Secesní vila pro současnou dobu

Secesní vila pro současnou dobu

Vilu v Poděbradech se podařilo obnovit na polyfunkční dům, aniž by ztratila svůj půvab z roku 1907. Při rekonstrukci tu ale byly uplatněny principy pasivního domu. Autoři projektu kombinovali pálené cihly, panely z lisované slámy a také několik typů izolací včetně aerogelu. Pro dešťovou vodu byla vybudována nádrž pod terénem dvora.
V domě se tedy setkáme s několika původními prvky, nově byly použity hliněné omítky, marocké štuky, terazzo a dřevěné podlahy. V prvních dvou nadzemních podlažích jsou jídelna a kavárna, sál určený pro cvičení jógy nebo tai-či, šatna, místnost masérny a kancelář. Třetí podlaží už je pod střechou a slouží pro bydlení.

Stavební postupy
Vila byla postavena z pálených a vápenocementových cihel, stropní konstrukce měla dřevěné. Před dvaceti lety vznikl na půdě byt, jehož stavební provedení nebylo zrovna příkladné -  střešními okny zatékalo a při realizaci terasy byly poškozeny stropy nad 2. NP. Noví majitelé domu se rozhodli pro celkovou obnovu stavby se zachováním její historické tváře. Důležité bylo omezit zásahy do secesní fasády, například okna do ulice jsou tvarovou kopií původních, ale do vnějšího rámu bylo osazeno izolační dvojsklo (součinitel prostupu tepla dosahuje 1,15 W/m². K.). V interiéru zůstalo kamenné schodiště, nad nímž jsou nová střešní okna, která dobře zajišťují přirozené osvětlení a požární odvětrání chodby. Povrchy se prováděly pokud možno podle starých postupů.
Část domu obrácená do vnitrobloku působí současným dojmem – jsou tu nové předsazené balkonové konstrukce, do fasády byla osazena dřevěná eurookna s trojitým izolačním zasklením o součiniteli prostupu tepla zasklení 0,59 W/m².K.

Z průběhu rekonstrukce
Z původní stavby zůstaly pouze vnější a vnitřní nosné stěny, členitá secesní fasáda, schodiště se zábradlím a klenutý strop nad 1. PP. Sklep bylo třeba prohloubit, aby tu mohlo vzniknout sociální zázemí pro zaměstnance. Z důvodu požadavků na akustiku, požární bezpečnost a statiku původní dřevěné trámové stropy nahradily stropy železobetonové. Aby byly splněny požadavky na řešení tepelných vazeb do historické fasády, jsou vyneseny na sloupech, lokálně kotvených do obvodové nosné stěny. Konstrukce stropů byla připravena tak, aby se co nejvíce eliminovaly tepelné mosty: nosné sloupy jsou přibližně o pět centimetrů předsazeny tak, aby byla umožněna dilatace a také aby se do mezery mohla vložit izolace. Podhledy jsou z panelů lisované slámy. Vnitřní příčky byly postaveny také z panelů lisované slámy (jejich objemová hmotnost je 380 kg/m³), částečně z plných pálených a z vápenopískových cihel. V celém domě je rekuperace a podlahové vytápění.

Řešení izolací
„Tři obvodové stěny jsou zatepleny klasicky izolací z minerální vlny o tloušťce160 - 180 mm, na kterou byla aplikována jádrová omítka, na střeše je 300 mm minerální vlny a 60 mm panelu lisované slámy. Uliční historická fasáda byla zateplena zevnitř aerogelovou izolací, což je u nás zatím ojedinělé řešení,“ říká Tomáš Vanický a dodává: „ U detailů napojení oken nebo skladby střechy v podkroví byly použity těsnicí pásky. Dům prošel blower door testem – první neměl příliš dobré výsledky, takže byly nutné opravy. Ale pak jsme se u obálky dostali pod hodnotu nižší 0,6, tedy na požadavek pro pasivní stavby.“
Skladba izolačního panelu použitého k vnitřnímu zateplení včetně tepelné izolace aerogel tl. 20 mm (λ = 0,014 W/m2.K) obsahuje parotěsnou fólii s proměnným difuzním odporem a magneziovou desku. Toto řešení bylo v průběhu stavebních prací posuzováno v dynamickém programu WUFI a statických programech.

Spotřeba energie
 „Pokud vezmeme dům jako celek, je možné říci, že je v lepším nízkoenergetickém standardu, přičemž byt se blíží standardu pasivních domů. Komerční prostory obsluhuje centrální kotelna, kde máme dva kondenzační kotle na zemní plyn zapojené do kaskády, byt má pro vytápění a přípravu teplé vody instalováno tepelné čerpadlo. Z důvodu rozdílného způsobu užívání jednotlivých podlaží má každé z nich samostatnou vzduchotechnickou jednotku s vysokou účinností zpětného získávání tepla z odpadního vzduchu,“ upřesňuje Tomáš Vanický.
V 1. PP o ploše 88,8 m² je hygienické zázemí personálu, přípravna zeleniny, sklady a kotelna, takže stačí, že je ze dvou třetin temperováno na 18 °C.  Stejně se zatím temperuje 1. NP. Kavárna a tělocvična v 2. NP s plochou místností 179,5 m² je vytápěna na 21 °C. V topné sezóně odpovídala specifická spotřeba tepelné energie na vytápění a přípravu teplé vody 47,5 kWh/m² a rok.
Byt o velikosti 154,3 m² v 3. NP se vytápí na teplotu 22 °C. V topné sezóně odpovídala specifická spotřeba energie na vytápění a přípravu teplé vody 35 kWh/m² a rok. Vytápění a přípravu teplé vody pro byt zajišťuje tepelné čerpadlo vzduch-voda. Celková spotřeba elektrické energie bytu včetně osvětlení a spotřebičů odpovídá 56 kWh/m² a rok.
Původní výpočtová spotřeba energie na vytápění odpovídala hodnotě 183 kWh/m², po aplikaci zateplení a technologií TZB se snížila na 65 kWh/m² a rok.

 

Hovoříme s Tomášem Vanickým

Tomáš Vanický je od roku 2008 členem Centra Pasivního domu, v minulosti pracoval jako energetický auditor a hodnotitel energetické náročnosti nemovitostí. Dům v Poděbradech jsme spolu prošli od sklepa až do podkroví. Všude na nás čekala příjemná překvapení – v kotelně to byly například rozvody zabalené do neoprenové izolace, v chodbě původní dlažba, na fasádě do ulice kopie špaletových oken. Ve všech interiérech jsou také repliky původních dveří s dobře vybraným kováním. Zdi nejsou rovné, díky deskám z lisované slámy a hliněným omítkám se pohledově blíží povrchům, na jaké jsme u starých domů zvyklí. V jídelně v 1. NP jsou nové podlahy vylité z terazza, v ostatních místnostech dřevěné, v koupelnách byly položeny precizní kamenné mozaiky.

Dříve jste se zabýval audity podobných starších domů a navrhoval, jak by se mohla provést jejich rekonstrukce. Pokud se vaše projekty blížily tomuto, asi jste se setkal s nepochopením…
Ano, projekty se investorům zdály příliš složité a možná i drahé. Ale pokud chcete bydlet ve starém domě s určitým stylem, neměli byste přemýšlet o levných klikách a plastových oknech. Kromě toho je třeba vzít v úvahu, že před sto lety měli lidé na bydlení jiné požadavky - topilo se v lokálních kamnech, která prostory přirozeně odvětrávala, ani okna nebyla těsná. Dnes je potřeba větrání řešit jinak. S návrhem rekuperace jsem dříve neuspěl, protože je třeba zasahovat do konstrukcí. V tomto domě byly dřevěné stropy, a když jsme tu chtěli mít jídelnu a nad ní tělocvičnu, vznikl problém statický, pak požární a také akustický. S tím jsme se mohli vypořádat jedině tak, že jsme vybudovali nové stropy. Kdybychom tu zachovali byty, stačilo by vyměnit několik poškozených trámů, které měly uhnilá zhlaví.

Byl dům dobře postavený?
Ano, velmi pěkně. Projevilo se to i v tom, že firma, která měla odstranit původní omítky, zdaleka nevystačila s původním termínem, trvalo jí to daleko déle a bylo to i pracnější.

Kdy jste se rozhodli, že si pořídíte právě plynové kondenzační kotle?
Původně jsme uvažovali o kotli na pelety, což se ukázalo jako provozně složité. Pak jsme přemýšleli o tepelném čerpadle, ale objevily se potíže z hlediska zastavěnosti dvora a uživatelského komfortu. Dále jsme zvažovali plynovou kogenerační jednotku. Ekonomicko-technickou cestou nám vyšla při nízké potřebě varianta kondenzačních kotlů.

Ve fasádě do ulice jsou nová špaletová okna. Často se u nich setkáváme s tím, že se vnější sklo snadno orosí…
V minulosti byla hodně užívaná, mají svůj styl a výborné zvukově izolační vlastnosti, takže stojí za to vyrobit repliky. Stále trvají spory o tom, zda dávat izolační dvojsklo do vnějšího nebo vnitřního rámu. U předchozí rekonstrukce jsme museli na základě místních požadavků dát dvojsklo na vnitřní stranu. Vnější okno je nyní převážnou část topné sezóny orosené a rám je více namáhaný. Tady jsou izolační skla ve vnějším rámu a orosená jsem je ještě neviděl. Vnitřní zateplení je u oken protažené přes kastlík až za vnější rám.

Vnitřní zateplení aerogelem je u tohoto domu určitě jednou z nejzajímavějších věcí. I v tomto případě jste museli projít složitým rozhodováním…
Hodně k tomu přispěly právě detaily u oken - když jsme zvažovali jiný typ tepelné izolace, nebylo možné rozumně vyřešit návaznosti svislých a vodorovných konstrukcí a docílit pohledově přijatelného řešení. Výrobce aerogelu nám poskytnul údaje z rekonstrukcí historických objektů v Dánsku, Anglii nebo Irsku, s výrobcem jsme také konzultovali skladbu izolačního souvrství a řešení detailů. Nakonec jsme se rozhodli pro prefabrikované desky o velikosti 2 x 1,20 m, které tvoří vrstva tepelné izolace, parotěsná fólie a magneziová deska. Důvodem této volby byla zjednodušená pracnost při aplikaci a eliminace proudění vlhkosti z interiéru do nosné konstrukce. Hmotou je aerogel jakási dekovina, kterou je možné na stavbě jednoduchým způsobem upravit. Není křehký, takže ho při zpracování nepoškodíte.

Jak vypadá magneziová deska?
Vyrábí se o tloušťce 3, 6 a 9 mm – zjednodušeně si lze desku představit jako jemnou síťovinu, do které jsou vylity příměsi cementu, magnesia a dalších příměsí.

Izolace tohoto typu patří asi k nejdražším?
Je to vlastně výstřelek, cena je srovnatelná s vakuovou izolací, ta má však jiné mechanické vlastnosti, které se mi pro aplikaci a pozdější užívání nezdály vhodné. Ale když mluvíme o penězích, spotřeba plynu pro všechna tři podlaží je do pěti tisíc korun za měsíc…

To je vzhledem k podlahové ploše vynikající. Popište prosím skladbu stěny do ulice.
Opravená secesní fasáda, zdivo a výplňová omítka, která vytvořila hladký povrch. Na ní je přikotvena izolační deska, která je složena v tomto pořadí: aerogel, parotěsná fólie s proměnným difuzním prostupem a magneziová deska. Na té je penetrace a hliněný štuk. Dvěma centimetry jsme vyřešili zateplení, které by v jiném případě bylo silné nejméně 6-7 cm. Na výpočtových modelech jsme si vyzkoušeli slabší typ izolace, silnější s parotěsnou fólií a bez ní a nakonec jsme došli k tomuto řešení. 

A co řemeslníci?
U této stavby jsem si předem stanovil, že se tu určité materiály používat nebudou – vlastně jsem je přímo zakázal. K některým požadavkům se přistupovalo s despektem, například ke slaměným panelům a k hliněným omítkám, potom i k panelům s aerogelem. Složité bylo i ustát požadavek na vrácení původní očištěné dlažby a dalších nestandardních požadavků. Ve finále ale všichni uznali, že vznikl pěkný dům.

-vis-