V Praze začne fungovat nová organizace městského developera

V Praze začne fungovat nová organizace městského developera

(17. 2. 2020) Jejím úkolem bude příprava městských pozemků a území pro bytovou výstavbu v režii města

 
 
 
 

V Praze začne fungovat nová organizace městského developera

(ČTK) - V hlavním městě začne na jaře fungovat nová pražská příspěvková organizace městského developera. Jejím úkolem bude příprava městských pozemků a území pro bytovou výstavbu v režii města. ČTK to v pátek 14. února sdělil náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (TOP 09). Praha se dlouhodobě potýká s nedostatečným počtem bytů a rostoucími cenami. Bojovat proti tomu chce mimo jiné také výstavbou družstevního bydlení.

"Naše kroky směřujeme k tomu, aby městský developer začal fungovat během března a dubna jako samostatná příspěvková organizace zřízená městem. Naším cílem je, aby do konce roku na městských pozemcích a projektech pracovalo v této organizaci zhruba osm až deset lidí," uvedl Hlaváček.

V první fázi se bude organizace zabývat takzvaným land-developmentem, kdy bude připravovat městské pozemky a území pro výstavbu bytových domů, a to až do fáze územního řízení. Souběžně s tím vedení Prahy bude u konkrétního projektu rozhodovat, zda bude domy stavět samo město, nebo ve spolupráci se soukromým investorem. "Žádná cesta není vyloučena a bude řešena u každého projektu samostatně, aby výsledek byl optimální," uvedl Hlaváček.

Úkoly, kterými se bude městský developer zabývat, bude muset vždy schválit vedení Prahy. "Do konce tohoto roku počítáme, že by v této organizaci mohlo pracovat osm až 12 lidí, ve výhledu dvou až tří let bude mít maximálně kolem 20 zaměstnanců," sdělil Hlaváček. Developer bude příspěvkovou organizací, to znamená že na svůj chod bude dostávat od měst peníze.

Metropole se v posledních letech potýká s bytovou krizí a rostoucími cenami bydlení. Vedení města chce stále rostoucí ceny bydlení řešit zrychleným povolováním staveb a dalšími opatřeními, jejichž součástí je i zastavení privatizací městských bytů či podpora družstevní výstavby.

Výrazné zrychlení a zjednodušení povolování staveb slibuje i vláda, a to prostřednictvím připravovaného stavebního zákona, který by měl podle jejích plánů platit od roku 2021. Norma má však celou řadu kritiků. Mezi nejčastější výtky patří to, že nahrává developerům a nechrání veřejné zájmy. Podle některých oponentů je protiústavní. Řada odborníků poukazuje také na "příliš rychlé až zběsilé tempo projednávání".

 
 
 
 

17. 2. 2020 15:55:34. Re: V Praze začne fungovat nová organizace městského developera. Martin Říha, Ing. arch.

  Ačkoliv se to v článku nezmiňuje, doufám, že se tato organizace bude zabývat i přípravou podmiňujících a souvisejících investic v technické a dopravní infrastruktuře, bez které nelze domy a byty kolaudovat a užívat. Měla by organizovat i sdružování prostředků na tyto investice od dalších investorů, kteří se budou chtít napojit. Ne si hrát jen na "městském písečku" vlastní bytové výstavby.

17. 2. 2020 21:54:51. Re: Re: V Praze začne fungovat nová organizace městského develop... Jitka

  Organizovat sdružování prostředků na investice asi nebude, v článku se píše, že o způsobu investování bude v jednotlivých případech rozhodovat vedení města.
Mě by spíš zajímalo, proč to nemohou dělat přímo zaměstnanci magistrátu, proč musí vzniknout další příspěvková organizace. K čemu je to dobré?

22. 2. 2020 00:38:28. Re: V Praze začne fungovat nová organizace městského developera. Marek

  Pokud si vzpomínám byl a snad je, na magistrátu odbor městského investora, který by měl tuto agendu řešit. Kromě nárustu úředníků, může dojít ke sporům o kompetence apod.

24. 2. 2020 15:36:13. Re: Re: V Praze začne fungovat nová organizace městského develop... jadran

  Máte pravdu. Samozřejmě že se zde projevuje narůstající diletantismus oněch občanských aktivistů a Pirátů ve vedení města, protože oni se ani nesnaží zjistit, jak co a proč funguje, ale stejně jako Babiš, nekecají a makají. Nárustem administrativy a to by v tom byl čert, aby se tam teplej flek pro nějaký ty kamarádíčky a příbuzný nenašel.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz