Česko má první oficiální návrh městské čtvrti, která vyrobí více než polovinu veškeré elektřiny pro své obyvatele a která cíleně ochlazuje své okolí. Čtvrť využívá celou řadu principů vedoucích k nižší závislosti na dodávkách elektřiny a vody a zároveň řeší problematiku vysychání a oteplování krajiny. Návrh Jany Doležalové z fakulty stavební ČVUT v Praze zvítězil v rámci 5. ročníku studentské architektonicko-technické soutěže Český soběstačný dům v konkurenci více než 150 studentů z České republiky i Evropy. Jde o dostavbu současné čtvrti Nová Valcha v Plzni, kterou zde staví developer V Invest. Návrh počítá na rozloze 4,4 hektaru s kombinací bytových a rodinných domů. Celé čtvrti dominuje centrální park s mokřady a řadou možností pro aktivní trávení volného času.
„Vítězný návrh nás mile překvapil svojí komplexností. Ačkoli se jedná o studentskou soutěž, blíží se v řadě oblastí klasickému projektu. Velmi důležité je také to, že autorka detailně přemýšlela nad technickými aspekty masivního využití fotovoltaických panelů a zároveň měla na mysli principy ekonomické realizovatelností celého projektu,“ říká Jaroslav Vondřička, partner a ředitel společnosti V Invest, který byl jedním z členů odborné poroty. Ekonomická realizovatelnost je totiž podle Jaroslava Vondřičky stěžejní pro to, aby se podobné vize mohly v budoucnu stát v Česku realitou.
Centrální park zelené fasády a přírodní klimatizace
Návrh klade důraz na centrální park, který odděluje stávající a budoucí zástavbu a který díky dvěma mokřadům funguje také jako přírodní klimatizace a zároveň zabraňují letnímu vysoušení krajiny. V parku jsou předem připravena místa pro řadu volnočasových aktivit, od venkovní posilovny přes griloviště až po víceúčelový prostor vhodný jako venkovní sportoviště a místo kulturních akcí. Celé území je rozčleněné na několik funkčních celků. Na východě a na západě lokality se nachází bytové domy, které navazují na stávající či plánovanou zástavbu v podobě bytových domů. Centrální část patří rodinným domům. Bytové domy mají směrem na východ a na západ umístěné velkoplošné balkony s přípravou na vysazení vzrostlé zeleně. Střechy bytových domů jsou osazeny fotovoltaickými panely a každý bytový dům má vlastní technickou místnost s vysokokapacitními bateriemi pro ukládání získané elektrické energie.
Bude komunitní bydlení trendem příštích dekád?
Mezi tři nejlepší návrhy se dostaly dva, které vycházejí z principu určitých „obytných hnízd“, tedy s vytvořením polouzavřených celků s vnitřním prostranstvím, které slouží ke komunitním účelům. Druhý nejlepší návrh představila podle poroty Kseniya Liutenko z fakulty stavební ČVUT v Praze. Centrálním prvkem je zde u všech hnízd vodní plocha sloužící k ochlazování okolí a pasivní rekreaci. Zatímco na východě a na západě řešené oblasti se nachází hnízda z rodinných domů, centrální části dominuje hnízdo bytových domů. Na jeho jižním okraji se nachází multifunkční sportoviště a začíná park oddělující novou a stávající zástavbu. Všechny bytové i rodinné domy mají střechy osázené fotovoltaickými panely, volná místa vyplňuje zeleň, která zabraňuje přehřívání střechy.
Třetí nejpovedenější návrh letošního ročníku navrhla Franziska Schenk z fakulty architektury VUT v Brně. Návrh vychází z myšlenky dlouhodobé neudržitelnosti rodinných domů jako formy bydlení. Zkoumá proto možnosti komunitního bydlení se zachováním maximální míry soukromí. Jednotlivé bytové domy tvoří polouzavřené formace, jakási hnízda s malým polosoukromým prostorem uprostřed. Vnitřní část objektů je osazena pavlačemi, které v přízemí navazují na zmíněný polosoukromý prostor. Několik bytů v každém hnízdě přitom disponuje předzahrádkami, které se nacházejí na obvodové straně. Střechy kombinují střešní porost s fotovoltaickými panely. Větší blízkost sousedů vytváří na druhé straně dodatečný volný prostor mezi jednotlivými hnízdy, který je protkaný sérií malých jezírek a zelení, které slouží k rekreaci i ochlazování celé oblasti. Stávající a novou zástavbu odděluje komunikace.
„Myslím si, že je důležité otevírat téma udržitelnosti v bydlení a zapojovat mladé talenty do developerských projektů. Jsou to budoucí odborníci a každoročně nám dokazují, že smýšlejí šetrněji. Smysluplně uvažují
o nakládání s přírodními zdroji či odpady a jejich nápady přinášejí určitou přidanou hodnotu. Soutěž také ukazuje, jakým směrem se vyvíjí uvažování nastupující generace architektů i potřeby mladých lidí. Z tohoto pohledu bylo zajímavé sledovat, kolik návrhů se vrací k myšlence jakéhosi komunitního bydlení, které vhodně kombinuje soukromý a veřejný prostor,“ říká Pavel Podruh, zakladatel projektu Český soběstačný dům a organizátor již pátého ročníku stejnojmenné studentské soutěže.
Zadání soutěže bylo záměrně náročné
Odborná porota v soutěži hodnotila kvalitu urbanistického řešení a jejich architektonickou kvalitu, reálnost
a ekonomickou přiměřenost řešení, jeho udržitelnost a hospodárnost a také kvalitu integrace energetického řešení, hospodaření s vodou a dalšími zdroji. Spojení těchto parametrů je náročné, nicméně se všemi kritérii se vítězka Jana Doležalová i ostatní ocenění studenti, popasovali velmi dobře. Na vítězku čeká finanční odměna přesahující 100.000 Kč. „Stěžejní pro zadání byla výroba elektřiny pomocí fotovoltaických panelů. Po studentech jsme požadovali funkční a hlavně proveditelné řešení a to byla opravdová výzva. Soutěžící spolupracovali s Michalem Klečkou, spolumajitelem společnosti GWL, jednoho z největších evropských dodavatelů lithium-fosfátových baterií. Návrhy všech finalistů byly v tomto směru obohacující, nicméně vítězka letošního ročníku, slečna Doležalová, se tohoto požadavku zhostila nejlépe a vítězství si zaslouží,“ doplňuje Pavel Podruh.
Členové poroty:
Michal Klečka (spolumajitel GWL)
Ing. Petr Pokora (obchodní ředitel ELPRAMO)
Ing. Jaroslav Vondřička – (partner a ředitel společnosti V Invest)
Pavel Podruh (zakladatel projektu Český soběstačný dům)
Ing. arch. Štěpán Mančík (UCEEB ČVUT v Praze)
Ing. arch. Vojtěch Lichý (vítěz soutěže ČSD 2016, nyní ateliér MLAA)
Ing. David Lomnický (projektový manažer Nová Valcha – V Invest)
O projektu Český soběstačný dům
Projekt Český soběstačný dům vznikl v roce 2016. Jeho misí je urychlovat rozšíření staveb v různé míře energetické soběstačnosti a vývoj čistších technologií pro domácnosti. Do své mise za čistší budoucnost a šetrný přístup ke zdrojům jako je voda, teplo, vzduch, elektrická energie a materiály, zapojuje také studenty univerzit, a to v rámci stejnojmenné architektonicko-technologické soutěže, která se letos koná již potřetí. Zadáním každého ročníku soutěže je navrhnout pro konkrétní pozemek stavby s různou mírou soběstačnosti. Může jít o ostrovní domy, které nejsou napojené na žádnou síť, hybridní domy, které si vyrábí samy část vlastní energie a zbytek čerpají ze sítě, nebo aktivní domy, které vyrábí vlastní energii a přebytky sdílí s ostatními. V současné již staví testovací realizaci dvou soběstačných domů, které budou přístupné pro veřejnost. Projekt funguje programově bez dotací.
www.csdum.cz
tisková zpráva
Související články:
Český soběstačný dům 2020 30.7.2020
Dobrý den.
Zajímalo by mě, jestli účastníci soutěže a redaktoři píšící o této soutěži vědí něco o skutečném stavu území. Jestli někdo viděl jak vypadá doposud realizovaná zástavba, která se životním prostředím příliš nezabývá. Dešťové vody ze střech rodinných!!! domů jsou odváděny do společné dešťové kanalizace sloužící pro odvodnění ulic, nepřiměřeně zahuštěná zástavba (jak si žádá současný trh), minimální šířky ulic, chybějící veřejná prostranství a naprosto opomíjená vybavenost, která |jistě bude vyřešena v dalších etapách výstavby|.
Musím reagovat i na to, že pojmenování článku je značně zavádějící. Zástavba v území, které je v soutěžních návrzích řešeno, je již projednávána a to ve značně tristní podobě zahuštěné zástavby bytových domů s minimálním ohledem na řešení veřejných prostranství a dopravou v klidu řešenou výhradně v parteru. Tedy: návrhy jsou to jistě velmi nápadité a kvalitní, ale v lokalitě kam jsou umístěny nebudou nikdy realizovány. Jedná se z mého pohledu pouze o mediální PR kampaň developerské firmy.