Architekti ze studia SCHINDLER SEKO ARCHITEKTI proměnili šest hotelových pokojů ze 70. let v otevřený horský apartmán s panoramatickým oknem a balkonem. Interiér pracuje s přiznaným betonem, ocelí v odstínu savojského kříže a místním dřevem.

Starší prefabrikovaný objekt bývalého hotelu v Méribel ve francouzských Savojských Alpách je typickým příkladem unifikované horské výstavby 70. let. Přestavba apartmánu se vůči této drsné typologii vymezuje opačným přístupem – maximální péčí o vnitřní prostor, materiál a výhled. Původních šest pokojů bylo redukováno až na nosnou konstrukci. Po odstranění příček, vestaveb, koberců a výplní vznikla otevřená plocha – tabula rasa. Do jižní štítové stěny je vloženo nové velkoformátové okno, které rámuje panoramatické výhledy a otevírá interiér krajině.

Zásah nespočívá pouze v bourání. Beton a ocel jsou očištěny, leštěny, pískovány a lakovány s téměř karosářskou přesností. Přiznané jsou kaverny po betonáži i technologické stopy výroby; plátování a zátky reagují na statické i estetické požadavky a forma sleduje funkci. Původní ocelové konstrukce sjednocuje ohnivzdorný nátěr v odstínu červené savojského kříže, který se z regionální symboliky promítá do architektonického jazyka interiéru. Společný obytný prostor zůstává esenciální – dominuje ocel a beton, doplněné transparentním nátěrem na beton, červenou na ocel a dřevem z místních hor na podlaze. Nové prvky se původní konstrukci podřizují.
Soutěž Interiér roku, kterou pořádá Institut bytového designu, každoročně oceňuje výjimečné soukromé i veřejné interiéry navržené českými a slovenskými architekty. Do 11. ročníku soutěže mohou designéři a architekti přihlašovat své nově realizované interiéry do 28.2.2026, více se dozvíte na interierroku.cz. Časopis STAVBA a stavbaweb.cz je mediálním partnerem soutěže.

Dispozice je organizována modulárně a je prostoupena provozními i pohledovými osami. Na neutrální vstupní halu navazuje barevně výraznější obytná část rozdělená do čtyř modulů – vaření, posezení, lenošení a jídelna. V zadní části prostor postupně přechází do tlumenější atmosféry, přes filtr koupelen a sociálního zázemí až do tří ložnic. Sekvence tónů od světle šedé po krémově bílou podporuje pocit postupného zklidnění. Nejmenší místnosti pracují s monochromatickým řešením – keramický obklad, dlažba i kompozity dřeva jsou sjednoceny do jednoho tónu.

Zásadním, i když nehmatatelným prvkem návrhu jsou průhledy napříč apartmánem a výhledy do krajiny – přirozené „point de vue“, které utvářejí prostorový vjem. Celý apartmán obepíná průběžný prstenec balkonu, jenž rozšiřuje obytný prostor za hranice oken a stěn a umožňuje vnímat okolní hory v širokém panoramatu. Interiér se tak stává součástí horské krajiny. Atmosféra, patrná už ve fázi hrubé stavby, je dále kultivována minimálními, ale přesnými zásahy, které hledají symbiózu mezi původní konstrukcí a novými vrstvami.
Autorská zpráva
Místo: Meribel, Savojské Alpy, Francie
Autoři SCHINDLER SEKO ARCHITEKTI / Jan Schindler, Eva Vaňáčová Železná, Ludvík Seko
Foto: Roman Mlejnek




























nádraží a okolí znám. Z výkresů bez jakéhokoliv kontextu, chybí sever, kde je řeka, nebo nějaká navazující ulice, nic, nic,nic.…
Izos podle mě řeší i tyhle věci docela dobře. Líbí se mi, že se nezaměřují jen na klasické zasklení, ale…
Investor si hlavně hlídá cenu. Dokud to nebude povinné, tak zvolí levnější variantu.
Palec nahoru za zachování a znovupoužití těch trámů.
Jak bych mohl sehnat právě tento díl, prosím? Je elektronická verze?