Společenské centrum s modlitebnou v Sedlčanech bylo otevřeno

Společenské centrum s modlitebnou v Sedlčanech bylo otevřeno

(24. 1. 2020) Autorem projektu je kancelář A8000

   
 
 
 
 

Společenské centrum s modlitebnou v Sedlčanech bylo otevřeno

Křesťansky orientovaná organizace Maranatha slavnostně otevřela 23. ledna 2020 novou modlitebnu a Společenské centrum v Sedlčanech. Objekt modlitebny je tvořen železobetonovou skořepinovou konstrukcí s lehkým obvodovým pláštěm tvořeným hliníkovým tahokovem a prosklenou fasádou. Atmosféra interiéru budovy je založena na kombinaci bílých ploch podlahy, stěn a stropu se dřevem. Výrazným prvkem v hlavním sále modlitebny je křtitelnice pro křest ponořením od sochařky Jaroslavy Kadlecové. Druhým objektem je bytový dům se čtyřmi bytovými jednotkami v horní části a jednou obchodní jednotkou i prostorem pro Společenské centrum v přízemí budovy. Společenské centrum bude sloužit zejména pro duchovní účely a s nimi spojené akce. Investorem projektu je organizace Maranatha, autorem návrhu obou budov je architektonická kancelář A8000 s. r. o. a generálním dodavatelem stavby je společnost HSF System a. s.

Modlitebna bude sloužit zejména pro akce pořádané místním společenstvím Církve adventistů s. d., a to především pro pravidelné sobotní bohoslužby. Nebo například pro v nejbližších dnech chystaný přednáškový cyklus Ježíš Tvá naděje s biblickými tématy, který začne 31. ledna a skončí 7. března.                 Pro veřejnost připravujeme také aktivity konané ve vedlejším Společenském centru, jako jsou hodiny angličtiny pro začátečníky i pokročilé, přednášky se zdravotní a osvětovou tématikou nebo akce pro rodiny s dětmi. Nejbližší pořádaná akce, od 27. do 31. ledna, tzv. Odvykovka nejen kouření,  je určená pro všechny, kteří by rádi skoncovali s jakoukoliv závislostí. Naším hlavním cílem je, aby všechny aktivity konané v nových budovách návštěvníky nasměrovaly k nalezení vztahu s Ježíšem Kristem, který změnil i můj život,“ uvádí k projektu Radim Passer, zakladatel organizace Maranatha.

Kompozice budovy modlitebny je založena na třech základních principech: Linie představující pevnou krystalickou podstatu světa, hmotu. Křivka jako měkký organický prvek, život. A směr vzhůru k nebi, vyjadřující duchovní rozměr bytí,“ doplňují autoři z architektonické kanceláře A8000.

„Sakrální stavby se v Česku nestaví ‚každý den‘, proto mě velmi těší, že jsme dostali důvěru a mohli tento originální projekt postavit,“ říká Jan Hasík, ředitel společnosti HSF System, a dodává: „Při realizaci jsme navrhli a použili úplně nová technická řešení zejména při montáži fasádních a střešních designových prvků z tahokovu. S naším týmem odborníků jsme ukázali, že zvládneme generální dodávky nejen průmyslových a logistických hal, veřejných projektů jako jsou školy či domovy pro seniory, ale i netradiční a odvážné projekty, jako je tento.“

Stavby tvoří přirozený přechodník mezi historickou blokovou strukturou města a rozvolněnou zástavbou okolních bytových domů. Bytový dům zakončuje linii uliční čáry směrem k nemocnici. Samostatně stojící budova modlitebny orientuje kompozici nového městského parku směrem do města.

Aktuální informace o událostech a aktivitách naleznete na adventistesedlcansko.cz.
tisková zpráva


 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Dokončení

2019

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz