklenými dveřmi, z nichž některé se otevírají do vnitřního atria, skrytého před zraky kolemjdoucích (hliníková okna Schüco AWS 65 BS a Schüco AWS 50.NI). Díky dřevěným žaluziím toto atrium stejně jako ostatní části severní fasády výrazně kontrastují se světlými barvami fasádních obkladů a dlažby z přírodního kamene na podlahách.

Fasáda je osazena posuvným systémem Schüco ASS 77 PD.NI na výšku celých místností
Po úvodním dojmu z nenápadných a uzavřených vstupních prostor a severní části fasády se budova otevírá do prostoru panoramatickým zasklením po celé délce jihozápadní fasády. Otvírá tak neomezené výhledy na venkovní terasu s bazénem, zahradu a krajinu kolem pozemku, řídce posetou nízkými rezidenčními a komerčními stavbami. Výjimečnost této protáhlé prosklené fasády, která sahá do výšky celého patra, pramení z možnosti otevírat dle libosti čtyři z jejích křídel o rozměrech zhruba 4x3 m pomocí posuvného mechanismu. Celá fasáda je osazena posuvným systémem Schüco ASS 77 PD.NI, jehož štíhlé hliníkové profily konstrukce Panorama Design umožňují realizovat prosklené plochy na výšku celé místnosti, aniž by výhled rušily jakékoli příčníky. Kolejnice zapuštěné v podlaze zajišťují bezbariérový pohyb i plynulý přechod mezi vnitřním a venkovním prostorem, kdykoli po něm obyvatelé domu zatouží.

Systémy Schüco na míru pro teplejší klima se speciální stínicí vrstvou a bezpečnostním sklem
Mírné zimy a teplá léta – právě tyto středomořské klimatické podmínky ovlivnily podobu i konfiguraci posuvného systému. Společnost Schüco nabízí posuvný systém ASS 77 PD i v tepelně neizolované verzi „NI“, která se dokonale hodí do teplejších klimatických pásem. Uplatnila se i v projektu Vivienda en Elche – v kombinaci s izolačním dvojsklem opatřeným speciální stínicí vrstvou. V rámci speciální úpravy byla křídla osazena bezpečnostním sklem v třídě odolnosti 2 – požadavek na zvýšenou odolnost vůči zlodějům, který okenní systémy Schüco AWS 65 BS a AWS 50.NI nainstalované v tomto domě splňují také.

V souladu s architektonickou vizí bylo třeba realizovat průhledné plochy na plášti budovy s co možná největším podílem skla, nejrozměrnějšími panely a nejštíhlejší pohledovou šířkou profilů, s čímž projektantům významně pomohl výrobce Novalco Metales, partnerská firma společnosti Schüco z města Alicante. Bezproblémovou instalaci zaručil přesný plán na míru, pečlivá výroba v dílnách a také přesná práce jeřábu při osazování panelů přímo na místě. „Vzhledem k teplému klimatu lze ve Španělsku naplno využívat všechny možnosti a výhody, které posuvné systémy Schüco ASS 77 PD nabízejí. Platí to jak pro fasády soukromých rezidenčních domů, tak pro fasády kancelářských budov,“ říká vlastník firmy Novalco Metales a vedoucí projektu Paco Gea Miralles.

Rodinný dům ve španělském městě Elche
Architekt: Estudio Arn Arquitectos, Elche (Španělsko)
Výrobce kovových prvků: Novalco Metales, Alicante (Španělsko)
Dokončení: 2018
Použité systémy:
Posuvné systémy: Schüco ASS 77 PD.NI
Okna: Schüco AWS 65 BS a Schüco AWS 50.NI
Vstupní dveře: Schüco ADS 65.HD
Speciální prvky: Dveřní, okenní a posuvné systémy ve třídě odolnosti RC 2
Barevný nátěr profilů v odstínu RAL 7016, matný

Rozhovor s Josém Amorósem Gonzálvezem, hlavním architektem projektu ze studia Estudio Arn Arquitectos
Jak rodinný dům Vivienda en Elche zapadá do okolí?

V tomto projektu jsme chtěli reinterpretovat typologii architektury typické pro místní venkovská stavení. Výsledkem byla kombinace kubické hmoty hlavní budovy, obložené přírodním kamenem a zakončené sedlovou střechou, a striktně horizontálního bloku z železobetonu. Hlavní budova se sedlovou střechou ukrývá funkční prostory, které lze využívat po celý rok bez ohledu na počasí, zatímco křídlo s plochou střechou slouží zčásti jako uzavřená kuchyně a jídelní prostory a zčásti jako otevřená terasa se zastíněním.

Při pohledu na vstupní část působí dům nejprve velmi uzavřeně…
Severní část domu orientovaná směrem k příjezdové cestě zaručuje potřebné soukromí pro přilehlé funkční prostory – koupelny, šatny a ložnice. Proudí do nich přirozené světlo z vnitřního atria, které je zvenku obloženo průsvitnými, vertikálně členěnými žaluziemi z tropického irokového dřeva původem z Afriky. Na vstupní fasádě jsme pomocí použitých materiálů nastavili určitý vizuální koncept, který pak pokračuje i v interiéru budovy.

Celá fasáda směrem do zahrady s bazénem se skládá z velkoformátových posuvných systémů od společnosti Schüco. Jakou funkci tyto systémy plní v celkovém vizuálním pojetí?
Pomocí křídel typu Panorama Design vysokých přes celou místnost se nám podařilo vytvořit prosklenou fasádu, a umožnit tak vizuálně plynulý přechod materiálů a prostoru mezi interiérem a exteriérem. Podlaha ze světlého kamene volně plyne z interiéru na terasu a k bazénu, ať už jsou posuvy otevřené nebo zavřené, a to samé platí i pro světlo a výhled. Prostřednictvím velkoformátových prvků o rozměrech 4x3 m si obyvatelé domu mohou regulovat míru otevřenosti a uzavřenosti prostor a tím i prolínání vnitřku s venkem podle počasí, ročního období nebo aktuální nálady. V rámci pláště budovy tento dům disponuje trvale otevřenými, variabilními i uzavřenými prostory, které nabízejí vysokou míru přirozeného osvětlení i panoramatické výhledy.

podle podkladů společnosti Schüco International KG
foto David Frutos a archiv společnosti Estudio Arn Arquitectos





Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rodinné domy

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz