Stavba 1/2020

Stavba 1/2020

(2. 4. 2020) V pátek 3. dubna vychází letošní první číslo časopisu Stavba

   
 
 
 
 

Stavba 1/2020

Obsah Stavba 1/2020

ROZHOVOR
6–9 Rozhovor s Martinem Krupauerem
EVA ČERVINKOVÁ

PŘEKLAD
10 Knihovna v Óitě a Isozakiho raná tvorba
IRENA LEHKOŽIVOVÁ
11–13 Teorie navrhování se zřetelem k procesům – 2. část
ARATA ISOZAKI

TEORIE

14–15 Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje
KATEŘINA BEČKOVÁ, ROSTISLAV ŠVÁCHA
16 Christian Norberg-Schulz čili podstatné přemýšlení o architektuře a historii Západu
OLDŘICH ŠEVČÍK
18–19 Alena Šrámková devadesátiletá a stále aktuální
BARBORA ŘEPKOVÁ
20–21 Pocta Obchodnímu středisku Ještěd
OLDŘICH ŠEVČÍK, JIŘÍ TOUREK
22–36 Architektura – lidem otevřená / Účast veřejnosti – Jak, kdy a proč?
EVA ČERVINKOVÁ

ARCHITEKTURA38–39 Oživující architektura ateliéru Kamila Mrvy
PETR VOLF
40–41 Přestavba prodejny
KAMIL MRVA ARCHITECTS
42–43 Samoobsluha Hruška v Trojanovicích – ČESKOMORAVSKÝ BETON
44–45 Přestavba garáží
KAMIL MRVA ARCHITECTS
46–47 Lávka pro pěší
KAMIL MRVA ARCHITECTS
48–49 Rozhovor s Tomášem Kozelským
PETR ŠMÍDEK
50 Rekonstrukce OC Futurum – KOGAA
51 Lyceum – Social Reactor – KOGAA
52 City Cell Prototype – KOGAA
53 Next Gen Park – KOGAA
54–57 Výrobní a administrativní hala
ELLEMENT ARCHITECTS
58–59 Pilana Karbid: zářící element průmyslového Hulína
MARKÉTA ŽÁČKOVÁ
60–63 Dílny Opatov
ATELIER 111 ARCHITEKTI
63 Opatov – ONDŘEJ BENEŠ
64–69 Rekonstrukce a nástavba rodinného domu
ŠÉPKA ARCHITEKTI
68–69 Živůtek aneb korzet, který nedusí
CYRIL ŘÍHA
70–73 Víkendový dům
PAVEL MÍČEK ARCHITECTS
73 CHATA NA KONCI ÚDOLÍ – PETR ŠMÍDEK
74–77 Přístavba k rekreačnímu domu
HUŤ ARCHITEKTURY MARTIN RAJNIŠ77 Přístavek na rozhraníPETR VOLF

REFERENCE
78–79 Rodinný dům u Českých Budějovic – HELUZ
80–81 Světlovody LIGHTWAY v pasivním rodinném domě
82–83 Znovuzrozený hotel Passage – KPP
84–85 Mrakodrap ukrytý v srdci Prahy – KNAUF
86 House Elipsion – VELUX
88–89 Smuteční síň v Břeclavi – RIGIPS
90–91 Ytong v polyfunkčním domě Tatra Centrum – XELLA
92 Revoluce v ovládání interiérových dveří – M&T
94–95 Gymnázium v Českém Brodě – REHAU
96–97 Střešní dveře SOLARA pro ploché i šikmé střechy
98–99 Rozhovor s ředitelem TBG METROSTAV Ing Jakubem Šimáčkem
100 Terasy z WPC – WOODPLASTIC
 
Na titulní straně: Dílny Opatov
Foto: Alex Shoots Buildings



______________________________

Zakoupit výtisk můžete zde: stavbaweb@bmone.cz.

PŘEDPLATNÉ ČASOPISU

Předplatné si můžete objednat na našem webu: https://bmone.cz/index.php/objednavka-stavba/
Předplatné lze objednat též na www.send.cz.

VYDÁVÁ
Business Media One s.r.o.
Nádražní 762/32
150 00 Praha 5-Smíchov
tel.: +420 778 545 376

info@bmone.cz
www.bmone.cz    www.casopisstavba.cz   www.stavbaweb.cz

GENERÁLNÍ ŘEDITEL
Hynek Paťorek

REDAKCE
Lidmila Burianová (šéfredaktorka)
lidmila.burianova@bmone.cz
Mariana Pančíková
mariana.pancikova@bmone.cz
Eva Červinková

eva.cervinkova@bmone.cz

PŘEKLADY
Milena Sršňová

ART DIRECTOR
Matěj Kotrba
matej.kotrba@bmczech.cz

INZERCE
Jiří Ladman, tel.: +420 602 372 312 
jiri.ladman@bmone.cz

Alena Vališová, tel: 602 329 862
e-mail: alena.valisova@bmone.cz

MARKETING
Kateřina Svoradová, tel.: +420 770 191 425
katerina.svoradova@bmone.cz

VÝROBA A DISTRIBUCE
Monika Rudolfová, tel. +420 778 545 376
monika.rudolfova@bmone.cz

ZLOM A REPRODUKCE
DTP studio, Business Media CZ,
dtp@bmone.cz
 
TISK
Triangl, a. s.  

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

21. 9. 2022 15:24:41

Re: Tři nové koncertní síně

Veřejnost chápe pohnutky představitelů, kteří myslí, že mají pravdu. Otázka vytápění i chlazení těchto stavebních obrů v dnešních souvislostech ovšem nezmínil nikdo. Stavebními materiály lze jistě mnohé ovlivnit. Co ale bude jinak, jsou náklady na vybudování něčeho, co je jen kabátkem městského prostoru. O účelnosti tohoto zařízení v této době lze však polemizovat. Kromě provozních nákladů, které dnes nikdo nedokáže propočítat, jde o celkové investiční zátěži zejména Ostravy v celé šíři všech záměrů. Za primátora Macury investice skokově narůstají. Přitom není nikde prezentováno, tedy pro veřejnost, co to znamená pro splácení dluhů, které takto vznikají. V dnešní době obřího nárůstu zadlužení státního rozpočtu a podobně u měst jeto poměrně velká drzost vůči občanům města. Těch se to také svým způsobem bude týkat. Mj. zdražováním služeb, dopravy, úklidu, odvozu odpadů, správních poplatků předepisovaných městem. Není tady něco hodně v nepořádku, Povýšené vystupování Macury vůči jiným politikům i občanům je varováním, že c čele města stojí někdo s velmi pochybným charakterem a zcela povadlou mravností. Kupodivu to zastupitelům nevadí. Nebo mlčí protože se bojí o sebe, své pozice nebo zdraví? Víme přece, jak dominující politici jednají. Po celou dobu lidské moderní civilizace. U tohoto primátora jsem s jist, že se nedá ničím zastavit. Doufám, že se bude jednou zpovídat jinde, o tom, co se tu roky děje za jeho vedení města, ne jen před zastupiteli, které ponížil na pouhé držáky mandátů.

2. 9. 2022 23:12:28

Re: Věcná novela nového stavebního zákona

Zaujalo mě tvrzení, že "vláda není schopná prosadit změny, které by posílily pravomoci obcí v oblasti územního plánování" a že je to vinou pořizovatelů. To je přece úplný nesmysl. Vždyť už dnes jsou to obce, které si vybírají pořizovatele a které schvalují každou fázi pořizovacího procesu. A jestli si stěžují na pořizovatele, tak je to stejné, jako by si majitel firmy stěžoval na zákon, když má problémy se svým zaměstnancem. Pokud mají smlouvu, tak ji mohou zrušit a vybrat si jiného. A pokud ji zrušit nemohou, tak je to jejich vina, že ji mají špatnou. Vždy to ale mají ve svých rukách. Nechápu, jaké pravomoci by chtěli posilovat. Pak je tu ale téma, které je v podmínkách státní správy těžko představitelná. Že by se různí pracovníci jednotlivých dotčených orgánů ke každému záměru dokázali ve stejnou dobu sejít a dohadovali se, kdo o kolik může ze svého zákona ustoupit? Žádný úředník si nedovolí říct, že nějakou část zákona není nutné dodržet. A ani organizačně to nemůže fungovat. Ty lidi přece neřeší jen společné záměry, nemusí mít stejnou pracovní dobu nebo pracovní úvazky - a pak tu jsou ještě nemoci a dovolené a když máte na úřadu pro některé agendy jednoho pracovníka, tak by stáli všichni. Nevěřím. že by to mohlo nějak efektivně fungovat, I když by se mi taková kolektivní práce líbila.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz