Terasy v Hradci Králové

Severní terasy: Úprava terasových úrovní byla v roce 2007 řešena tak, aby byly dobře přístupné, přehledné a bezpečné. V návaznosti na zažité pěší trasy jsme v této části obnovili schodiště, které propojuje jednotlivé výškové úrovně teras a zkracuje přístup do historického centra. Pro konstrukci stěn bylo použito kvalitních cihel z odstraněných opěrných zdí. Archeologická sonda zachytila na vrchní terase pozůstatek konstrukce horní městské hradby. Nad terén byla vyzdvižena pouze její půdorysná stopa.
Schodiště stoupá příčně svahem, pohyb po schodišti je podobný stoupání do věže. V průběhu cesty se naskytují letmé výhledy do okolí, ale až na nejvyšším místě se před námi otevře pohled na celý pás zeleně ze severní strany obklopující historické centrum.

Terasy Kozinka: Stará přístupová cesta od soutoku Labe s Orlicí, která po staletí protínala městský fortifikační systém, procházela obrannou věží nazývanou Kozinka. Postupná koncentrace nové výstavby do hradebního pásu neustále posouvala průběh této cesty severním směrem. V první polovině 20. století vznikly v těchto místech první městské sady a cesta se stala jejich součástí.
Koncepce obnovy tohoto místa vycházela z myšlenky odstranění komunikačních a pohledových bariér a zachování návaznosti na komunikační systém města a hlavní pěší trasy. Spojení dvou výškových úrovní mezi přístupem na Velké náměstí a prvním městským okruhem udržuje vizuální kontakt s okolím – v tomto místě došlo k otevření a uvolnění uličního profilu po celé délce. Schodiště vystupuje po jednotlivých úrovních a sleduje průběh lomené křivky. Kamenné mezipodesty doplňují lavice pro odpočinek. Preferováno bylo použití původních cihelných konstrukcí. V současné době se jedná o velmi frekventovanou komunikaci, která je hojně využívána obyvateli i návštěvníky města. (Realizace 2008)

Terasy pod kanovnickými domy: Do nedávné doby byly tyto terasy součástí kanovnických domů. Jižní orientace a volný nezastavěný pás mezi horní a dolní městskou hradbou se staly dobrým předpokladem pro intenzivní zahradnické využití. Prosluněný svah v minulosti nezřídka sloužil k pěstování vinné révy.
Výchozí myšlenkou řešení bylo obnovení zahradnického charakteru teras. Ideu soukromých zahrad podporuje umístění zahradního domku, treláží, pergol a dalších doplňujících konstrukcí s pnoucími rostlinami a výsadba ovocných stromů doplňující malebné cihelné zdi. Prostavěnost terénu množstvím opěrných zdí a zídek vytvořila v průběhu staletí pestrou nabídku terasových úrovní, které se staly základním kompozičním prvkem nového řešení. Toto území je v současné době využíváno jako jeden celek, avšak stopy dřívějších parcel jsou v terénu zvýrazněny pásy z cihelné dlažby a dávají tak představu o původní velikosti jednotlivých zahrad. (Realizace 2011)

Jižní terasy: Myšlenka vybudování historické zahrady na svahovitém terénu mezi Bono publico a Gočárovým schodištěm představovala značný estetický potenciál. Základní ideou řešení bylo vytvořit uzavřený parkový prostor přístupný několika vchody a sloužící veřejnosti k odpočinku. Důstojný doplněk zrekonstruovaných historických objektů, na něž navazuje a současně místo poskytující příjemné pohledy na zajímavé výsadby při posezení na navzájem propojených terasách.
Komorní „okrasné zahrady“ jižních teras tvoří samostatné funkční celky. V části přilehlé k Bonu publicu jsme navrhli pravidelně řešené rosarium s využitím historických odrůd růží. Střední část s lavičkami má květinovou výsadbu ornamentálního charakteru doplněnou převislými a pnoucími rostlinami, které částečně pokrývají opěrné zdi. Horní terasa je převážně dlážděná, s tvarovaným buxusem a keřovou výsadbou pro zvýšení intimity posezení ve venkovní kavárně se zázemím v jezuitské koleji. Na svahu u Gočárova schodiště byly v pravidelném rastru liniových výsadeb použity malokorunné dřeviny s kompaktním tvarem. Pobyt v zahradách zpříjemňují také architektonické prvky jako fontány a altán. (Realizace 2011)

Autorská zpráva
Foto: Katuše Krejčíková, Miroslav Beneš

Název stavby: Revitalizace teras náležících do historického centra Hradce Králové, součásti městské památkové rezervace
Autor návrhů: Ing. arch. Jiří Krejčík – ARN Studio