Stanislav Šutvaj, Ján Potoma: Knihovna Katolické univerzity v Ružomberku
(9. 9. 2014) Hravé pojetí industriální architektury ukazuje směr moderního slovenského urbanismu

Stanislav Šutvaj, Ján Potoma: Knihovna Katolické univerzity v Ružomberku
Hravé pojetí industriální architektury ukazuje směr moderního slovenského urbanismu
Místo: Hrabovská cesta 1/A, Ružomberok, Slovensko
Autor: Stanislav Šutvaj / a02 ateliér, Ján Potoma / A-Projekt
Termíny: projekt 2009, realizace 2013
Užitná plocha: 9265 m2
Zastavěná plocha: 2066 m2
Cena: 9 mil EUR
Katolická univerzita v Ružomberku vznikla v roce 2000 a jejímu založení předcházela řada diskusí, kde by mělo nové centrum vzdělávání vzniknout. Ačkoliv Trnava měla na své straně argument, že zde univerzita existovala již v 17. století a Košice mohly navázat na tradici jezuitské koleje, dostal přednost právě Ružomberok. Město bývalo významným finančním a průmyslovým centrem, v socialistických časech se však dostalo na okraj. Po stránce urbanismu a architektury se zde podepsala nejen tato éra, ale také nekoncepční řešení stavební činnosti v posledních dvaceti letech a jedním z největších nedostatků je pak absence náměstí jako ústředního prostoru života ve městě.
Univerzita pro město znamená nejen přínos školství, vědě a kultuře, ale také zde dostala příležitost soudobá estetická a funkční architektura. Kampus je postupně budován právě s ohledem na to, aby vytvářel i promyšlený urbanistický celek, jehož součástí je i veřejný prostor, který v Ružomberku chybí. Celkové pojetí vychází z průmyslové tradice místa a odpovídá současnému univerzitnímu komplexu. Vymanilo se z dosavadní architektonické provinčnosti a ukazuje, jakým směrem by se urbanistický vývoj města mohl rozvíjet.
Velmi zdařilou stavbou, dokončenou koncem minulého roku, je zdejší knihovna. Autoři projektu Ing. arch. Stanislav Šutvaj a Ing. Ján Potoma se svým návrhem zvítězili v soutěži vypsané v roce 2006 a stavební činnost započala v roce 2011. Jejich projekt účelně propojuje všechny požadované funkce – knihovna je moderní a sebevědomou stavbou, která slouží univerzitě i veřejnosti. Zapadá do konceptu již zbudovaných staveb kampusu, proporčně souvisí s jednotlivými křídly univerzity a svou konstrukcí vysunutých bloků umožňuje další provázání s budoucí výstavbou v areálu.
Výsledkem je multifunkční centrum, sloužící nejen univerzitě jako knihovna a archiv, ale konají se tu veřejné přednášky, v areálu je také kavárna a knihkupectví a probíhají zde společenské a kulturní akce. Vtáhnout veřejnost do dění byl jeden z klíčových záměrů projektu a jeho naplnění se daří – knihovnu z původních dvou set návštěvníků nyní navštěvuje devět set lidí denně.
Stavba má rozlohu 9000 m2 užitné plochy a veřejnosti jsou určeny zhruba dvě třetiny. V archivech a volném výběru je možné umístit až 700 000 knih. Součástí budovy jsou také studovny, oddělení vzácných svazků, archiv, badatelny a galerijní prostory. Základem je půdorys ve tvaru L otevřeného do náměstí.
Jádrem stavby je železobetonový skelet a zdivo z Ytongu. „Protože zde byl navržen odlehčený stropní systém a velké světlé výšky podlaží, hledali jsme pro dělicí zdivo materiál s nízkou objemovou hmotností. Ytong je ideálním řešením pro stavby s takovými požadavky. Při projektu jsme také brali ohled na rychlost a flexibilitu práce s pórobetonovými tvárnicemi. Protože investoři často tlačí na rychlé zrealizování stavby, bylo nutné použít materiál, se kterým se rychle manipuluje a snadno se tvoří drážky pro rozvody elektroinstalace, vytápění a zdravotechniky. S pórobetonovými tvárnicemi je rychlejší i provedení finální povrchové úpravy, protože je zde navrženo méně vrstev než u cihlových materiálů,“ říká k použití stavebního materiálu Ing. Ján Potoma z projekční kanceláře A-projekt Ružomberok.
Venkovní plášť kombinuje zasklené plochy a metalický obklad. Prosklený exteriér dává nahlédnout do dění, čímž je zesílen dojem živého místa veřejného života a zároveň se prezentuje pohled na přehledně uspořádaný, otevřený prostor pater knihovny. Působivý je také detail barevných podlah pater, které vrhají červený, modrý a žlutý stín a doplňují poněkud stroze vyznívající koncept hravostí a citem pro design. Přírodní materiál zde našel uplatnění ve spojení s venkovním prostorem – nástupní plató je z cedrového dřeva. Industriál je citelný i v interiéru – uplatňuje se zde pohledový beton, ocel, sklo, cementovláknité podhledy a průmyslová podlaha.
Význam a přínos knihovny vystihuje psycholog Jiří Dan, mimořádný profesor Katolické univerzity: „Vybudování univerzitní knihovny je bezpochyby významným, dlouho očekávaným okamžikem, nepřehlédnutelným mezníkem v dějinách Katolické univerzity. Je současná a moderní nejen architektonickým řešením celkového pojetí stavby a interiéru, ale také poskytovanými službami.“
podle podkladů společnosti Xella/ Ytong
Základní informace o objektu
Kategorie
Kultura
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

16. 8. 2022 12:33:47
Re: Dům na venkov
Krásná stavba! Je fajn, že se tam dala i ta kamna. Původně jsme se kamen kvůli rekuperaci báli, ale nakonec jsme objevili pasivní kamna a jsme moc spokojení.
16. 8. 2022 12:26:46
Re: Krbová kamna umožňují ekologické a ekonomické vytápění
Velmi dobrý článek! My jsme řešili pasivní kamna do naší novostavby. Báli jsme se problémů kvůli rekuperacím, ale nakonec se nám povedlo vybrat česká kamna do pasivního domu, která s rekuperací nemají problém.
16. 8. 2022 09:56:53
Re: První architektonická soutěž na městský bytový dům v Praze z...
Hm, takže krabice mezi brutalistním a barokním solitérem. Ale proč ne, vlastně to účinek těchto solitérů zdůrazní, nebudou si konkurovat.
7. 8. 2022 20:45:28
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
V oblasti náměstí Jiřího z Poděbrad by bylo třeba řešit dopravu v klidu. Potřebné podzemní parkoviště bylo smeteno ze stolu a tak další léta budou mít rezidenti smůlu.....Parkujte si kde chcete nebo auta nechte za Prahou. Ty vstupy do metra, to je také tragédie!
4. 8. 2022 18:32:36
Re: Restaurace La Bottega Oaks Deli Bistro
Vlastně je to legrační název. Z la bottega vzniklo české putyka, tedy místo nevalné úrovně, kde se spíš jen posedává, a bistro je rychlé občerstvení. A ten anglický název dubu, když se chlubí, že je ze Slovenska, to už je jen třešnička na dortu. Schválně, na co si to místní překřtí?
4. 8. 2022 18:17:17
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
Chtělo by to aspoň jeden realistický obrázek jak to bude vypadat po dokončení - se skutečnou velikostí stromů a hustotou provozu okolo. Jak dlouho bude trvat, než stromy dorostou do velikosti na obrázcích? Myslíte, že budou mít lidi chuť a možnost (nebo odvahu) sníst si na dece na trávníku jídlo koupené třeba na trhu?
4. 8. 2022 17:07:26
Re: Kloboucká lesní – administrativní budova
Skvělé! Gratuluju.
4. 8. 2022 14:39:57
Re: Rubín vrátil opatovickému kostelu ztracený lesk
Střecha super, jen nechápu, proč nezachovali novorománské prvky na fasádě.. o barevnosti ani nemluvím..
27. 7. 2022 14:20:44
Re: Interiér RD – Vysoká nad Labem
Uf... tak to si děláte srandu
23. 7. 2022 17:10:17
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Nevím, nakolik to v reálu bude vnímáno jako památník. Na fotkách to spíš vypadá jako prolézačka pro děti Kolik lidí v dnešním prostředí přehlceném reklamou ještě něco čte? Kromě toho, myslet si, že v kruhu opřeném o tři tyče někdo pozná kužel, je dost odvážné.
23. 7. 2022 16:40:39
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Je příjemné vidět stavbu navrženou pro konkrétní využití. Teď ještě aby měli dost studentů.
19. 7. 2022 17:30:19
Re: Zahálka – objekt G
krásný, zdar
14. 7. 2022 15:14:10
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Toto dílo se moc nepovedlo a to esteticky a ani historicky.Navíc deklarovat že je to pro všchny veterány je špatně.Vůbec bych nespojoval boj o osvobození Ostravy (původní památník) a hrdiny Afganistánu.Akce trvalá svoboda byla drahé fiasko.Osvobození Ostravy byla svoboda.Klasický špatný pokus přepis historie.Znásilňujete historickou pravdu.Vyhozené peníze.
12. 7. 2022 14:18:14
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Moc dobrý a konečně něco příjemně zrekonstruovaného! Ta předešlá poznámka o příšernosti je zajisté od příšerného blbce.
5. 7. 2022 16:56:54
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
To je teda strasnej barak... Co se stalo, Litomysli? To ta puvodni cihlova ruina byla hezci...
4. 7. 2022 11:10:56
Re: Zámecká zahrada a park Oslavany
Krásné. Musím se někdy do té Litomyšle podívat.
1. 7. 2022 20:55:15
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Jaké možnosti má IPR proti vedení města? Žádná demokracie (vláda všech) nedává ani sebelepšímu architektovi (jedinci) možnost mít poslední slovo.
30. 6. 2022 17:13:37
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Vize vždy zavání pro široké neinformované publikim nereálností.Spolehlivým řešením je žádné vize nemít. Co je lepší?
28. 6. 2022 19:04:03
Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Souhlasím, že kreativní návrhy výškových budov od arch. Evy Jiřičné jsou ozdobou každého města. Že s tím má třeba Praha problémy, to je velká chyba vedení na Magistrátě (nekvalifikovaného), kterému žel chybně asistuje vedení IPR Prahy. V tomto směru výjimečně uznám snahu primátora Macury v Ostravě, který se snaží o maximální investice ve městě. Ale žel zapomíná na ohromnou dluhovou zátěž, kterou zanechá městu pro další desítky let. Měl by se najít dobrý oponent na Magistrátě Ostravy, který by ho uměl přesvědčit o nereálnosti některých jeho vizí.
24. 6. 2022 08:28:56
Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce
konečně se někdo nebojí udělat v ČR krásný skoro mrakodrap a také to bude pocta pro paní E.Jiřičnou