V Klecanech začala výstavba Národního ústavu duševního zdraví

(ČTK) – V Klecanech u Prahy začátkem týdne začala výstavba Národního ústavu duševního zdraví, který se má stát jedním z pilířů reformy psychiatrické péče v Česku. Náklady na vybudování komplexu činí zhruba 370 milionů korun, celkový rozpočet projektu včetně přístrojového vybavení a prvního roku provozu je 971 milionů Kč. Stavba bude financována z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a z 15 procent ze státního rozpočtu, řekl ČTK po slavnostním poklepání základního kamene ekonomický náměstek ředitele ústavu Alexandr Borovička.

Do nových prostor se přestěhuje Psychiatrické centrum Praha, dosavadní počet jeho zaměstnanců se přitom více než zdvojnásobí. Od ledna 2015, kdy má ústav zahájit provoz, v něm bude podle Borovičky pracovat 300 lidí. Nové uplatnění najdou v Klecanech někteří vědečtí pracovníci a laboranti.

Národní ústav by měl fungovat jako vědecké pracoviště i jako klinika. Jeho součástí budou lůžková oddělení s 60 místy, denní stacionáře, poradna pro poruchy paměti a specializované ambulance. Podle šéfa ústavu Cyrila Höschla by těžiště péče nemělo být v lůžkové části. "Trend není rozšiřovat lůžka, spíš posouvat péči směrem k bydlišti nebo do prostředí toho pacienta a ke komunitní péči," podotkl.

Specialisté se v Klecanech budou zabývat výzkumnými a vývojovými programy, například výzkumem neurobiologie duševních poruch, neurobiologií stárnutí a demence, zkoumáním biologické podstaty závislostí, epidemiologie duševních poruch, léčbou a výzkumem poruch spánku a biologických rytmů a podobně.

Podle Höschla by zhruba třetina z investovaných 971 milionů měla jít na první rok provozu a je otázkou, jak bude ústav fungovat, až se dotace vyčerpá. "Z toho máme obavy, protože bohužel v poslední době se stát k výzkumným institucím tohoto typu chová čím dál macešštěji a domnívá se, že se nějak uživí," poznamenal. Výzkumné projekty se podle něj samy uživí, ale provoz budovy se z grantů zaplatit nedá. V ostatních zemích je podle Höschla přitom běžné institucionální financování z univerzitních nebo státních peněz. "Pokud se v této oblasti něco nestane, tak celá ta novostavba může jít do šrotu," upozornil Höschl.

Už loni poukazoval na to, že projekt má vinou změn na ministerstvu školství skoro dva roky zpoždění. Odborníci přitom dlouhodobě tvrdí, že i přes přibývání pacientů s duševními obtížemi, depresemi či Alzheimerovou chorobou stále zůstává psychiatrie v ČR na okraji zájmu.

Komplikace se objevily i počátkem letošního roku, kdy se vypisovalo výběrové řízení na dodavatele stavby. "Po novele zákona o veřejných zakázkách se zjistilo, že projekty nad 200 milionů, které jsou takto financované, musí schvalovat vláda," uvedl Borovička. Kabinet ale podle něj na to nebyl připraven, schvalování trvalo dva měsíce a stejně dlouhou dobu si vyžádalo i sestavení komise odborníků s bezpečnostní prověrkou, která měla projekt posuzovat.

Podle Světové zdravotnické organizace se má těžiště péče přesunout z psychiatrických léčeben do komunitní a akutní péče. V Česku jsou podle odborníků nedostatečně rozvinuty. Ministerstvo zdravotnictví proto chce ze šesti miliard korun, jež může dostat ČR z EU v příštích šesti letech na reformu psychiatrické péče, dát čtyři miliardy na modernizaci léčeben a nemocnic s psychiatrickou péčí a na budování komunitních center. Další prostředky mají jít na vzdělávání zdravotníků a kampaň, která psychiatrii destigmatizuje.

Doplněno Stavbaweb:
Projekt vypracoval projekční ateliér SANTIS.
Podrobné informace o projektu najdete na stránkách Města Klecany zde , vizualizace projektu z roku 2009 zde a původního projektu z roku 2008 zde.