Stavba inspirována pohovkou DOX+

Stavba inspirována pohovkou DOX+

(11. 7. 2019) Dodavatelem betonu pro tuto stavbu byla společnost TBG METROSTAV

   
 
 
 
 

Stavba inspirována pohovkou DOX+

Pražské Centrum současné architektury Dox prošlo další, poslední fází dostavby. Architekt Petr Hájek vytvořil jedinečný prostor pro divadlo, hudbu, tanec, kino nebo pro performanci. Podívejte se na rozhovor s prof. Ing. Mgr. Akad. arch. Petrem Hájkem, který si pro vás připravila skupina Českomoravský beton ve spolupráci s EARCH.TV v rámci pořadu Architektura v betonu. Tuto neobyčejnou stavbu a příběh o procesu a vývoji návrhu hudebního a tanečního sálu si můžete prohlédnout na YouTube kanále skupiny Českomoravský beton.



V první fázi vtiskl Doxu podobu architekt Ivan Kroupa, ve druhé ji pak dřevěnou vzducholodí Gulliver dotvářel architekt Martin Rajniš. Petr Hájek pak dokončil sestavu přidáním sálu schopného pojmout 450–550 diváků, čímž celkovou plochu věnovanou všem formám umění rozšířil na více než jeden hektar. Ivan Kroupa, Martin Rajniš i Petr Hájek jsou předními českými architekty, kteří se nebojí neobvyklých řešení a v tomto směru Doxu vtiskli i architektonickou prestiž. Nedílnou součástí realizačního týmu a velmi aktivním investorem byl ředitel Doxu Leoš Válka.

Centrum současného umění Dox vzniklo v první fázi přestavbou bývalé holešovické továrny na multifunkční prostor (2008), poté přibyly v samostatné budově dva výstavní prostory a auditorium (2011), v roce 2016 přibyl prostor vzducholoď Gulliver, kde se odehrávají především počiny zaměřené na literaturu, a nyní se rozrostlo o tři nové objekty. V jednom se nachází experimentální sál Dox+, na jehož střeše vznikla zahrada s hledištěm a lávka pro performance, v druhém se zrodila zkušebna a zázemí pro divadelní soubor a ve třetím sídlí škola pro architekty ARCHIP.

Když se naskytla příležitost koupit vedle Doxu parcelu s administrativní budovou Středočeských dřevařských závodů, byla to náhoda, na niž však Leoš Válka, ředitel Doxu, čekal. A přišla v pravý čas. Od začátku fungování Centra současného umění Dox mu chyběl prostor, kde by probíhaly akce, při kterých se shromažďuje větší počet účastníků, především vernisáže. Na začátku každé výstavy je vernisáž, bylo tak nezbytné Doxu tento prostor dopřát.

Leoš Válka pro tuto realizaci vyzval architekta Petra Hájka, se kterým se seznámil v rámci projektu Anastamosis, při jehož realizaci získal Leoš Válka podnětnou, poetickou zkušenost a Petr Hájek v Doxu myšlenkový azyl. Napojili se na stejnou vlnovou délku, a proto oslovení Petra Hájka, i pro jeho zkušenosti s vytvářením akustických prostor, bylo logickým krokem.

Vymyšlení projektu bylo velmi rychlé. Architekt se pro novou stavbu nadchl a doslova přes víkend vytvořil společně s Martinem Strossem, Cornelií Kleinovou a Benediktem Markelem první návrh projektu. Investor kladl velký důraz na utilitární řešení, kde logika, funkčnost, propojení s vedlejší budovou a maximální možné využití plochy parcely hrály velmi důležitou roli. Velkým tématem k řešení byla akustika, protože zadání bylo v tomto směru komplikované – vytvořit sál pro divadlo, tanec, kino, přednášky, performance. Každá tato činnost potřebuje jiné podmínky, jinou akustiku, proto se sál ladí speciálním stropem a trikem, kdy foyery jsou bez oken a dají se tak zapojit jako přídavné zvukové komory. Typologické schéma provozu se zefektivnilo a vymyslelo se silné architektonické řešení, které je i relativně levné. V původním návrhu nebyla taneční zkušebna. Ta přibyla, až když si tvůrci uvědomili, že divadelníci musí někde zkoušet. Zkušebna stojí na betonových sloupech uspořádaných do písmene V a působí tak dojmem, že se vznáší. Fasáda nových objektů je inspirována polstrovanou pohovkou a není to náhoda, protože na střechách sálů se může sedět. Fasáda je pokryta speciální fólií a v maximální možné míře pohlcuje hluk, aby zajistila klid obytného okolí, sdílejícího stejný vnitroblok.

Dodavatelem betonu pro tuto stavbu byla společnost TBG METROSTAV s.r.o., člen skupiny Českomoravský beton, která na stavbu dodala celkem 1600 m3 betonu různých druhů a tříd. Uplatnění zde našly také speciální značkové produkty: litá cementová pěna Poriment, litý anhydritový potěr Anhyment a litý cementový potěr Cemflow v celkovém objemu 300 m3, který dodala společnost TBG Pražské malty, člen skupiny Českomoravský beton. Velkou výzvou pro dodavatele betonu byla doprava, protože prostor je nízký a úzký a jen některé druhy autodomíchávačů se do něj vešly a mohly zajistit bezproblémové dodání požadovaného stavebního materiálu.

Autoři článku: Martina Rychtarová, Jan Veselý
Autor fotografií: Benedikt Markel


Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Kultura

Komentáře ke článku

 
 
 
 

15. 7. 2019 10:47:01. Re: Stavba inspirována pohovkou DOX . arch

15. 7. 2019 11:45:00. Re: Stavba inspirována pohovkou DOX . Daniel
15. 7. 2019 13:38:40. Re: Re: Stavba inspirována pohovkou DOX . arch
15. 7. 2019 14:08:22. Re: Re: Stavba inspirována pohovkou DOX . arch

 
 
 
 

15. 7. 2019 10:47:01. Re: Stavba inspirována pohovkou DOX . arch

  Asi by bylo fer, aby pan architekt priznal, ze stavba nebyla inspirovana pohovkou, ale spis projektem Viadukt v Zurichu od EM2N Architekten z roku 2010. Tam je totiz (az na barvu) uplne presne stejna fasada.

15. 7. 2019 11:45:00. Re: Stavba inspirována pohovkou DOX . Daniel

  Viadukt v Zürichu není svojí fasádou nijak originální, tento materiál není ničím novátorským ani na jednom z projektů, navíc stavby se vzájemně nijak nepodobají. Použití tohoto materiálu mělo svůj logicky důvod.

15. 7. 2019 13:38:40. Re: Re: Stavba inspirována pohovkou DOX . arch

  Material to sice novatorsky neni, to mate pravdu, ale takto pouzity na fasade je pomerne vyjimecny. Jinou takovou stavbu s touto fasadou neznam, ale samozrejme neznam vsechno na svete. Kde to prosim bylo jeste pouzito? Ze se stavby nepodobaji nerozporuju, a je to jedno (navic mluvite o formalni podobe; v obou pripadech je to fasada velke haly bez oken, v tomhle se obe stavby podobaji). Ze to melo svuj logicky duvod take verim. Jedine, co mi prijde divne a co se mi nelibi je, ze se to lakuje na nejakou "inspiraci pohovkou", kdyz to je evidentne inspirace jinym projektem, ktery pan architekt, pri svem rozhledu, urcite znal. Inspirovat se jinym projektem jiste nevadi, dela se to porad a je to uplne v pohode. Ale je fer to priznat. Nebo aspon mlcet a netvarit se jako nejaky inovator.

15. 7. 2019 14:08:22. Re: Re: Stavba inspirována pohovkou DOX . arch

  Navic pan architekt v tom videu, na ktery je tu odkaz, asi 20x rekne slovo experiment a o fasade mluvi jako o unikatni. Coz proste neni pravda, je to uz jinde vyzkousena a fungujici fasada. For the record: dox mam rad, je super, spousta projektu petra hajka jsou super. V tomhle pripade mi jen vadi to marketingove lhani. (ale je taky mozny, ze se to do tehle podoby dostalo az nekolikerym prezvykovanim clanku v mediich a autori na tyto texty maji velmi omezeny vliv; nicmene slova o "unikatnosti" jsou architektova vlastni).

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2019 Business Media CZ, s. r. o.