Smíchov City

Smíchov City

(29. 9. 2016) Projekt by se mohl začít stavět v roce 2018

   
 
 
 
 

Smíchov City

(ČTK) - První fáze projektu Smíchov City na místě bývalého nákladového nádraží v Praze na Smíchově by se mohla začít stavět začátkem roku 2018. Na ploše 25 000 metrů čtverečních by mělo vyrůst 400 bytů a kancelářská budova o velikosti 10.500 metrů čtverečních. Na setkání s novináři to uvedl Leoš Anderle, výkonný ředitel developerské firmy Sekyra Group, která pozemky vlastní.

"Projekt k územnímu řízení chceme odevzdat v říjnu, počítáme s tím, že v polovině příštího roku bychom měli mít územní rozhodnutí. V ideálním případě, pokud by se nikdo neodvolával, bychom v prvním čtvrtletí roku 2018 mohli mít stavební povolení," řekl Anderle.

První fáze zahrnuje tři samostatné domy v blízkosti autobusového nádraží Na Knížecí. Budovy budou mít maximálně šest podlaží, v přízemí se počítá s prostorami například pro restaurace, kavárny, ordinace nebo menší kanceláře. "Pokud by šlo všechno hladce, první fáze by mohla být dokončena na konci roku 2020," doplnil Anderle. První fázi projektu navrhla firma Kuba & Pilař architekti ve spolupráci s Haascookzemmrich Studio 2050, Chalupa Architekti + A.L.T. Architekti, Lábus - AA - Architektonický ateliér, D3A a Projektil architekti.

Celkově projekt zahrnuje 216.099 metrů čtverečních pozemků. Podle Anderleho by měl mít pět až šest fází a dokončen by mohl být zhruba za 12 až 15 let. "Za důležité považujeme, že město chce do diskuse o podobě území zahrnout i veřejnost. Jsme si vědomi, že připravujeme projekty, které mění ráz města a zasáhnou různým způsobem do životů velkého počtu obyvatel," uvedl dále Anderle. Projekt obsahuje mimo jiné dva parky o celkové rozloze 22.000 metrů čtverečních, které by měl protínat 28 metrů široký bulvár. To je zhruba polovina šířky Václavského náměstí. Osa bulváru by na severní straně protínala nejvyšší bod katedrály svatého Víta na Pražském hradě.

Celkem by ve Smíchov City mohlo bydlet až 3300 lidí, dále je v plánu zhruba 190.000 metrů čtverečních ploch pro služby, nakupování a kanceláře. Součástí projektu jsou rovněž základní a mateřská škola a kulturní centra. Výstavba by měla postupovat směrem od autobusové zastávky Na Knížecí. V prostorách nádraží Praha Smíchov projekt počítá s vícepatrovým parkovištěm P+R. "Počítáme s tím, že by se do těchto prostor přesunula i část současného autobusového nádraží. A Na Knížecí by vyrostlo nové náměstí zhruba o velikosti Staroměstského," dodal Anderle.

Doplněno Stavbaweb:
Lokalita: Praha 5, Smíchovské nádraží
Developer: Sekyra Group
Určení projektu:  Smíšená rezidenční a komerční zóna
Rozloha: 216 099 m2
Rezidenční kapacita: 3 300 obyvatel
Rozloha zeleně: 22 000 m2,
2 parky – Školní a Horní
Veřejné prostory:
Náměstí Na Knížecí, přednádražní prostor, rozšíření ulic,
hlavní bulvár o šířce 28 m
Plánované zahájení výstavby: 2017
Aktuální stav projektu: Projektová příprava
Tvůrci návrhu I. fáze: Kuba & Pilař architekti a spolupracující architekti Haascookzemmrich STUDIO 2050, Chalupa architekti + A.L.T. Architekti, Lábus – AA – Architektonický ateliér, D3A a Projektil architekti. 

Více informací o celém projektu najdete na stránkách Sekyra Group:
Developerský projekt Praha 5 – Smíchov City



IPR: Smíchov City
Oblast smíchovského nádraží se radikálně změní. Mrtvá zóna s prázdnými budovami a nefunkčním kolejištěm ustoupí v horizontu několika let moderní městské čtvrti. Výsledky vyzvané architektonické soutěže, kterou připravil investor Smíchov Station Development, a.s., ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, přinášejí lepší představu o podobě první etapy výstavby.
Více ZDE.

Související články:

Revitalizace smíchovského nádraží - Smíchov City 9.2.2015
Výstavba nové čtvrti na Smíchovském nádraží může po letech začít 2.6.2014
Smíchov City - výbor posvětil změnu týkající se výstavby kolem Smíchova 19.4.2013
Hudeček: Nová městská čtvrť vznikne na Smíchově do dvaceti let 31.1.2013

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz