Stavba 4/2019

Stavba 4/2019

(21. 11. 2019) Ve čtvrtek 21. listopadu 2019 vychází letošní poslední číslo časopisu Stavba

   
 
 
 
 

Stavba 4/2019

Obsah Stavba 4/2019

ROZHOVOR
4–7 Rozhovor s Petrem Hlaváčkem
EVA ČERVINKOVÁ

PŘEKLAD
8 Arata Isozaki a architektura neustálých změn a růstu
IRENA LEHKOŽIVOVÁ
9–11 Teorie navrhování se zřetelem k procesům – 1. část
ARATA ISOZAKI

TEORIE, RECENZE
12–15 Zhuštění prostoru
PAVLA MELKOVÁ
16–18 Projekt pro pražský Žižkov
OLDŘICH ŠEVČÍK
20–21 K čemu jsou architekti – recenze
ROSTISLAV ŠVÁCHA
22–23 Rizika kreativity
MARTINA MERTOVÁ
24 LAFARGE HOLCIM
26 Zeleň vnáší do města život
MARCELA FIALKOVÁ

ARCHITEKTURA
28–31 Novostavba II. Interní kliniky a geriatrie
ADAM RUJBR ARCHITECTS
32–33 Nemocnice, kde slovo pasivní má zcela jiný význam – KNAUF
34–37 Klinika Dr. Pírka
HUŤ ARCHITEKTURY MARTIN RAJNIŠ
38 Dvě kliniky, dva přístupy – MARTIN KLODA
39–41 Zdravotnické stavby dnes – MARKÉTA ŽÁČKOVÁ
42–45 Protetické centrum
RUSINA FREI ARCHITEKTI
46–49 Zubaři Nad Mlýnem
STUDIO RAKETOPLÁN
50–51 Odběrové centrum Aeskulab
OV–A
52–55 Tenisová hala
TAK ARCHITECTS
56–57 Vesnická tělocvična
CHCI-DŮM
56–60 Loděnice v Bratislavě
OFFICE110 ARCHITEKTI
61 Domy pro zručné nohy – PETR ŠMÍDEK
62–64 Startovací rampa, závodiště BMX
ARCHITEKT ONDŘEJ TUČEK
65–67 Zázemí fotbalistů
KAMIL MRVA ARCHITECTS
68–71 Klubovna oddílu běžeckého lyžování
ROSA – ARCHITEKT
72–74 Atletická hala Vítkovice
MARTIN CHVÁLEK, TOMÁŠ JANČA, JAN ZAVADIL

REFERENCE
75 CEMBRIT Solid
76–77 Dřevěné podlahy Kährs – KPP
78–79 Skleněný skywalk na Stezce Valašska – AGC
80–81 Rekonstrukce Pálffyovského paláce – HELUZ
82–83 LIGHTWAY světlovody v Siko koupelny
84–85 Kov je vhodným materiálem pro krásnou a funkční architekturu – SATJAM
86–87 Nástavba Vesper Homes v Praze – FERMACELL
88–89 Doba přeje minimalismu – NĚMEC
90 Úspora místa díky optimalizované hydraulice splaškových vod – GEBERIT
91 Nové lodžie? – KASTEN
92 Skryté zárubně – JAP FUTURE
93 Novinka VELUX: Černé střešní okno v prémiové kvalitě
94–95 Archicad 23 – BIM v okamžiku – CEGRA
96 Hrebienok Resort – VIEGA


Na titulní straně: Startovací rampa, závodiště BMX
Foto: Viktor Tuček


 ______________________________
Zakoupit výtisk můžete zde: stavbaweb@bmone.cz.

PŘEDPLATNÉ ČASOPISU

Předplatné si můžete objednat na našem webu: https://bmone.cz/index.php/objednavka-stavba/

VYDÁVÁ
Business Media One s.r.o.
Nádražní 762/32
150 00 Praha 5-Smíchov
tel.: +420 778 545 376

info@bmone.cz
www.bmone.cz    www.casopisstavba.cz   www.stavbaweb.cz

GENERÁLNÍ ŘEDITEL
Hynek Paťorek

REDAKCE
Lidmila Burianová (šéfredaktorka)
lidmila.burianova@bmone.cz
Mariana Pančíková
mariana.pancikova@bmone.cz

PŘEKLADY
Milena Sršňová

ART DIRECTOR
Matěj Kotrba
matej.kotrba@bmczech.cz

INZERCE
Jiří Ladman, tel.: +420 602 372 312 
jiri.ladman@bmone.cz

Alena Vališová, tel: 602 329 862
e-mail: alena.valisova@bmone.cz

MARKETING
Kateřina Svoradová, tel.: +420 770 191 425
katerina.svoradova@bmone.cz

VÝROBA A DISTRIBUCE
Monika Rudolfová, tel. +420 778 545 376
monika.rudolfova@bmone.cz

ZLOM A REPRODUKCE
DTP studio, Business Media CZ,
dtp@bmone.cz
 
TISK
Triangl, a. s.  

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz