Stavební úpravy Pedagogicko psychologické poradny

Stavební úpravy Pedagogicko psychologické poradny

Hlohová – Jabloňová, Praha 10, Zahradní Město

(23. 10. 2019) Architektonický atelier ABV

   
 
 
 
 

Stavební úpravy Pedagogicko psychologické poradny

Pedagogicko psychologická poradna pro Prahu 10 sídlí od devadesátých let minulého století v přízemním objektu z roku 1961, jenž původně sloužil jako základní umělecká škola. Stojí na hranici zástavby řadových domků a panelových domů v širším centru sídliště Zahradní Město – Západ. Požadavkem klienta bylo zvětšení kapacity, dispoziční úpravy a celková regenerace objektu včetně technického vybavení. Zvýšení počtu kanceláří bylo nutno řešit formou částečné nástavby, která zároveň zajistila důstojnější zapojení této instituce do celkového obrazu širšího centra sídliště. Vzhledem k oslunění a dennímu osvětlení sousedních obytných domů mohla být nástavba navržena jen nad severní čtvrtinou objektu.
Střecha je navržena na principu vlaštovky, protíná stávající sedlovou střechu. Konstrukce krovu z dřevěných hranolů se zčásti projevuje v interiéru. Boční fasády nástavby mají meziokenní plochy v barvě kontrastující s fasádou přízemí a štítů. Před fasádou a okny nástavby byla instalována clona z barevných hliníkových lamel ve čtyřech barevných odstínech dle loga poradny. Tento prvek je spolu s profilem nové střechy severního průčelí charakteristickým, snad optimistickým motivem nové úpravy objektu. V nastavované, tedy dvoupodlažní části stavby se nachází malá dvorana se schodištěm a ochozem, který spojuje nové kanceláře. Dvoranu i navazující chodbu prosvětlují světlovou – ve dvoraně v podobě čtyř barevných tubusů opět v odstínech loga poradny. Původní palubkový obklad stěn chodby jsme nahradili obkladem z biodesek.
Objekt byl před několika lety částečně zateplen, vyměňovala se také všechna okna v přízemí. Ta byla až na výjimky ponechána a vzájemně propojena pásem fasády. Obvodový plášť přízemí byl dodatečně zateplen a opatřen novou omítkou. Odstranili jsme také přesahy sedlové střechy, plechová krytina z pozinkovaného plechu byla nahrazena falcovaným plechem PREFA.
Oplocení do Jabloňové ulice bylo demontováno, předprostor hlavního vstupu se tak otevřel do ulice. Vybaven je lavičkou a stojany na jízdní kola. U vedlejšího vstupu z Hlohové ulice byla část okolní plochy upravena pro parkování aut zaměstnanců poradny. 

Autorská zpráva   
Foto: Martin Zoubek

                           
Klient: Hlavní město Praha, MHMP, Odbor školství a mládeže
Autoři: Architektonický atelier ABV – Ing. arch. Petr Benda, Ing. arch. Eva Letovská
Zhotovitel stavby: Konstruktis Praha spol. s r.o.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Dokončení

2018

 
 
 
 

29. 10. 2019 07:45:16. Re: Stavební úpravy Pedagogicko psychologické poradny. Jitka

  Bezútěšný interiér. Tam by padla deprese na každého. Proč tam nejsou barvy z loga použity víc? Kdo z klientů má při návštěvě náladu dívat se ke stropu? Tady by asi byla potřeba hlavně optimisticky probarvená podlaha.

29. 10. 2019 08:53:43. Re: Stavební úpravy Pedagogicko psychologické poradny. Lucie

  Naopak. Čistý interiér připravený k nastěhování. Už jste někdy byla v podobném zařízení? Alespoň to "naše" je plné květin, hraček, čtenářských koutů, nástěnek...

30. 10. 2019 08:42:25. Re: Re: Stavební úpravy Pedagogicko psychologické poradny. Jitka

  I ve vstupním prostoru? Hlavně ten mi přišel smutný.

30. 10. 2019 09:13:36. Re: Re: Re: Stavební úpravy Pedagogicko psychologické poradny. Lucie

  Ano, jak jsem již psala. V okamžiku, kdy si prostor instituce zabydlí, bude počáteční střídmost velkým přínosem.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz