SEFO by mělo vyrůst v proluce, varianta Hanáckých kasáren padla

SEFO by mělo vyrůst v proluce, varianta Hanáckých kasáren padla

(9. 6. 2020) Definitivní podoba chystaného Středoevropského fóra však bude známa až v řádu měsíců

   
 
 
 
 

SEFO by mělo vyrůst v proluce, varianta Hanáckých kasáren padla

(ČTK) - Muzeum umění v Olomouci definitivně upustilo od záměru vybudovat expozici středoevropského výtvarného umění SEFO v prostorách Hanáckých kasáren. Záměr se tak znovu soustředí na proluku v Denisově ulici, se kterou se počítalo od počátku existence projektu. Muzeum umění zde vykupuje další pozemek. Definitivní podoba chystaného Středoevropského fóra však bude známa až v řádu měsíců, řekl ČTK ředitel muzea Ondřej Zatloukal. Na stavbu výjimečné expozice loni v lednu vláda uvolnila 593 milionů korun.

Zástupci muzea loni na podzim uvedli, že ve hře jsou dvě možnosti. Jednak návrh architekta Jana Šépky, který již v roce 2009 proluku v Denisově ulici navrhl zaplnit budovou futuristického vzezření, druhou možností je využití prostor v opuštěných Hanáckých kasárnách. Rozhodnutí po dohodě s ministerstvem kultury mělo padnout loni na konci října. "Původně jsme věřili, že je to otázka týdnů, ale sešlo se dohromady několik věcí, které rozhodnutí oddálilo. Jednak jsme museli uzavřít starší smluvní záležitosti, a to nešlo zdaleka tak rychle, jak jsme si představovali. Navíc začala mít reálné obrysy jednání o koupi další parcely přiléhající ke stávajícímu pozemku, čímž by se změnila prostorová dispozice proluky," uvedl Zatloukal.

Právě jednání o výkupu pozemku v proluce znamená, že Hanácká kasárna jsou definitivně mimo hru. Potvrdil to i ředitel muzea. "Hanácká kasárna jsou příliš rozlehlá a náklady na jejich přestavbu pro naše účely by přesáhly miliardu korun. Ta částka by byla více než dvojnásobek toho, co nám vláda přislíbila na stavbu SEFO," potvrdil ředitel muzea.

Rozhodnutí o definitivní podobě SEFO by však podle Zatloukala mělo padnout v řádu několika měsíců. Uvedl však, že státní finance na tuto stavbu nejsou nyní striktně časově vázány. "Stavba SEFO je zařazena do programu Péče o národní kulturní dědictví I., který je ohraničen roky 2019 až 2028," dodal Zatloukal.

Projekt SEFO se plánuje v Olomouci více než deset let. Nová budova má nabídnout výstavní prostory pro umělecká díla z celé střední Evropy a zázemí potřebné pro chod muzea. Jde především o větší depozitáře pro stále rostoucí sbírky či novou knihovnu a studovnu. Nový centrální depozitář má pojmout až 200.000 uměleckých děl, nyní muzeum vlastní 90.860 sbírkových předmětů s tržní hodnotou zhruba dvě miliardy korun.

Doplněno Stavbaweb:
Projekt na stránkách Šépka architekti najdete ZDE.


Související články:
Rozhodnutí o SEFO v Olomouci letos nepadne  20.12.2019
Ministr se s Muzeem umění dohodl na soutěži na SEFO  5.4.2019
Ministerstvo kultury České republiky se stalo kritikem architektury  27.3.2019
Architektonická soutěž na stavbu SEFO se začátkem dubna nestihne  27.3.2019
Veřejná debata: SEFO & Legitimita architektonických soutěží
PROHLÁŠENÍ RADY GALERIÍ ČR
Olomoucké muzeum prý porušilo v projektu SEFO zákon
Zaměstnanci MUO chtějí rezignaci ministra Staňka kvůli SEFO
Stanovisko ČKA
 
Vláda v pondělí schválila dotaci na výstavbu SEFO  23.1.2019
SEFO  Petice na podporu realizace projektu Jana Šépky  7.1.2019

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Kultura

Komentáře ke článku

 
 
 
 

10. 6. 2020 13:16:49. SEFO - největší kulturní počin moderní historie Olomouce. Lea Nardová

  To bych svým olomouckým spolužákům a celé nepředpojaté kulturní veřejnosti Olomouc přála. Nemusíte mít architekta Šépku rádi, může Vás pojetí dostavby zneklidňovat nebo dokonce iritovat, ale odmítat ho bez hluboké znalosti jeho vnitřních hodnot může jen velmi povrchní člověk. Kam patřil primátor a před odchodem na smetiště dějin ministr kultury Staněk, nechám na úvaze těch, kdo sledoval jeho působení.

12. 6. 2020 09:32:10. Re: SEFO - největší kulturní zločin moderní historie Olomouce. Dr.Lusciniol

  Vazena. Nejsem si jist jaky je rozdil mezi zneklidnenim a "iritaci" (snad budu od Vas poucen) ale zadnych “vnitřních hodnot”, o nichz se zde zminujete, jsem v navrhu nenalezl (snad mne opet poucite) a naopak si myslim, ze jeho provedeni by byl “největší kulturní zločin moderní historie Olomouce.“ dovolujici se pouzit Vasi nadsazky.

13. 6. 2020 10:49:13. Re: SEFO by mělo vyrůst v proluce, varianta Hanáckých kasáren pa... Jitka

  Pokud muzeum vykupuje další pozemek, tak bude mít legální důvod k vypsání nové soutěže s novým zadáním. A vítězný projekt může dát k ledu.

14. 6. 2020 14:51:59. Re: legální důvod k vypsání nové soutěže Nejs. Dr.Lusciniol

  Nejsem sam pravnikem a tak jen doufam, ze mate pravdu, Jitko.
Ale maje dnes v rodine.jiz take pravniky (ti se mnozi jak kralici) tak vim, ze dva pravnici to jsou jiz alespon tri nazory, tak bez "pravnickych hodu" (lawyers picnic) se to neobejde.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz