Stavba inspirována pohovkou DOX+
(11. 7. 2019) Dodavatelem betonu pro tuto stavbu byla společnost TBG METROSTAV
Stavba inspirována pohovkou DOX+
Pražské Centrum
současné architektury Dox prošlo další, poslední fází dostavby. Architekt Petr
Hájek vytvořil jedinečný prostor pro divadlo, hudbu, tanec, kino nebo pro
performanci. Podívejte se na rozhovor s prof. Ing. Mgr. Akad. arch. Petrem
Hájkem, který si pro vás připravila skupina Českomoravský beton ve spolupráci s EARCH.TV v rámci
pořadu Architektura v betonu. Tuto neobyčejnou stavbu a příběh o procesu a
vývoji návrhu hudebního a tanečního sálu si můžete prohlédnout na YouTube kanále skupiny Českomoravský beton.
V první fázi vtiskl Doxu podobu architekt Ivan Kroupa,
ve druhé ji pak dřevěnou vzducholodí Gulliver dotvářel architekt Martin
Rajniš. Petr Hájek pak dokončil sestavu přidáním sálu schopného pojmout 450–550
diváků, čímž celkovou plochu věnovanou všem formám umění rozšířil na více
než jeden hektar. Ivan Kroupa, Martin Rajniš i Petr Hájek jsou předními
českými architekty, kteří se nebojí neobvyklých řešení a v tomto
směru Doxu vtiskli i architektonickou prestiž. Nedílnou součástí
realizačního týmu a velmi aktivním investorem byl ředitel Doxu Leoš Válka.
Centrum současného umění Dox vzniklo v první fázi
přestavbou bývalé holešovické továrny na multifunkční prostor (2008), poté
přibyly v samostatné budově dva výstavní prostory a auditorium
(2011), v roce 2016 přibyl prostor vzducholoď Gulliver, kde se odehrávají
především počiny zaměřené na literaturu, a nyní se rozrostlo
o tři nové objekty. V jednom se nachází experimentální sál Dox+,
na jehož střeše vznikla zahrada s hledištěm a lávka pro
performance, v druhém se zrodila zkušebna a zázemí pro divadelní
soubor a ve třetím sídlí škola pro architekty ARCHIP.
Když se naskytla příležitost koupit vedle Doxu parcelu
s administrativní budovou Středočeských dřevařských závodů, byla to
náhoda, na niž však Leoš Válka, ředitel Doxu, čekal. A přišla
v pravý čas. Od začátku fungování Centra současného umění Dox mu
chyběl prostor, kde by probíhaly akce, při kterých se shromažďuje větší počet
účastníků, především vernisáže. Na začátku každé výstavy je vernisáž, bylo
tak nezbytné Doxu tento prostor dopřát.
Leoš Válka pro tuto realizaci vyzval architekta Petra Hájka,
se kterým se seznámil v rámci projektu Anastamosis, při jehož
realizaci získal Leoš Válka podnětnou, poetickou zkušenost a Petr Hájek
v Doxu myšlenkový azyl. Napojili se na stejnou vlnovou délku,
a proto oslovení Petra Hájka, i pro jeho zkušenosti s vytvářením
akustických prostor, bylo logickým krokem.
Vymyšlení projektu bylo velmi rychlé. Architekt se pro novou
stavbu nadchl a doslova přes víkend vytvořil společně s Martinem
Strossem, Cornelií Kleinovou a Benediktem Markelem první návrh projektu.
Investor kladl velký důraz na utilitární řešení, kde logika, funkčnost,
propojení s vedlejší budovou a maximální možné využití plochy parcely
hrály velmi důležitou roli. Velkým tématem k řešení byla akustika, protože
zadání bylo v tomto směru komplikované – vytvořit sál pro divadlo, tanec,
kino, přednášky, performance. Každá tato činnost potřebuje jiné podmínky, jinou
akustiku, proto se sál ladí speciálním stropem a trikem, kdy foyery jsou bez
oken a dají se tak zapojit jako přídavné zvukové komory. Typologické
schéma provozu se zefektivnilo a vymyslelo se silné architektonické
řešení, které je i relativně levné. V původním návrhu nebyla taneční
zkušebna. Ta přibyla, až když si tvůrci uvědomili, že divadelníci musí někde
zkoušet. Zkušebna stojí na betonových sloupech uspořádaných do písmene
V a působí tak dojmem, že se vznáší. Fasáda nových objektů je
inspirována polstrovanou pohovkou a není to náhoda, protože
na střechách sálů se může sedět. Fasáda je pokryta speciální fólií a
v maximální možné míře pohlcuje hluk, aby zajistila klid obytného okolí,
sdílejícího stejný vnitroblok.
Dodavatelem betonu pro tuto stavbu byla společnost TBG
METROSTAV s.r.o., člen skupiny Českomoravský beton, která na stavbu dodala
celkem 1600 m3 betonu různých druhů a tříd. Uplatnění zde
našly také speciální značkové produkty: litá cementová pěna Poriment, litý anhydritový
potěr Anhyment a litý
cementový potěr Cemflow
v celkovém objemu 300 m3, který dodala společnost TBG Pražské
malty, člen skupiny Českomoravský beton. Velkou výzvou pro dodavatele betonu
byla doprava, protože prostor je nízký a úzký a jen některé druhy
autodomíchávačů se do něj vešly a mohly zajistit bezproblémové dodání
požadovaného stavebního materiálu.
Autoři článku: Martina
Rychtarová, Jan Veselý
Autor fotografií: Benedikt Markel
Základní informace o objektu
Kategorie
Kultura
Komentáře ke článku
15. 7. 2019 10:47:01. Re: Stavba inspirována pohovkou DOX . arch
15. 7. 2019 11:45:00. Re: Stavba inspirována pohovkou DOX . Daniel
15. 7. 2019 13:38:40. Re: Re: Stavba inspirována pohovkou DOX . arch
15. 7. 2019 14:08:22. Re: Re: Stavba inspirována pohovkou DOX . arch
Asi by bylo fer, aby pan architekt priznal, ze stavba nebyla inspirovana pohovkou, ale spis projektem Viadukt v Zurichu od EM2N Architekten z roku 2010. Tam je totiz (az na barvu) uplne presne stejna fasada. |
Viadukt v Zürichu není svojí fasádou nijak originální, tento materiál není ničím novátorským ani na jednom z projektů, navíc stavby se vzájemně nijak nepodobají. Použití tohoto materiálu mělo svůj logicky důvod. |
Material to sice novatorsky neni, to mate pravdu, ale takto pouzity na fasade je pomerne vyjimecny. Jinou takovou stavbu s touto fasadou neznam, ale samozrejme neznam vsechno na svete. Kde to prosim bylo jeste pouzito? Ze se stavby nepodobaji nerozporuju, a je to jedno (navic mluvite o formalni podobe; v obou pripadech je to fasada velke haly bez oken, v tomhle se obe stavby podobaji). Ze to melo svuj logicky duvod take verim. Jedine, co mi prijde divne a co se mi nelibi je, ze se to lakuje na nejakou "inspiraci pohovkou", kdyz to je evidentne inspirace jinym projektem, ktery pan architekt, pri svem rozhledu, urcite znal. Inspirovat se jinym projektem jiste nevadi, dela se to porad a je to uplne v pohode. Ale je fer to priznat. Nebo aspon mlcet a netvarit se jako nejaky inovator. |
Navic pan architekt v tom videu, na ktery je tu odkaz, asi 20x rekne slovo experiment a o fasade mluvi jako o unikatni. Coz proste neni pravda, je to uz jinde vyzkousena a fungujici fasada. For the record: dox mam rad, je super, spousta projektu petra hajka jsou super. V tomhle pripade mi jen vadi to marketingove lhani. (ale je taky mozny, ze se to do tehle podoby dostalo az nekolikerym prezvykovanim clanku v mediich a autori na tyto texty maji velmi omezeny vliv; nicmene slova o "unikatnosti" jsou architektova vlastni). |
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

3. 10. 2023 10:33:43
loan Offer
I am a private money lender that give out fast cash no collateral required. all cash amounts and currencies, if interested TO started no matter your location http://sumitilendinghome.in (WhatsApp) number +918131851434 sumitihomelend@gmail.com Mr. Damian Sumiti
2. 10. 2023 16:26:10
Re: Podchod a zastávky Místecká v Ostravě
Skvělé...ukázka, že nejenom na divadle, ale ani v architektuře "není malých rolí". Překročit myšlenková (a typologická) klišé není vůbec nic jednoduchého...a tady se to fakt povedlo. Logická dynamika zastávky dopravního prostředku, využití skutečně "domácího" materiálu, strohý až brutalistní výraz utilitární stavby, která musí čelit atakům nejrůznějších cestujících...a měl by se dát uklidit pomocí hadice s vodou. Přístřešek bude mít nepochybně spoustu kritiků, ale spoustě lidí také přinese nečekané setkání s kuturou architektury. Ta stavba má kořeny, a to je v dnešní globalizované době vzácnost. Ostrava má svou duši, Rottrová, Špinarová, Nohavica...je moc dobře, že tento "region rázovitý" máme. A je dobře, že to architekti a pedagogové a studenti fakulty umění v tom podchodu chápu. Díky!
30. 9. 2023 10:41:31
Re: Rekonstrukce řadového domu v Praze
Jak dlouho to celé trvalo?
30. 9. 2023 10:18:04
Re: Rekonstrukce chaty
Klobouk dolů před tím, kdo opečovává zahradu. Obzvlášť pokud je chata opravdu užívána jen rekreačně.
30. 9. 2023 09:49:44
Re: Byt v Praze na Vinohradech
Tak nevím, ale ta vstupní hala vypadá ve skutečnosti spíš ponuře než noblesně. Na vizualizacích je mnohem světlejší.
30. 9. 2023 08:32:29
Re: Re: Rodinný dům Černá Pole.
Děkuji. Pěkně a znale napsáno.
27. 9. 2023 17:14:05
Re: Re: Nová galerie v Pardubicích.
Že by to byla skládací budova? Že by měnila svoji výšku podle výšky návštěvníků? Dělám si legraci, samozřejmě. Ale docela vám rozumím...zavětrovací kříže obvykle nepřenáší svislé zatížení. Dělají to sloupy či stěny. Ale co když má pan profesor Šépka šikovného statika, který obě funkce dokázal spojit? Navrhl desku, kterou vylehčil trojúhelníkovými otvory...
26. 9. 2023 18:14:50
Re: Nová galerie v Pardubicích
Vypada to velmi zajimave. Ale jak prosim staticky funguji ty Xka? Me to tak na prvni pohled uplne boli do oci...
25. 9. 2023 15:50:46
Re: Rodinný dům v Jesenici
https://www.blachotrapez.cz/cs/produkty/plechova-strestni-krytina
25. 9. 2023 15:50:31
Re: Rodinný dům v Jesenici
a href="https://www.blachotrapez.cz/cs/produkty/plechova-strestni-krytina"Plechová střecha/a - spojení elegance a trvanlivosti. Moderní vzhled a dlouhá životnost. Ideální volba pro váš domov!"
25. 9. 2023 14:25:59
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kasárna Karlín.
stále bez podpisu... holt hulvát.....A by se Vám s tou relevancí nějak nepřitížilo
22. 9. 2023 08:34:59
Re: Mykokompozit je materiál budoucnosti
Při porovnávání s polystyrénem, jako tepelnou izolací, mně v článku chybí údaj porovnání tepelného odporu a odhad cenového porovnání.
21. 9. 2023 14:50:45
Re: Mykokompozit je materiál budoucnosti
Zdroje by se jistě našly, ale co celkový objem produkce? Těžba, převoz, uložení před formováním, umístění celé produkce, kde budou formy? A živostnost je omezená nebo ne? To by chtělo vidět a hlavně zkoušet, zda množství této produkce bude pro velký odbět zajímavé. Zateplní přece nebudeme obnovovat za 20 let? To by mohlo vydržet déle.
19. 9. 2023 09:52:16
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kasárna Karlín.
V cem je presne podle vas mimo? Srovnavat dva druhy verejneho prostoru je podle me zcela relevantni. Kasarensky vnitroblok totiz ted jako verejny prostor funguje (narozdil od Vaseho "navrhu"). Ta poznamka od Jitky je tedy na miste. Spis se ukazuje, ze Vy, pane Parmo, absolutne neumite ten svuj projekt vyargumentovat. Misto toho se tu navazite do ostatnich, ze se nepodepisuji a ze jsou proste "mimo". Je videt, ze jste z te stare skoly, ktera relevantni dotazy bere jako osobni utok.
18. 9. 2023 16:43:54
Re: Byt v Praze na Vinohradech
Dispozičně dost dobrý, ale interiérově dost chudé
18. 9. 2023 15:35:36
Re: Re: Re: Re: Re: Kasárna Karlín.
Doopravdy jste MIMO. srovnávat využití nezastavěného dvora o rozměrech 100 x 70 m s CENTRÁL PARKEM je ............ Natož Central park je prostor , který byl urbanisticky při svém zárodku New Yorku, určen k zelené oáze města. Kdežto prašný, částečně vydlážděný prostor apelplatzu je .............
17. 9. 2023 18:19:21
Re: Re: Štvanická lávka.
...i kdybych neviděl jméno, je znát, že tento příspěvek píše dáma. Všichni zde uvádíme osobní názor, nic proti tomu. Když ta věc ale zasáhne širokou věřejnost a je v takto exponovaném místě, více oosbních názorů vyjadřuje veřejný názor. Koilik jich musí být? Nic osobního Adélo. Elegance? A to jsem až teď uviděl ty detaily zábradlí a la JP, které to nezachrání vůbec. Naopak tvoří to divný paskvil a nepochopení použití.
17. 9. 2023 18:09:06
Re: Re: Re: Re: Štvanická lávka.
...pardon za překlep: ...zvyknete.
17. 9. 2023 18:06:59
Re: Re: Re: Štvanická lávka.
pan kolega mě předběhl s odpovědí, viz dole. btw 'neviditelnost' neznamená přímo toto slovo, ale má mnoho dalších podob. Mimo jiné vizuální zakomponování do EXISTUJÍCÍHO prostředí, ne naopak - jeho znásilňování až do té míry, že si na to zvaknete.
16. 9. 2023 21:50:05
Re: Re: Štvanická lávka.
Asi nemáte velké nároky na estetiku, ale nic si z toho nedělejte, takových lidí je většina, a v Praze se staví plno podivných staveb, bez jakékoliv elegance, a ještě pražské architektonické ateliéry ze samého dna, vytvářejí své projekty i pro celou republiku. V takovém státě pak nemusí pomoci ani zahraniční soutěže, protože architekti v zaraničí si řeknou, jaká je tady úroveň.