Potvrzení původní hmoty kina. Potvrzení nároží, čitelná instituce knihovny. Spojující centrální lobby. Dva veřejné prostory – vstupní předprostor do Strakonické, obytná zahrada do Plzeňské. Venkovní podloubí. Nový, jasně čitelný vstup. Jednoúrovňové, bezbariérové řešení.
úvod, reflexe podnětů poroty
Upravený návrh pro druhé kolo soutěže především řeší připomínky poroty, potvrzuje výhody konceptu a odstraňuje jeho nedostatky.
Hmota knihovny byla zmenšena a upravena tak, aby její kapacita přesně odpovídala zadání. Hlavní vstup budovy se přesouvá do líce uliční fasády knihovny, kde je navenek jasně viditelný a přístupný. Uvnitř dispozice nový vstup vytváří krátké propojení do místa komunikačního uzlu na rozhraní hmot knihovny, kavárny a kina. Tím se potvrzují výhody styku budov „na střih“ a eliminuje se ukrytí vstupu „v koutě“. Ve vstupním modulu knihovny jsou vyřešeny funkce zádveří, šatny a pultu recepce.
Hmotové řešení knihovny zdůrazňuje nároží ulic Strakonická a Plzeňská, její předprostor je v přímé vazbě na náměstíčko před Červenou branou a potvrzuje historický urbanismus místa. Hlavní průčelí novostavby knihovny dotváří původní uliční čáru ulice Strakonické a cituje historický přístřešek u bývalé kovárny. Podloubí vytváří pobytový prostor poskytující ochranu před povětrností, možnost sezení či čekání na autobus. Vstupní předprostor knihovny je tak přímou protiváhou vstupu Kulturního domu. Před kinem směrem k Strakonické ulici vzniká parčík, osázený lipami vysokého vzrůstu (vyvětvené koruny, jakýsi chrám ze stromů). Parčík vytváří ochrannou vrstvu odstiňující tranzitní ulici. Zahrada za budovou knihovny je definována jako pobytová s potenciálem pořádání slavností, menších festivalů apod. Řešení pochozích ploch v okolí domu cituje materiály již v centru města přítomné (řezaná žulová dlažba většího formátu, sekané žulové kostky), je výrazem členění okolí domu na různé celky (mlat v lipovém parčíku a zahradě, lité betonové bloky na hraně mezi zahradní plochou a domem, podloubí, chodníky) – viz situace.
Osazení objektu do terénu vyplývá z požadavku na vytvoření bezbariérově přístupné stavby s civilní atmosférou. Původní řešení soklu okolo hlavní budovy je zbytečně monumentalizující, bariérové a nákladné. Žulu, ze které je sokl vytvořen, využijeme na dlažby v okolí domu. Snižujeme celkovou hlavní úroveň domu, všech jeho vnitřních prostor na úroveň okolního terénu, jehož mírný sklon naopak zachováváme a napojujeme v místech vstupů do domu – to určuje nulovou niveletu. To pak samozřejmě platí i pro úroveň podlahy kina – tzn. celá stávající elevace se bude muset měnit. To opodstatňuje otočení elevace, které je provozně efektivnější vzhledem k umístění zázemí i celkové orientaci sálu (klasická typologie kulturní stavby má hlavní vstup na opačné straně než jeviště). Zároveň tím odpadá obtížné využití stávajících prostor v 1. PP. Prostor pod hledištěm využíváme jako sociální zázemí celého objektu.
další obecné připomínky, nediskutované výše
Zázemí kavárny je dimenzováno tak, aby bylo možné uspokojit jednorázové akce s občerstvením a přípravu malých jídel (panini, párky, obložené chleby apod.) Nepředpokládáme vaření jídel.
Stávající rozměr jeviště je zachován, jeviště je opatřeno technologií a odpovídajícím zázemím pro herce (2x šatna) a skladování kulis a techniky.
K dimenzování technologií byli přizváni specialisté (řízené větrání, topení, technologii promítání a ozvučení kina koncipovala specializovaná společnost včetně veškerých dispozičních požadavků, jevištní technologie, dimenzování osvětlení atd.). Prostorové a konstrukční řešení odpovídá konkrétním koncepcím jednotlivých systémů. V případě vytápění a větrání jsou koncepty zachyceny v pracovních verzích, připojených ke zprávě.
konstrukce
Konstrukční řešení stavby bylo navrženo statikem. Konstrukce novostavby knihovny je vyzdívaná z tepelně izolačních tvárnic (např. Heluz). Trakty knihovny jsou děleny ztužujícím železobetonovým rámem, který zároveň nese dřevěný trámový strop nad přízemím knihovny. Konzolovaná část ochozu ve dvoupatrové čítárně knihovny je do věnců a tohoto rámu kotvena přes skryté ocelové patky. Konstrukce rámu a trámy jsou přiznané v interiéru. Konstrukce střechy knihovny je železobetonová (rozpon do 6 m). Konstrukce kavárny a spojovacího objektu je dřevěná – sloupy, trámy. Konstrukce nové podlahy v kině bude železobetonová, vetknutá do stávajícího zdiva a ztužující budovu. Dalším ztužením kina je stěna za plátnem. Konstrukce střechy kina bude zachována. Prostor pod podlahou kina bude vyplněn suchým betonem a stavební sutí tak, aby byla ztužena spodní část stavby. Přístavek kina pro zázemí jeviště bude proveden jako dřevostavba.
urbanismus
Pozemek na křížení Strakonické a Plzeňské ulice těží z potenciálu blízkosti historického jádra, hlavní komunikace tranzitní, komunikace ze severního předměstí a přítomnosti komerce a institucí. Dostavba nového křídla knihovny pomáhá členit poměrně velký pozemek na jednotlivé menší veřejné prostory s různými charaktery – reprezentativní předprostor knihovny, pobytová zahrada, lipový háj. Vytváříme bezbariérové otevřené městské prostředí navazující na cenný historický kontext, s venkovními prostory chráněnými proti povětrnosti. Odstraňujeme bariéru zbytečně monumentalizujícího soklu okolo původního kina. Hmotové řešení dostavby potvrzuje důležitost nároží naproti historické Červené bráně jasně čitelnou dominantou knihovny.
doprava
V ulici Plzeňská bude v úseku mezi Strakonickou a náměstíčkem se Svatým Josefem upravena rychlost na 30 km/h. Tranzitní nákladní doprava bude odkloněna, počítáme s navrhovaným obchvatem. Ulice Jiřího z Poděbrad bude upravena jako jednosměrná. Přes Strakonickou vytváříme široký přechod. Před budovou knihovny navrhujeme novou autobusovou zastávku — Červená brána, která bude těžit z blízkosti domu (chráněná podloubím, možnost čekání v kavárně). Stávající parkoviště na západní části pozemku přesouváme za budovu kina a připojujeme ke stávajícímu parkovišti u supermarketu. Ponecháváme pouze podélná stání v ulici a pět míst u Svatého Josefa.
kino
Za nejpřednější původní kvalitu kina považujeme přítomnost budovy v paměti obyvatel města. Z tohoto důvodu je důležité zachování objemu budovy a členění vnější fasády na segmenty. Funkční vybavení interiéru již není vyhovující. Z důvodů uvedených v úvodu navrhujeme otočení elevace o 180˚.
Elevace bude upravena dle požadavků zadání a moderní promítací technologie. Řešení umožňuje zmiňované malé divadelní formy, diskusní pořady, přednášky apod. Kapacita sálu je navržena na 133 + 2 míst. Západní a jižní zázemí původní budovy bouráme a nahrazujeme novou dostavbou spojovací haly. Zadní přístavbu zázemí pro promítače nahrazujeme menším objemem šaten.
lobby
Lobby, vstupní a spojovací hala představuje vnitřní ulici s možností odpočinku a pobývaní, která propojuje obě budovy a obsluhuje šatnu, recepci s podkladnou, toalety, vstup do kluboven, zázemí divadla a kavárnu.
Její provozní režim může být nezávislý na provozu kina, knihovny či kluboven. Je odsud vidět ven do prostoru zahrady i do Strakonické třídy. Tato vizuální prostupnost indikuje kolemjdoucímu aktivitu v domě, posiluje sociální vazby a pocit otevřenosti instituce. Je možné se občerstvit na baru, dát si zde schůzku, čekat na kino, jít na toaletu, vystavovat umění, čekat na autobus, koupit si lístek do kina na víkend.
knihovna
V jihozápadním cípu pozemku navrhujeme nový dvoutrakt městské knihovny. Budova je dvoupodlažní. V přízemí se nachází kontrolní bod s výdejním pultem a hala volného výběru. V patře se nachází volný výběr dětského oddělení, herna deskových her, oddělení regionálního a chráněného fondu, kanceláře a zázemí zaměstnanců. Opticky jsou obě patra propojena atriem. Knihovna je samostatně uzavíratelná. Přízemní prostor je otevřený velkými okny do ulice. Obvod domu je obkroužený přístřeškem, který plní funkci podloubí a slunolamu. Horní část fasády je opatřena plastickou prolamovanou profilací, která člení podlouhlou hmotu domu a vytváří hru světla a stínu na fasádě.
povrchy
Finální omítky domu budou minerální ručně kletované s přídavkem slídy v jemně zlomeném odstínu bílo-šedé. Obloučková profilace na fasádě knihovny bude provedena z vícevrstvé tepelně-izolační jádrové omítky. Fasádní profilace kina se propisuje v interiéru lobby. Okna budou dřevěná olejovaná, chráněná proti vlivu UV záření. Střechy a stříšky budou měděné s přirozeným průběhem patinace. Společným jmenovatelem novostavby jsou přiznané dřevěné trámové stropy. Podlahy jsou v celém parteru sjednoceny litým terrazzem. Interiér kina je řešen jako klasický black-box. Stěny jsou obloženy černě mořenými překližkovými panely, strop akustickým podhledem a na podlaze je černý koberec.
provozní technologie
Vnitřní prostory budou vytápěny pomocí tepelně aktivované konstrukce v kombinaci s dohřevem vzduchu (kino) v objektu bude zavedeno řízené rovnotlaké větrání s rekuperací a alternativní možností větrání přirozeného (např. kanceláře pomocí větracích klapek skrytých v ostění). Systém zároveň umožní chlazení v letních měsících včetně nezávislého chlazení promítací kabiny. Jednotky VZT budou umístěny na střeše knihovny a nad zázemím jeviště (č.m. 2.3). Dům je navržen v nízkoenergetickém standardu podpořeném inteligentní regulací (CO2 čidla, nachlazování v noci apod.). Systém bude opatřen akustickými tlumiči a požárními klapkami.
Bezbariérový provoz v knihovně bude zajištěn hydraulickým výtahem.
zásobování, provozní vstupy
Zásobování kavárny je zajištěno ze severní strany objektu obslužnou cestou z parkoviště (vjezd pouze pro zásobování). Tříděný odpad má samostatný přístup z ulice. Z této strany objektu jsou rovněž přístupná veřejná WC. Zázemí jeviště má zvláštní vstup z parkoviště za objektem.
AUTORSKÁ ZPRÁVA
LOKALITA: Horažďovice
INVESTOR: město Horažďovice
SOUTĚŽ: První místo v architektonické soutěži, červen 2019
SOUTĚŽNÍ TÝM: Ondřej Císler, Vojtěch Beran, Josef Choc, Barbora Lopraisová, Filip Rašek, Ján Vyšný
VIZUALIZACE: Aoc
