Stavba 4/2019
(21. 11. 2019) Ve čtvrtek 21. listopadu 2019 vychází letošní poslední číslo časopisu Stavba
Stavba 4/2019
Obsah
Stavba 4/2019
ROZHOVOR
4–7 Rozhovor s Petrem Hlaváčkem
EVA ČERVINKOVÁ
PŘEKLAD
8 Arata Isozaki a architektura
neustálých změn a růstu
IRENA LEHKOŽIVOVÁ
9–11 Teorie navrhování se zřetelem k
procesům – 1. část
ARATA ISOZAKI
TEORIE, RECENZE
12–15
Zhuštění prostoru
PAVLA MELKOVÁ
16–18
Projekt pro pražský Žižkov
OLDŘICH ŠEVČÍK
20–21
K čemu jsou architekti – recenze
ROSTISLAV ŠVÁCHA
22–23 Rizika kreativity
MARTINA MERTOVÁ
24
LAFARGE HOLCIM
26
Zeleň vnáší do města život
MARCELA FIALKOVÁ
ARCHITEKTURA
28–31
Novostavba II. Interní kliniky a geriatrie
ADAM RUJBR ARCHITECTS
32–33
Nemocnice, kde slovo pasivní má zcela jiný význam – KNAUF
34–37 Klinika Dr. Pírka
HUŤ ARCHITEKTURY
MARTIN RAJNIŠ
38 Dvě kliniky, dva přístupy – MARTIN
KLODA
39–41
Zdravotnické
stavby dnes – MARKÉTA ŽÁČKOVÁ
42–45
Protetické centrum
RUSINA FREI
ARCHITEKTI
46–49
Zubaři Nad Mlýnem
STUDIO RAKETOPLÁN
50–51
Odběrové centrum
Aeskulab
OV–A
52–55 Tenisová hala
TAK
ARCHITECTS
56–57 Vesnická tělocvična
CHCI-DŮM
56–60
Loděnice v Bratislavě
OFFICE110 ARCHITEKTI
61 Domy
pro zručné nohy – PETR ŠMÍDEK
62–64
Startovací rampa,
závodiště BMX
ARCHITEKT
ONDŘEJ TUČEK
65–67
Zázemí fotbalistů
KAMIL
MRVA ARCHITECTS
68–71
Klubovna oddílu
běžeckého lyžování
ROSA – ARCHITEKT
72–74
Atletická hala
Vítkovice
MARTIN CHVÁLEK, TOMÁŠ
JANČA, JAN ZAVADIL
REFERENCE
75
CEMBRIT Solid
76–77
Dřevěné podlahy Kährs – KPP
78–79
Skleněný skywalk
na Stezce Valašska – AGC
80–81 Rekonstrukce Pálffyovského paláce
– HELUZ
82–83 LIGHTWAY světlovody v Siko
koupelny
84–85 Kov je vhodným materiálem pro
krásnou a funkční architekturu – SATJAM
86–87 Nástavba Vesper Homes v Praze
– FERMACELL
88–89 Doba přeje minimalismu – NĚMEC
90 Úspora místa díky optimalizované
hydraulice splaškových vod – GEBERIT
91 Nové lodžie? – KASTEN
92 Skryté
zárubně – JAP FUTURE
93 Novinka VELUX: Černé střešní okno v prémiové kvalitě
94–95 Archicad 23 – BIM v okamžiku
– CEGRA
96 Hrebienok Resort – VIEGA
Na titulní straně: Startovací
rampa, závodiště BMX
Foto: Viktor Tuček
______________________________
Zakoupit výtisk můžete zde: stavbaweb@bmone.cz.
PŘEDPLATNÉ ČASOPISU
Předplatné si můžete objednat na našem webu: https://bmone.cz/index.php/objednavka-stavba/
VYDÁVÁ
Business Media One s.r.o.
Nádražní 762/32
150 00 Praha 5-Smíchov
tel.: +420 778 545 376
info@bmone.cz
www.bmone.cz www.casopisstavba.cz www.stavbaweb.cz
GENERÁLNÍ ŘEDITEL
Hynek Paťorek
REDAKCE
Lidmila Burianová (šéfredaktorka)
lidmila.burianova@bmone.cz
Mariana Pančíková
mariana.pancikova@bmone.cz
PŘEKLADY
Milena Sršňová
ART DIRECTOR
Matěj Kotrba
matej.kotrba@bmczech.cz
INZERCE
Jiří Ladman, tel.: +420 602 372 312
jiri.ladman@bmone.cz
Alena Vališová, tel: 602 329 862
e-mail: alena.valisova@bmone.cz
MARKETING
Kateřina Svoradová, tel.: +420 770 191 425
katerina.svoradova@bmone.cz
VÝROBA A DISTRIBUCE
Monika Rudolfová, tel. +420 778 545 376
monika.rudolfova@bmone.cz
ZLOM A REPRODUKCE
DTP studio, Business Media CZ,
dtp@bmone.cz
TISK
Triangl, a. s.
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.
|
|
|
|
|
|
|
|
16. 7. 2020 18:55:34
Skvělé!
Pilně sleduji dění v mém rodném městě a mám velkou radost, jak se Rožnov má "k světu". Loni jsem Rožnov po 51 letech od maturity znovu navštívila. Okouzlilo mě leccos, ale výstavní galerie mě přímo omráčila svou originalitou a nápaditostí. Okenice a plotové díly mě doslova vyrazily dech. Mám takový matný dojem, že tam altán stál a i kdyby ne, tak jako spojení starého a nového je to dokonalé. Gratuluji Vám k tak podařenému dílu a už se MOC těším na návštěvu nějaké výstavy ve Vaší galerii, až se mi zase podaří přijet do Rožnova. Kam se na Rožnov "hrabe" Praha!
16. 7. 2020 17:10:16
Re: Re: Re: Re: Budova The Flow Building je zkolaudována.
Pardon, ale... he? Ja vubec nerozumim tomu, co rikate :-) Vy mate pocit, ze budova Butterfly se vaze na sousedici architekturu? Jak proboha? Asi mluvime kazdy o jinem baraku. Nenavazuje to materialove, formou, detailem, funkci, urbanisticky, proste vubec nicim. "Rovné šachovnicové ulice, lemované stejně vysokými domy" ano, presne to je kontext! Muzete uvest Prosek, budiz, ale muzete uvest i Barcelonu nebo Pariz. To jsou mesta ktera presne kvuli tomu obdivujeme. Neodpoustim si otazku, vy jste prosim architekt? (nejste Vit Maslo? :-)
16. 7. 2020 15:03:41
Re: Re: Re: Budova The Flow Building je zkolaudována.
Omlouvám se, ale dovolím si ji tam řadit a to i bez různých oněch strašně free a cool výrazů. Nevím, co může být na administrativní budově tupého, stejně jako na jakékoliv jiné stavbě, tupí jsou jenom lidé a nebo nástroje. Jinak já tam ten kontext (myslím u Karlína) vidím zcela jasně a právě ve vazbě na sousedící architekturu. Asi to bude taky tím, že přímo tam dost často chodím a znám i okolí. Pokud ovšem někdo za kontext pokládá rovné šachovnicové ulice, lemované stejně vysokými domy, doporučuji Prosek. A tomu se ten slavný Václavák skutečně blíží víc i s tím novým objektem než zástavba v Karlíně a nejen v případě Butterfly...
15. 7. 2020 12:43:08
Re: Zateplení fasády do pasivního standardu u objektů s požární ...
jen drobnost k tomuto systému, nesedá si časem foukaná celulóza a nevznikají v horních částech duté prostory?
14. 7. 2020 10:15:44
Re: Re: Budova The Flow Building je zkolaudována.
Pardon, ale Vy pane Jadrane mezi kvalitni architekturu radite i Butterfly v Karline? To je jeden z nejtragictejsich porevolucnich projektu v Praze! Tahle blbost (je to dalsi tupa administracka) od Chapman Taylor aspon nejak drzi blokovou strukturu, ten Butterfly je totalni "fuck the context". Strasny dum.
13. 7. 2020 15:38:22
Re: Budova The Flow Building je zkolaudována
Tak sláva. Barák sice není žádný zázrak, ale proti tomu, co tam bylo předtím (snad nejhorší věc, na které se podílel arch. Kozák) je to rozhodně lepší, nicméně na kvalitní architekturu, jakou je třeba DRN nebo Butterfly v Karlíně to nemá ani náhodou a stejně tak ani na objekt na rohu Václaváku a ulice 28. října. Václavák je hnusné místo, nesourodá směsice vesměs v lepším případě konfekce od 18. století, tam už se nedá moc co zkazit. Kvalitní současná architektura se přes idioty ze spolku Skanzen Praha prosazuje zoufale těžko a když k tomu přidáme ty obligátní české všeználky a "aktivisty", tak se nedivme, že podobné části Prahy vypadají jak pět let po válce (Vítězné náměstí, Letná atd...). Trapné kecy některých lidí o unikátnosti Prahy, moci peněz a podobné nesmysly bych řešil jednoduše. Nastěhoval bych je do nějakého Žižkovského pavlačáku, vydal bych jim klíč k záchodu, ukázala jim ve sklepě kóji na uhlí a pak ať předvedou, jak je to strašně romantické a nádherné žít v takovém komfortu, hlavně s geniem loci.
13. 7. 2020 15:34:13
Re: Rekonstrukce Severních teras a Žižkových sadů v Hradci Králo...
Doufám v průhledné zábradlí po celé délce.
8. 7. 2020 16:11:52
Re: V Kyselce pokračuje obnova lázní i bývalé Mattoniho expedice...
Nevím odkdy, ale v 60. letech 20., století zde byla pěkná dorostová léčebna, kde jsem 2x pobýval a mám na to milé vzpomínky. Byly zde děti nějak oslabené, hůř prospívající a byla posilována jejich tělesná schránka. Ani nevím, kdy byla zrušena, asi po roce 1989. Škoda, že si stát nedokázal takové lázně zachovat, sloužily přece pro budoucí generace.
3. 7. 2020 08:01:23
Re: Dům na stráni
Uz jsem to nekdv videl (snad Archiweb )a ten plot je stale neprekonatelny A barak je taky fajn.
1. 7. 2020 14:27:54
Re: Re: Rodinný dům, Krásná.
V textu se píše o existenci původní stavby, takže asi šlo o zastavěné území (i když jen jedním pozemkem). Mně se hlavně nelíbí, jak byl celý původní svah kvůli stavbě zdeformován až k hranicím pozemku. Ta necitlivá návaznost je vidět zejména na druhém snímku. Když už musí mít i u rekreačně užívaného objektu uprostřed lesa bazén!, tak by si měli dát víc práce s jeho osazením do svahu a ne nad svah s plackou okolo, jako v běžných satelitech.
25. 6. 2020 21:59:31
Re: Rodinný dům, Krásná
Nic proti architektuře vlastního domu. Podivuji se ale nad mimořádně necitlivou urbanistickou koncepcí územního plánu, který tak výraznou stavebni intervenci do přírody a krajiny či dokonce do lesa umožňuje.
25. 6. 2020 15:02:50
Re: Re: Re: Re: Re: Připravme se na suché léto, dešťovou vodu vr...
To tedy popřu. Protože střecha je exponovaná teplem a ona "zeleň" tam ani v našich podmínkách prostě přes léto nevydrží, ledaže by tam byl drenážní trvale zavodňovací systém, takže elektrickými čerpadly by se ty zeleň zavlažovala, aby se z ní voda odpařovala a odcházela přes atmosféru pryč. Po revoluci v rámci výstavby hraničních terminálů čerstvě sjednocené Německo vybudovalo nové objekty hraničních přechodů (např. Strážný) a objekty mely sedlové zatravněné střechy. Ta tráva tam přežila tak rok. Nejsme ve Skandinávii a nejsme u moře. Jsme na hranici kontinentního podnebného pásu a tím je dáno, že pro naše podmínky je něco podobného nesmysl. Jak píšu, viz střecha obchodního centra Smíchov v Praze. A jestli vám připadá normální mít na střeše výrobní haly s řekněme deseti tisíci metry čtverečními (ekonomicky je to nesmysl, ale technicky taky) vegetační vrstvu zeminy (minimálně 5 tisíc kubíků, ale spíš osm), tak k tomu nelze dodat nic jiného, než že by mě zajímalo, kde by se ta hlína vůbec brala. A znovu opakuji, v naprosté většině těch hal, o kterých píšete, žádná vzduchotechnika, ani chlazení prostě není.
24. 6. 2020 11:18:29
Re: Re: Adolf Loos / Pioneer of Modern Living.
Jenže u Loose ornament nebyl ani rozmar. Byla to funkční pozůstalost tradice, kterou nezvarhoval. Viz texty např. J.E.Kouly, kde popisuje, jak seděl s Loosem v taxíku a Loos měl obuté polobotky, anglicky ozdobně děrované...
24. 6. 2020 09:44:21
Re: Re: Pražští radní schválili novelu Pražských stavebních před...
Četl jste vůbec ten článek? Cituji: "Samotný návrh PSP zpracoval IPR"
24. 6. 2020 09:38:49
Re: Zdeněk Zavřel oceněn Poctou ČKA
Blahopřeju!
23. 6. 2020 18:22:06
Re: Univerzální plán?
Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.
23. 6. 2020 15:31:51
Re: Pražští radní schválili novelu Pražských stavebních předpisů
Stále Praha bojuje se stavebním boomem, kterému nestačí údržba a sanace hříchů minulosti, protože se prováděla neprofesionálně a často nezodpovědně. Partikulární zájmy z ciziny od různých zmetků, bažících po zisku. Nic jiného je nezajímá. A dodnes sedí na některých židlích na úřadech. Je v Praze velký chaos, skoro všude. Proč asi? Třeba TSK, tam je to opravdu děs, a zajímá to třeba pana Hřiba?? Ti lidé tam trpí a nikdo jim nepomáhá. Ostudné, novela PSP to rozhodně nenapraví, protože je zase plná výplodů hloupých a naivních byrokratů a technokratů. Kdy to tam vezmou do ruky odborníci? Na IPR v Praze jich máte dost, přehlížených a nevyužitých. Magistrát neumí řídit město, opravdu ne. Tam se lidé střídají jako ponožky. Jak to asi potom má vypadat?
18. 6. 2020 17:07:29
Re: Adolf Loos / Pioneer of Modern Living
Loosův slavný výrok správně z překladu zní "Ornament a zločin"
18. 6. 2020 14:29:12
Re: Adolf Loos / Pioneer of Modern Living
Ornament je rozmar, nikoliv zločin.
17. 6. 2020 19:13:23
Re: Památkáři připravují obnovu zámku a Panského domu v Litomyšl...
Kdyz uz to je videt na te fotce... Take vam nekomu prijde ten Sepkuv pavilon jako uplne pitoma konstrukce? Prakticky v podstate nepouzitelne, protoze tam vedou ruzne napric ocelove prvky, ktere dost prekazi pouzivani