Tři rodinné domy

Tři rodinné domy

Libocká, Praha 6 - Liboc

(9. 1. 2020) Martin Čeněk

   
 
 
 
 

Tři rodinné domy

Řadové rodinné domy jsou zasazeny do stávající zástavby podél ulice, na východní straně k nim přiléhá trojice domů původní řadové zástavby, která pevně drží uliční čáru. Na západní straně pozemek sousedí s cestou na bývalý hřbitov při Oboře Hvězda, který k parcele přiléhá na jihu. Za touto cestou se nachází expresivněji pojatá rodinná vila, která je od uliční čáry výrazně ustoupena a vygradována k nárožní hmotě.
Soubor tří domů byl navržen jako jednoduchý objekt hmotově reflektující kontext, s tvarem i použitými materiály odvolávajícími se na tradiční architekturu, avšak použitými tak, aby došlo ke sjednocení stavby do prosté homogenní hmoty. Parter rytmizují dva bloky vstupních schodišť, jeho zbytek je ustoupen výrazně pod hlavní hmotu stavby. Opticky tedy stavba umožňuje rozšíření velmi stísněného uličního profilu, zároveň je ale pevně držena historická uliční čára, výška říms i hřebene. Veřejný parter je od soukromé zahrady oddělen výškově. Do rušné ulice na severní straně jsou v domě orientovány převážně servisní provozy, z čehož (spolu s energetickým konceptem) logicky plyne nižší fenestrace této fasády.
Objekt je koncipován jako energeticky pasivní, vybavený tepelnými čerpadly vzduch-vzduch a nuceným větráním s rekuperací tepla.

Řešení interiérů se vyznačuje jednoduchostí, přehledností a umírněnou volbou materiálů - betonu, bílých omítek, dubového dřeva a bíle lakovaných povrchů. Cílem bylo dosáhnout jednoty interiéru s celkovým pojetím rodinných domů a jejich provázání s exteriérem.
Dva z domů, které tvoří hmotově jeden architektonický celek, byly i v interiérech řešeny obdobným způsobem s převažující monochromatickou tonalitou a spíše strohými detaily. Tato volba byla výsledkem záměru tyto dvě sekce stavby pronajímat. Třetí, výrazně větší dům určený pro rodinu investora, nabídl možnost odlišného řešení včetně dramaticky tvarovaného schodiště, které tvoří jakýsi kloub stavby v místě, kde se její hmota zalamuje, dřevěných obkladů stěn a povrchů z pohledového betonu, doplněných o sestavy vestavěného nábytku v kombinaci bílého laku a dubové dýhy.
Kromě celkového řešení interiéru byl navrhován vestavný nábytek, vhodný volný nábytek se vybíral převážně od českých výrobců. Pro interiér bylo rovněž klíčové rozmístění sbírky uměleckých děl.

Autorská zpráva


Autor: Martin Čeněk; spolupráce J. Margold, J. Bartoň, J. Hüttnerová, T. Balažovič, L. Brandejská, J. Novák, I. Mědílková, P. Fůsek, P.Coufal, P. Novotná (zahrada)
Zastavěná plocha: 293 m2
Celková užitná plocha: 778 m2
Obestavěný prostor: 3165 m3
Třída energetické náročnosti: A, mimořádně úsporná, pasivní standard

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Dokončení

2018

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

13. 2. 2020 15:49:48

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

Eva Jiřičná nezvolila londýnskou City jako dobrý příklad - je to odstrašující směska exkluzivních solitérů, které samy o sobě jsou jistě pozoruhodnými architekturami, ale urbanisticky zničily svou anarchií, necitlivostí k dřívějším duchovním dominantám - wrenovským kostelům, a dříve jednotné koloniální zástavbě, kus historického centra města. V Praze byl už za I. republiky uvnitř města podobný urbanistický faul jen Havlíčkův Penzijní ústav na Žižkově, a po válce na tomto žižkovsko-vinohradském horizontu zatím jen štíhlá televizní věž a krabicovitá budova bývalého PZO Strojexport. Pankráckou "zubatou" siluetu lze doplněním dalších mrakodrapů zacelujících v dálkových pohledech mezery do nové obalové "Gaussovy křivky" opravit, a je to od MPR dostatečně daleko. Žižkovsko-vinohradský horizont je narušený málo a je blíže, takže je to záležitost citlivější. Přesto stojí Jiřičné návrh za úvahu. Spolu se zástavbou nákladového nádraží by mohly vytvořit nové centrum Žižkova a svou vlastní kvalitou architektury tento horizont spíše obohatit, než pokazit. Není to přece ani nepovedený "dort" v podobě blízkého hotelu, ani rádoby "krystal" vedle krabice Strojexportu, ale zajímavá skupina výškových domů, snesitelně daleko od historického jádra města a MPR, výborně komunikačně napojená, zejména kdyby byla tímto směrem vedena trasa metra "D" od Náměstí míru do Libně a Vysočan namísto nelogického "ohnutí" zpět k Wilsonovu nádraží. Je to ovšem věc odborné diskuze a také politické odvahy, které se bohužel nedostalo projektu Kaplického knihovny na Letné. Ostatně pod Parukářkou vyrostly dost nahusto věžáky, o kterých vědí jen místní znalci, protože jsou schované ve 2. pořadí za budovami pošt a SUDOPu. Masiv Parukářky a zástavba před i vysoká zeleň Olšanských hřbitovů by část výšky nových výškových budov opticky ubrala. Uznávám ale, že argumenty odpůrců jsou rovněž silné a nutno je brát vážně. Měly by se vyzkoušet dostupné modely vizualizace záměru z různých stanovišť, jak nabízí GIS technologie Útvaru rozvoje města, a pak teprve po diskuzi odborníků i s veřejností rozhodnout.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz