Nový terminál by měl udržitelným způsobem vstoupit do krajiny po Řípem. Autoři proto zvolili pro odbavovací halu lehkou a transparentní mostní konstrukci, která se nebude pohledově příliš uplatňovat.
Z autorské zprávy:
Nový terminál vysokorychlostní železnice Roudnice nad Labem představuje bránu do krajiny Roudnicka a Podřipska. Trať proto bude lemována zeleným pásem s lesy, remízky a vsakovacími poldry. Všechny nadzemní budovy terminálu jsou redukovány na minimum. Odbavovací halu tvoří transparentní prostorová konstrukce nad kolejištěm, uplatňující se v dálkových pohledech jen málo. Údržbová základna je skryta za travnatým valem.
Povrchové parkoviště po obou stranách trati efektivně obsluhuje terminál. Stromy, zelené pásy a propustné povrchy pomáhají lépe začlenit parkoviště do krajiny. Dlouhodobá stání byla umístěna v podzemním parkingu. Hromadná doprava a cyklotrasy jsou přivedeny k předprostoru na východní straně terminálu směrem k Roudnici.
Moderní konstrukce odbavovací haly, využívající současných technologií, je vyjádřením ducha vysokorychlostní železnice. Její architektura zdálky připomíná lehký most nebo pavilon v krajině, zblízka symbolizuje význam terminálu jako vstupní brány. Uvnitř ocelové konstrukce se nachází prosklená odbavovací hala, přístupná z obou stran trati. Odsazení haly od okraje střechy vytváří po obvodě kryté venkovní galerie nad kolejištěm i před vstupy. Galerie i vnitřek odbavovací haly profitují z výhledů na Říp a panorama Českého středohoří.
Provozní prostory a budovy údržbové základny jsou umístěny podél východní strany manipulační a skladové plochy. Od krajiny jsou odcloněny zemním valem a navazující zelenou střechou s přesahem, takže při pohledu z Řípu splývají s terénem. Z vlaku viditelné fasády jsou pohledově odlehčeny a prosvětleny průsvitným pláštěm z polykarbonátu.
Také nový silniční most přes trať je navržen jako subtilní betonová konstrukce s co nejméně rušivou siluetou. Napojení terminálu na dálnici D8 a na silnici 240/II na Roudnici zajišťuje dvojice spirálovitých křižovatek po obou stranách trati. Díky tomuto řešení je možné také snadno dopravně obsloužit údržbovou základnu a volné plochy mezi tratí a dálnicí.
Konstrukční a materiálové řešení
Nosná konstrukce terminálu je navržena jako tzv. Vierendalův nosník doplněný o tažené diagonály. Konstrukce působí staticky jako spojitý nosník s hlavním polem délky 56 m. Profily svislých ocelových válcovaných prvků se pohybují v dimenzích od 400 mm do 550 mm, tloušťky stěn 50 mm. Diagonály jsou navrženy z 21 lan průměru 15,7 mm, plocha lana 150 mm2. Konstrukce je v těchto obrysech realizovatelná. Podpory tvoří dvojice železobetonových dutých pilířů na hranách nástupišť. Zastřešení terminálu je navrženo jako tenkovrstvá extenzivní zelená střecha s nulovým spádem. Pro zateplení střechy a podlahy haly je použito kombinace standartních a vakuových izolací. Skleněný plášť odbavovací haly je vynášen žebry z konstrukčního skla.
Zastřešení nástupišť vlaků i terminálu MHD jsou řešena jako ocelové konstrukce se středovými sloupy a hladkou střechou s příčným profilem ve tvaru mírného V.
Budovy údržbové základny mají monolitické železobetonové konstrukce skeletového a stěnového systému. Na budovy a na venkovní sklady navazuje opěrná železobetonová stěna s nasypaným zemním valem, pro nějž je použita zemina získaná při výkopech. Fasády jsou z panelů z transparentního komůrkového polykarbonátu s vysokým tepelným odporem a ochranou proti UV záření. Vozová dílna má ocelovou montovanou konstrukci rovněž opláštěnou polykarbonátem.
Silniční most na přivaděči do Roudnice je železobetonový, s komorovým nosníkem a s dvojicí pilířů eliptického průřezu po stranách kolejiště.
Vysokorychlostní železnice představují perspektivní způsob mobility, šetrný ke klimatu. Výstavba nových tratí ale musí být vnímána jako příležitost, jak se vyhnout negativním zásahům do krajiny a naopak, jak učinit liniové technologické stavby přirozenou součástí krajinného obrazu. To platí ve zvýšené míře právě v případě terminálu VRT Roudnice nad Labem, který se nachází v pohledově i symbolicky exponované poloze v bezprostřední blízkosti Národní kulturní památky Říp. Proto je nezbytné, aby byly nejen všechny stavby železničního koridoru, terminálu i údřžbové základny, ale i navazující rozvojové plochy začleněny do celkového krajinářského řešení a aby jejich výsledná podoba byla posuzována ve vztahu k této koncepci.
Rozvojové plochy mezi tratí VRT a dálnicí a v trojúhelníku mezi VRT, biokoridorem a silnicí do Roudnice by měl být do budoucna využívány přednostně pro účely rekreačního a sportovního vyžití. Tomu by měl odpovídat i jejich převážně krajinný ráz.
Vizualizace: monolot
Zadavatel soutěže: SŽDC
Program soutěže: Terminál vysokorychlostní železnice, parkovací dům a parkoviště, servisní základna, silniční napojení a začlenění staveb do krajiny
Autoři: Martin Rusina, Martin Frei, Gabriela Sládečková, Magdalena Fiurášková, Jiří Valenta
Konstrukční řešení: Petr Tej
Dopravní řešení: Josef Filip – Filip PD
Krajinářské řešení: Atelier Partero
