Návrh od studia Perspektiv vzešel z architektonické soutěže před třemi lety. Z původně neuchopitelného místa vznikla v centru hlavního města nová zóna odpočinku s krajinářskými a vodními prvky. Moderní nové vstupy do metra budou podle tohoto vzoru vznikat i jinde po Praze.
Nová brána do Starého Města
Vznikem Hlavního nádraží ztratila Masaryčka před sto lety na lesku a byla doslova odsunuta na druhou kolej. Okolí nádraží se postupně změnilo na parkoviště a kvalita veřejného prostoru upadala. Nový impuls pro zanedbané prostory představuje zejména dominantní budova od Zaha Hadid Architects a plánovaná trať z letiště. Návrh od Perspektiv zahájil urbanistickou proměnu náměstí propojením všech prvků do funkčního celku, který vybízí návštěvníky administrativní budovy či přilehlého nádraží k odpočinku ve stínu stromů.
Nové vstupy do metra i jinde po Praze
Nové vstupy do metra definují prostorovou kompozici. „Považujeme za důležité zachovat přehlednost náměstí, a proto jsme navrhli oba vstupy jako transparentní kostky se zelenou střechou,“ doplňují architekti Ján Antal a Martin Stára. Nové vstupy do metra začala veřejnost používat v březnu letošního roku. Během jejich slavnostního otevření se zástupci města i Dopravního podniku hl. města Prahy shodli, aby se tyto prosklené a zastřešené vstupy začaly používat i na dalších stanicích pražského metra. Praha tak odkoupila k přístřeškům licenci a použije jejich design i v dalších částech metropole.
Náměstí s železnicí v srdci
Návrh studia Perspektiv vychází ze souvrství prvků vytvářející nové náměstí, které zpřehledňuje prostorové uspořádání, zajišťuje komfortní přístup k nádraží a vytváří nové kvalitní veřejné prostranství. Architekti definovali nové náměstí kombinací řezaných žulových kostek a kamenných bloků tzv. pražců.
Při vstupu do nádraží je umístěna plocha s nízkou zelení a vzrostlými stromy, které v letních měsících poskytují stín a jsou funkční součásti systému modrozelené infrastruktury. Vzhledem k fenoménu „heat islands“ architekti považují umisťování zeleně a práci s vodou ve veřejném prostoru za klíčové pro zajištění komfortu v přehřátých centrech měst. „Kromě zeleně v podobě vzrostlých stromů a zahrady jsou důležitým prvkem v ochlazení města i vodní prvky včetně speciálního podloží, které umožňuje lepší odpařování vody a dalšího ochlazení celého místa,“ doplňují architekti Ján Antal a Martin Stára.
Aktivní náměstí, které nikdy nespí
„Náměstí v blízkosti nádraží bude vždy plné pohybu. Prostor proto umožňuje volný, všesměrný pohyb s příležitostí pro krátké zastavení k odpočinku,“ vysvětlují architekti ze studia Perspektiv.
Srdcem celého konceptu je rastr žulových „pražců“‚, které se sbíhají směrem k nádraží. Tento rastr přirozeně zvýrazňuje předprostor Masarykova nádraží a dále odkazuje na navazující kolejiště.
Tisková zpráva
Architekt studie: Studio Perspektiv
Projektová dokumentace: Jakub Cígler Architekti
Autor: Ing. arch. Martin Stára
Spoluautoři: Ing. arch. Silvia Snopková, Ing. arch. Jakub Herza, Ing. arch. Sebastian Sticzay
Projekt: 2021
Dokončení: 2024
Plocha: 5 430 m2
Foto: Tomáš Slavík
Foto dron: Jan Hegar
Kéž by ty přístřešky byly všude, kde jsou dnes nekryté vstupy, bez ohledu na to, jestli vedou přímo do metra, nebo jsou to podchody. Nešly by přidat i na opravovaný, Jiřák? Na nekrytých schodech je to za deště nebo sněhu děs-běs.
Za svých vysokoškolských studií na začátku osmdesátých let minulého století jsem těmito místy procházela každé pondělí, kdy jsem chodila z Florence na kolej Jednota a v pátek zase zpět. Bylo to místo hrůzy. Chodila jsem podle nevzhledného plotu a opravdu se styděla, že Praha vypadá i takhle, protože jiná místa jsem milovala. Jen ten nanuk Míša, který jsem si na nádraží kupovala, to zachraňoval. Jsem nadšená z nádherné změny. Praha se v posledních letech hodně vylepšila a mizí zanedbaná místa z období komunistické éry. Děkuji za to.