Severní terasy: Úprava
terasových úrovní byla v roce 2007 řešena tak, aby byly dobře přístupné,
přehledné a bezpečné. V návaznosti na zažité pěší trasy jsme v této části
obnovili schodiště, které propojuje jednotlivé výškové úrovně teras a zkracuje
přístup do historického centra. Pro konstrukci stěn bylo použito kvalitních
cihel z odstraněných opěrných zdí. Archeologická sonda zachytila na vrchní
terase pozůstatek konstrukce horní městské hradby. Nad terén byla vyzdvižena
pouze její půdorysná stopa.
Schodiště stoupá příčně svahem, pohyb po schodišti je podobný stoupání do věže.
V průběhu cesty se naskytují letmé výhledy do okolí, ale až na nejvyšším místě
se před námi otevře pohled na celý pás zeleně ze severní strany obklopující
historické centrum.
Terasy Kozinka: Stará
přístupová cesta od soutoku Labe s Orlicí, která po staletí protínala městský
fortifikační systém, procházela obrannou věží nazývanou Kozinka. Postupná
koncentrace nové výstavby do hradebního pásu neustále posouvala průběh této
cesty severním směrem. V první polovině 20. století vznikly v těchto místech
první městské sady a cesta se stala jejich součástí.
Koncepce obnovy tohoto místa vycházela z myšlenky odstranění komunikačních
a pohledových bariér a zachování návaznosti na komunikační systém města a
hlavní pěší trasy. Spojení dvou výškových úrovní mezi přístupem na Velké
náměstí a prvním městským okruhem udržuje vizuální kontakt s okolím – v tomto
místě došlo k otevření a uvolnění uličního profilu po celé délce. Schodiště
vystupuje po jednotlivých úrovních a sleduje průběh lomené křivky. Kamenné
mezipodesty doplňují lavice pro odpočinek. Preferováno bylo použití původních
cihelných konstrukcí. V současné době se jedná o velmi frekventovanou
komunikaci, která je hojně využívána obyvateli i návštěvníky města. (Realizace 2008)
Terasy pod
kanovnickými domy: Do nedávné doby byly tyto terasy součástí kanovnických
domů. Jižní orientace a volný nezastavěný pás mezi horní a dolní městskou
hradbou se staly dobrým předpokladem pro intenzivní zahradnické využití.
Prosluněný svah v minulosti nezřídka sloužil k pěstování vinné révy.
Výchozí myšlenkou řešení bylo obnovení zahradnického charakteru teras. Ideu
soukromých zahrad podporuje umístění zahradního domku, treláží, pergol a
dalších doplňujících konstrukcí s pnoucími rostlinami a výsadba ovocných stromů
doplňující malebné cihelné zdi. Prostavěnost terénu množstvím opěrných zdí a
zídek vytvořila v průběhu staletí pestrou nabídku terasových úrovní, které se
staly základním kompozičním prvkem nového řešení. Toto území je v současné době
využíváno jako jeden celek, avšak stopy dřívějších parcel jsou v terénu
zvýrazněny pásy z cihelné dlažby a dávají tak představu o původní velikosti
jednotlivých zahrad. (Realizace 2011)
Jižní terasy: Myšlenka
vybudování historické zahrady na svahovitém terénu mezi Bono publico a
Gočárovým schodištěm představovala značný estetický potenciál. Základní ideou
řešení bylo vytvořit uzavřený parkový prostor přístupný několika vchody a sloužící
veřejnosti k odpočinku. Důstojný doplněk zrekonstruovaných historických
objektů, na něž navazuje a současně místo poskytující příjemné pohledy na
zajímavé výsadby při posezení na navzájem propojených terasách.
Komorní „okrasné zahrady“ jižních teras tvoří samostatné funkční celky. V
části přilehlé k Bonu publicu jsme navrhli pravidelně řešené rosarium s
využitím historických odrůd růží. Střední část s lavičkami má květinovou
výsadbu ornamentálního charakteru doplněnou převislými a pnoucími rostlinami,
které částečně pokrývají opěrné zdi. Horní terasa je převážně dlážděná, s
tvarovaným buxusem a keřovou výsadbou pro zvýšení intimity posezení ve venkovní
kavárně se zázemím v jezuitské koleji. Na svahu u Gočárova schodiště byly v
pravidelném rastru liniových výsadeb použity malokorunné dřeviny s kompaktním
tvarem. Pobyt v zahradách zpříjemňují také architektonické prvky jako fontány a
altán. (Realizace 2011)
Autorská zpráva
Foto: Katuše Krejčíková, Miroslav Beneš
Název stavby: Revitalizace teras náležících do historického
centra Hradce Králové, součásti městské památkové rezervace
Autor návrhů: Ing. arch. Jiří Krejčík – ARN Studio
Proč jste se rozhodli právě pro tento typ skel? Jak byste zhodnotili ty výsledky po letech používání? Dávali jste je…
My jsme dávali IZOS Triple. Spokojenost i po letech.
Kdyby se ozval někdo, kdo má taková skla na oknech, byl bych rád. Přijde mi to jako docela zajímavá myšlenka…
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…