Tři zlínské domy Pavla Chládka
(7. 12. 2017) Recenze Petra Šmídka pro časopis Stavba
Tři zlínské domy Pavla Chládka
Příběh
Baťova Zlína je nejzářivějším dokladem prvorepublikového podnikatelského
úspěchu a současně poslední realizací Garnierovy vize průmyslového města, o
němž mohl Karel Teige psát ódy a Le Corbusier jej pozorovat se spadlou sanicí.
Zlín ve Vás zanechá hluboký otisk, i když předchozí jména vůbec neznáte, ale
jen bydlíte v Gahurových kostkách, Karfíkových činžácích nebo jste chodili do
Voženílkovy školky. Zlínská architektura nevědomě ovlivňuje další generace i po
odeznění obuvnického zázraku. Baťa ke městu přistupoval poněkud jednostranně
jako k dobře fungujícímu stroji. Osvícenost továrníka však dokládá, že si k
projektům zval vždy ty nejlepší architekty své doby. Po druhé světové válce se
ve Zlíně dařilo kvalitní architektuře především díky Zdeňku Plesníkovi, jehož
tvorba snesla ty nejpřísnějšími kritéria kladená na českou architekturu
dvacátého století. Profesor Pavel Janák dal
Plesníkovi v dobách jeho pražských studií
jednu radu, které se pak držel po zbytek života: "Dělat architekturu je
odvaha. A ještě větší odvaha je dělat ji jinde, než kde žiju. Jedině člověk
srostlý s prostředím může něco vytvořit. Chovejte se tak, abyste se přizpůsobil
především sobě. To znamená, z toho co víte, čerpejte; co nevíte, zahoďte."
V první polovině 70. let minulého století se v gottwaldovském
Centroprojektu potkal se Zdeňkem Plesníkem architekt Zdeněk Chládek, jemuž
rovněž nebyl lhostejný osud zlínské památkové zóny. Podobnou cestou se nakonec
vydal i jeho syn architekt Pavel Chládek, který ještě během praxe v
amsterodamském kanceláři Schotman Architectenburo (2001–02) zvažoval, zda se má vrátit do České
republiky. Nakonec se usadil v rodném městě, kde již čtrnáct let provozuje
vlastní praxi a snaží se přispět ke zkvalitnění života ve Zlíně.
Do
tvorby Pavla Chládka se kromě prostředí, kde vyrůstal, propisuje také
akademická půda funkcionalistického Brna. Z návrhů lze vyčíst, jak nerad dělá
kompromisy, které by narušily čistotu vnějšího vzhledu nebo kontinuitu vnitřní
provozu. Úhledné kvádry postavené na rovinu by mohly vyznívat jako umělecké
kompozice Donalda Judda. Chládkovy rodinné domy však osvěžuje fenoménu
zlínských svahů. Rovinu podél železnice a řeky Dřevnice si zabral Tomáš Baťa
pro svou továrnu. Od té doby se ve Zlíně bydlí převážně na okolních svazích.
Čím složitější má parcela limity, tím větší je výzvou pro architekty a zároveň
nadějí, že může vzniknout pozoruhodná stavba, čehož budeme svědky rovnou
třikrát.
Všechny
tři domy Pavla Chládka vznikaly v přibližně stejném období. Ekonomická krize,
která se ve stavebnictví projevila před osmi lety, přiměla i velké společnosti
neodmítat malé zakázky rodinných domů, což se kladně projevilo na výsledné
kvalitě Chládkových realizací. Ironicky v dnešní době ekonomického růstu hrozí
návrat stavebního fušerství.
S
Dům
v příkrém svahu ve čtvrti Boněcko (2009–11) navrhl
Chládek pro svého kolegu, s nímž spolupracuje na dokumentaci zdravotní
techniky. Objekt vyrostl na rozmezí vilové oblasti a zahrádkářské kolonie,
kde rodina vlastnila jednu z chatek. Pozemek svažující se severozápadním směrem
k Jaroslavickému potoku možná nedisponuje nejlepší orientací ke světovým
stranám, ale otevírá jedinečný výhled na město. Zatímco někteří architekti by
se před stavbou pokoušeli pozemek zarovnat, tak Chládek využil terénní
nerovnosti a dokonce převýšení ještě podpořil: příjezdovou rampou se zanoříte
hlouběji do pozemku a vytěžená zemina se přisypala v horní části pozemku.
Objekt je zvenku jasně rozdělen “trhlinou“ na dvě poloviny, mezi nimiž prochází
schodiště a komínové těleso. Dům tím získal dům tváře: spodní polovina
reflektuje měřítko okolních dvoupatrových vil, zatímco druhá horní polovina se
svou velikostí přizpůsobuje jednopodlažním zahrádkářským domkům. Absentující
plot napomáhá v provázání domu se zahrádkářskou kolonií i přírodou. Zatímco v
obytné zóně dal klient průchod svému koníčku, paludáriu, v přízemní technické
místnosti zůstává ukrytá profesní obsese v podobě výkonného tepelného čerpadla
s vrtem hlubokým 142 metrů.
M
Dům
v Kostelci (2012–15) na
severozápadě Zlína vznikl pro dlouholetého přítele, s nímž Pavel Chládek
navštěvoval základní školu, a oba vyrůstali na stejné ulici ve vilové čtvrti v
centru Zlína, kde měl architekt pro klienta původně zrekonstruovat rodinný dům.
Když byl však projekt hotový, klient s rodinou usoudili, že přece jen bude
lepší pustit se do novostavby. Nabízel se tak pozemek v sousedství manželčiných
rodičů situovaný nedaleko vodní nádrže Fryšták a zoologické zahrady Lešná. Objekt
vznikl na konci příjezdové cesty nově vznikající obytné čtvrti šesti rodinných
domů. Zpočátku se zdá, jako by dům zabíral téměř celou rozlohu jihozápadně se
svažujícího pozemku. Důvod je prostý. Klient při vzpomínce na dětství, kdy
musel vypomáhat na velké zahradě, netoužil po rozlehlém pozemku. V případě domu
v Kostelci tak komunikaci se zahradou obstarávají dvě terasy. Každá přitom
nabízí zcela odlišnou atmosféru: široce otevřená terasa z obývacího pokoje
směřuje východním směrem a uzavřená terasa z kuchyně se obrací do západního
nádvoří. V přízemí jsou blízké pohledy do zahrady, zatímco v pokojích v horním
patře se přes střechy okolních domů otevírá západní panorama lesů. Finální
podoba domu vznikala přes rok, až nakonec zvítězila třetí varianta, která se v
průběhu stavby už nemusela nijak měnit. K řešení interiéru a zahrady si klient
přizval jiné odborníky.
L
Rodinný
dům v Přílepech (2012–14) se nachází na
východním předměstí Fryštáku. Leží v centru obce nedaleko secesní školy na
místě původní stodoly a bývalého domu, z něhož zůstal zachován jen klenutý
sklep. Plošně největší ze tří prezentovaných domů Pavla Chládka je zároveň
kompozičně nejrozehranější. V místech uliční čáry dům zachovává stěny původního
objektu v podobě plotové zdi. Nově navržený dům však uskakuje do zahrady a
ponechává velkorysý prostor pro dlážděný dvůr. Čtveřice kvádrů se různě
zakusují do svahu, z něhož nad terén příjezdové komunikace vybíhají jen dva
kvádry (vstup s pracovnou a technické zázemí s posilovnou). Celková kompozice
je rozpůlena venkovním jednoramenným schodištěm. Každý z kvádrů slouží jiné
funkci, čemuž odpovídá i materiálové řešení (kámen v obytné části, dřevo v
ložnici a bílé plochy v jídelně). Na rozdíl od vnějšku nepůsobí vnitřní
dispozice tak rozehraně, ale přirozeně na sebe navazuje jednotlivé místnosti
obrácené jižním směrem do zahrady ve spodní části pozemku.
XS
a XL
Na
doplňujících dvou stavbách Pavel Chládek dokládá, že měřítko nehraje roli.
Dvoupatrová
knihovna (2012–15) v Kostelci u Zlína vznikla pro potřeby zlínského
filantropa a nakladatele, který řešil otázku kam s knihami prostřednictvím
minimalistické přístavby ke stávajícímu rodinnému domu (publikována v časopise Stavba 2/2016, pozn. red.). Objekt o jedné
místnosti se stěnami tvořenými pestrobarevnou mozaikou ze hřbetů tisíců knih
vytváří soustředěné místo ke studiu.
Na
opačném konci pomyslného velikostního řazení stojí čtyřpodlažní polyfunkční dům
na ulici Kvítková (2015–17) v centru
Zlína. Přísný mřížkový rastr doplňuje blokovou zástavbu. Vysunutá hmota pomáhá
zvýraznit nároží. Převýšené okenní otvory dodávají objektu metropolitní
charakter. O úspěšnosti projektu, který bude dokončen letos na podzim, svědčí
fakt, že stejný architekt byl pověřen projektem sousedního bytového domu, který
bude mít naopak horizontálně orientovanou fasády z černého režného zdiva.
Více než na funkci nebo umístění záleží na klientovi a jeho požadavcích,
čehož je dodnes nejmarkantnějším příkladem meziválečná výstavba Zlína. Díky
realizacím Chládkova ateliéru se nemusíme stydět ani za současnou stavební
kulturu smířenou s faktem, že už nikdy nebude masovou záležitostí, jako za
Baťovy éry.
PETR ŠMÍDEK
Publikováno v časopise Stavba č. 2/2017, str. 34–35
Související články:
Rodinný dům Boněcko 4.12.2017
Rodinný dům v Kostelci 5.12.2017
Rodinný dům Přílepy 6.12.2017
Dostavba knihovny k rodinnému domu 26.1.2017
Stavba 2/2017
Stavba 2/2016
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

26. 5. 2022 11:15:31
Re: Anna Švarc je architektkou metra
gratuluji a přeji mnoho zdaru. . komunální politici uchvátili rozhodování o uměleckých děl na metru do svých ukou..pomocí pavučin administrativních předpisů dusí argumentaci autorů.
26. 5. 2022 10:57:54
Re: Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Gro...
Přesně, to je nejhorší a také se toho obávám. Vůbec nechápu, jak člověk, který se nezabývá rozvojem území, nemá umělecké a vizuální cítění, prostě je to nějaký laik, může takto rozhodovat o tom, co je důležité pro lidi a město a co ne. Hřib je pro mne naprosto fantastický primátor. Je mladej, má rozhled, dá na rady skutečných odborníků, je kreativní a vypadá dobře.
24. 5. 2022 22:16:44
Re: Dveře IDEA od JAP FUTURE: V jednoduchosti je krása
Zde je dobrá ukázka, jak napsat o zcela obyčejném výtvoru, který nic nového nepřináší, celých 25 řádků. Nazval bych to prázdné věty v květnatém stylu, ale bez smyslu.
23. 5. 2022 10:40:23
Re: Koncept řetězové výstavby
Pan architekt Mareš již dlouhé roky trpí jakousi potřebou poučovat své profesní kolegy , jak se mají navrhovat a stavět domy . Osobně stále čekám , kdy Ateliér k světu naprojektuje , povolí a realizuje v Plzni nějaký kloudný dům , který by byl trochu ,,k světu" , něco , čím by obohatil soudobou plzeňskou architekturu . Teď tedy rozšířil svůj zájem i o urbanismus a přichází s myšlenkou řetězové výstavby , konceptem , který si cení až tak vysoko, že je chráněn průmyslovým vzorem.... Škoda, že architekti , kteří umí, mlčí.
21. 5. 2022 09:33:43
Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group b...
Jen doufejme, že se nenajde zase nějaký vlivný laik, který ten projekt zabije, jako knihovnu od Kaplického zabil Klaus a po něm ostudně i tehdejší primátor.
19. 5. 2022 17:51:19
Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group b...
Někde jsem zahlédla i schémata přeložek dopravy. Škoda, že jste je sem také nedali, když už se zmiňujete o komplexním řešení území.
19. 5. 2022 17:49:09
Re: Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Gro...
Jen to použití venkovních ramp. Ale tohle je mnohem rozevlátější (a mně se to taky víc líbí).
19. 5. 2022 17:11:56
Re: Nový Hlavák
Je to možná detail, ale když jsem před časem musela procházet od Sherwoodu k nástupištím, tak mi chybělo, že v dlažbě odbavovací haly nejsou vyznačeny hlavní průchody, vč. směrovek nejen nad vstupy, ale i nad kříženími. Mohlo (a z psychologického hlediska mělo) by to fungovat jako chodníky mezi prostory čekáren a pokladen nebo prodejních ploch. Takhle mi to přišlo, že se navzájem pletou lidi, kteří někam jdou, mezi těmi, kteří tam jen jsou. Předpokládám, že na jasně (např. barevně, materiálově) odlišeném "chodníku" by mohlo těch čekajících ubýt. Věřím, že řada z nich to dělá nechtěně, protože prostě neví, kam si stoupnout, kudy jít. Např. není šťastné řešení, umístit informace o odjezdech přímo nad takovýto "chodník", aby se tam kvůli nim cestující zastavovali. Tam patří jen výrazná směrovka k informacím a pod informacemi prostor pro ty, co se zastaví (často i s kufry). Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, možná tam směrovky už jsou, ale tenkrát mi ta jednolitá podlaha, na které se bez ladu a skladu sem tam něco vyskytovalo, přišla nedomyšlená.
19. 5. 2022 14:46:37
Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group b...
Nepříde Vám to hodně podobné Opery v Oslu od Snohetta?
17. 5. 2022 14:38:55
Re: Knihovna Petra Hájka
Dobrý den,na první pohled až nepřátelské k člověku...vězeňská atmosféra....přeju ať je to jen na fotce a nikoliv ve skutečnosti
11. 5. 2022 20:57:09
Re: Re: Koncept řetězové výstavby.
Přesně tohle mě napadlo taky.
11. 5. 2022 20:53:50
Re: Studenti navrhli nové využití Strahovského stadionu
Kotviště vzducholodí, to je přece úžasný nápad.
8. 5. 2022 20:56:33
Re: Koncept řetězové výstavby
Souhlsím s předchozími. Urbanismus -kromě zahrádek, mj. velmi připomíná koncepci koncentračních táborů, + většího tábora v Letech. Náves, občanská vybavenost =absence. Obyvatelé rozeznají domy jen podle čísla.
5. 5. 2022 20:29:12
Re: Koncept řetězové výstavby
Přidávám se k předchozím hodnocením. Ten koncept je neuvěřitelně pomýlený. Ani vesnice, ani město, nuda stále stejných uniformních domů se stále stejnými k ničemu nepoužitelnými předzahrádkami, tedy použitelnými jen jako parkoviště. O tom, že v prostředí by se měli mít možnost pohybovat lidé, o tom není ani zmínka. Baťovské domečky proti tomu jsou ukázkou promyšlené architektury. Takovýchto kobercových náletů nudných domů už je v této zemi snad dost, nemusí přibývat další. Má-li celek působit harmonicky, tak to, co představují vizualizace, má k harmonickému prostředí hodně daleko. Prostě špatně je to celé od počátku. Možná to má výhody pro stavební firmu či pro developera, Ale architektura to není.
5. 5. 2022 18:30:32
Re: Koncept řetězové výstavby
stejné a nic nového jako před x lety v Anglii
5. 5. 2022 17:11:05
Re: Koncept řetězové výstavby - nuda bez kapky kreativity
Souhlasím s předchozím kritickým hodnocením uniformity celku. Nějak mi to mentálně připomíná urbanismus panelové výstavby podle co nejdelších jeřábových drah z konce reálného socializmu.
5. 5. 2022 15:36:24
Re: Koncept řetězové výstavby
Nelíbí. Příliš se drží uniformity.
29. 4. 2022 15:40:51
Re: Re: Stodola Loubí.
Ale aspoň je to střecha s přesahem a stodola má dvoje vrata. Tak když spadne lavina na jedné straně, tak nejspíš na druhé netaje. A kdyby ano, tak je to přece rekreační objekt a zůstane se vevnitř :-) Mě spíš napadlo, že posuvná vrata na stodolách měla dost výhod.
29. 4. 2022 15:10:48
Re: Architektura jako věc veřejná: Městští architekti, městské a...
Městští architekti/architektky mají maximálně takový vliv, jaký má město. To znamená, že v územním plánování mohou mít vliv na zastupitelstvo a v řízeních stavebních úřadů maximálně jednat za město jako účastníka řízení - a bez změny postavení obcí z účastníka na dotčený orgán se nic nezmění. Mimochodem, proto také nedává smysl, proč se starostové tak brání vzniku centrálního stavebního úřadu - jak mohou tvrdit, že by přišli o vliv, když na druhou stranu tvrdí, že přece podle zákona žádný nemají, že systémová podjatost neexistuje? Proč se raději nechtějí stát dotčeným orgánem? A tím by mohla vzniknout i část pracovní náplně městských architektek a architektů.
28. 4. 2022 15:50:14
Re: Re: Stodola Loubí.
Řekl bych, že stodola včetně krovu už na místě v dlouhodobém horizontu úspěšně stojí.