Rozhledna Hýlačka

Naše představa o transparentní ocelové konstrukci rozhledny byla téměř od počátku jasná, ale bylo třeba ji architektonicky a urbanisticky uvést do reálného kontextu s duchem místa.  
Základní myšlenkou funkčního uspořádání bylo rozdělit zadání na dva objekty: rozhlednu a samostatný objekt zázemí, které jsme navrhli jako horizontální prvek v kontrastu s vertikálou věže. Původně to měla být jednoduchá dřevostavba s opláštěním z opálených fošen, jež odkazovaly na zkázu původní rozhledny, z ekonomických důvodů však byla nahrazena typovým kontejnerem. Návrh tak ztratil jeden z nosných prvků, ale alespoň se povedlo kontejner doladit k ostatním konstrukcím.

Alfou a omegou celého projektu bylo statické řešení, které zpracovával Ing. Hora, a kde jsme museli najít společnou cestu po architektonické, stavební i konstrukční stránce, přičemž jsou tyto funkce u takto specifické stavby „vzájemně srostlé“. Spolupráci s projektanty firmy HHStatika můžeme v tomto směru jen pochválit.
Staticky nám u samotné věže pomohlo, že jsme vyšli z dlátovitého tvaru husitské hlásky vyhořelé Hýlačky – nárožní hrany, tvořené ocelovými táhly, se sbíhají tak, aby připomínaly siluetu původní rozhledny. Statickým schématem je tedy dvojice nosných ocelových sloupů vynášejících schodiště i vyhlídkovou plošinu, zavětrovaná šesti táhly – trojicemi ocelových lan kotvených do země na čtvercovém půdorysu.

Struktura volby opláštění vychází opět z původní podoby rozhledny, na jejímž plášti byly eternitové šablony. Podobný motiv jsme zopakovali v kosočtverečném rastru ocelové sítě tvořící obal schodiště a kabiny. Cítili jsme také, že i z důvodů jisté nostalgie musí být interiér kabiny vytvořen ze dřeva (podlaha, podhled, lavice).
Dalším odkazem na původní stavbu je ponechání obrysu základů, dobře viditelného z vyhlídkové kabiny. Rozhledna stojí částečně právě na tomto půdorysu, čímž přiznává inspiraci původní Hýlačkou. Zároveň však nechce být a ani není její kopií. Je moderní reakcí na zaniklou památkově chráněnou stavbu.

Zajímavou prací pro nás bylo také projektování celé řady atypických, tvarově sladěných detailů a prvků v rámci opláštění nebo interiéru rozhledny. Limitem byl omezený rozpočet na stavbu, kde jsme se v rámci úspor snažili jako architekti hledat přijatelné kompromisy. Věříme, že se podařilo maximum možného.

Lokalita a popis stavby
Rozhledna se nachází na kopci Hýlačka 3 km jihozápadně od Tábora v příměstské části Větrovy. Okolní zástavbu tvoří rodinné domy začínající od vzdálenosti v poloměru 40 m a více, v nejbližším okolí se nachází plochy zeleně a les. Ve vzdálenosti 16 m jsou objekty vodárny a telekomunikační věže.
Vyhlídková věž je ocelová stavba celkové výšky 35,6 m. Vyhlídková kabina s podlahou plošiny umístěná ve výšce 25,0 m nad terénem má oválný půdorys s maximálními rozměry 8,65 x 4,30 m. Nosnou funkci zde tvoří soustava ocelových nosníků podlahy kabiny. Zastřešení kabiny je provedeno rovněž soustavou ocelových nosníků. Přístup z úrovně terénu do vyhlídkové kabiny je umožněn přes schodiště tvořené přímými rameny s půlkruhovými podestami. Schodiště nesou dva ocelové sloupy, které tvoří hlavní svislou nosnou konstrukci celé věže. Stabilitu zajišťují šikmá ocelová táhla kotvená do kotevních bloků na úrovni terénu a k hlavnímu nosnému rámu v úrovni vyhlídkové plošiny. Kotevní bloky byly zakotveny do společných železobetonových základů celé věže. Založení hlavních nosných ocelových sloupů je plošné, a to na železobetonové základové desce s tím, že základová konstrukce byla doplněna mikropilotami pod kotevními bloky táhel.

Architektonické řešení
Orientace rozhledny byla zvolena tak, aby hlavní pohledová osa z vyhlídkové plošiny směřovala k centru Tábora stejně jako u původní Hýlačky. Objekt zázemí je mimo půdorys rozhledny na okraji pozemku a společně s rozhlednou, umístěnou těsně u hranice lesa, vytváří na „náměstíčko“, přirozený cíl návštěvníků a místo odpočinku, čekání na pomalejší kamarády, vypuštění batolat z kočárků a zaparkování kol a před výstupem na rozhlednu.

Tři hlavní principy:
1. Tvar rozhledny je inspirován tvarem původní husitské hlásky. Nárožní hrany, tvořené ocelovými táhly, se sbíhají tak, aby imaginárně opsaly tvar shořelé rozhledny. Toto řešení je elegantní a staticky výhodné, kromě toho bez přehnané doslovnosti evokuje siluetu původní rozhledny.
2. Diagonální členění pláště, v původním projektu tvořeném eternitovými šablonami, je zopakováno v kosočtverečném rastru ocelové sítě tvořící obal schodiště nové rozhledny.
3. Jako vzpomínka na dramatický konec původní Hýlačky bylo na objektu zázemí navrženo použití opáleného dřeva. Tento neobvyklý a esteticky zajímavý materiál se u nás málo využívá, ale tradiční použití má například v Japonsku. Nová ocelová rozhledna se bude třpytit nad „spáleništěm“ jako fénix povstalý z popela. V rámci úspor však byl objekt zázemí nahrazen typovým kontejnerem stříbrné barvy. 

Autorská zpráva
Foto: Martin Kocich


 
Investor: Klub českých turistů Tábor
Autoři návrhu: Ing. arch. David Grygar, Ing. arch. Martin Kocich, Ing. arch. Pavla Kosová
Generální projektant: ARCHITEKTI Grygar & spol., s.r.o.
Statické řešení: HHStatika s.r.o., Ing. Jan Hora
Dodavatel: Lemonta, s.r.o.

Fakta a data:
Výška rozhledny – 35,6 m
Výška vyhlídkové plošiny – 25 m
Cena – 5,6 mil. Kč bez DPH
Na konstrukci bylo použito 33 tun oceli

 1. ledna 2012 shořela původní dřevěná Hýlačka
červen 2012 – vyhlášení architektonické soutěže
květen 2013 byl vybrán realizovaný návrh
červenec 2014 – vydáno stavební povolení
březen až červen 2015 – průběh výstavby
1. srpna 2015 slavnostní otevření nové Hýlačky

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*