V Praze začne fungovat nová organizace městského developera

V Praze začne fungovat nová organizace městského developera

(17. 2. 2020) Jejím úkolem bude příprava městských pozemků a území pro bytovou výstavbu v režii města

 
 
 
 

V Praze začne fungovat nová organizace městského developera

(ČTK) - V hlavním městě začne na jaře fungovat nová pražská příspěvková organizace městského developera. Jejím úkolem bude příprava městských pozemků a území pro bytovou výstavbu v režii města. ČTK to v pátek 14. února sdělil náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (TOP 09). Praha se dlouhodobě potýká s nedostatečným počtem bytů a rostoucími cenami. Bojovat proti tomu chce mimo jiné také výstavbou družstevního bydlení.

"Naše kroky směřujeme k tomu, aby městský developer začal fungovat během března a dubna jako samostatná příspěvková organizace zřízená městem. Naším cílem je, aby do konce roku na městských pozemcích a projektech pracovalo v této organizaci zhruba osm až deset lidí," uvedl Hlaváček.

V první fázi se bude organizace zabývat takzvaným land-developmentem, kdy bude připravovat městské pozemky a území pro výstavbu bytových domů, a to až do fáze územního řízení. Souběžně s tím vedení Prahy bude u konkrétního projektu rozhodovat, zda bude domy stavět samo město, nebo ve spolupráci se soukromým investorem. "Žádná cesta není vyloučena a bude řešena u každého projektu samostatně, aby výsledek byl optimální," uvedl Hlaváček.

Úkoly, kterými se bude městský developer zabývat, bude muset vždy schválit vedení Prahy. "Do konce tohoto roku počítáme, že by v této organizaci mohlo pracovat osm až 12 lidí, ve výhledu dvou až tří let bude mít maximálně kolem 20 zaměstnanců," sdělil Hlaváček. Developer bude příspěvkovou organizací, to znamená že na svůj chod bude dostávat od měst peníze.

Metropole se v posledních letech potýká s bytovou krizí a rostoucími cenami bydlení. Vedení města chce stále rostoucí ceny bydlení řešit zrychleným povolováním staveb a dalšími opatřeními, jejichž součástí je i zastavení privatizací městských bytů či podpora družstevní výstavby.

Výrazné zrychlení a zjednodušení povolování staveb slibuje i vláda, a to prostřednictvím připravovaného stavebního zákona, který by měl podle jejích plánů platit od roku 2021. Norma má však celou řadu kritiků. Mezi nejčastější výtky patří to, že nahrává developerům a nechrání veřejné zájmy. Podle některých oponentů je protiústavní. Řada odborníků poukazuje také na "příliš rychlé až zběsilé tempo projednávání".

 
 
 
 

17. 2. 2020 15:55:34. Re: V Praze začne fungovat nová organizace městského developera. Martin Říha, Ing. arch.

  Ačkoliv se to v článku nezmiňuje, doufám, že se tato organizace bude zabývat i přípravou podmiňujících a souvisejících investic v technické a dopravní infrastruktuře, bez které nelze domy a byty kolaudovat a užívat. Měla by organizovat i sdružování prostředků na tyto investice od dalších investorů, kteří se budou chtít napojit. Ne si hrát jen na "městském písečku" vlastní bytové výstavby.

17. 2. 2020 21:54:51. Re: Re: V Praze začne fungovat nová organizace městského develop... Jitka

  Organizovat sdružování prostředků na investice asi nebude, v článku se píše, že o způsobu investování bude v jednotlivých případech rozhodovat vedení města.
Mě by spíš zajímalo, proč to nemohou dělat přímo zaměstnanci magistrátu, proč musí vzniknout další příspěvková organizace. K čemu je to dobré?

22. 2. 2020 00:38:28. Re: V Praze začne fungovat nová organizace městského developera. Marek

  Pokud si vzpomínám byl a snad je, na magistrátu odbor městského investora, který by měl tuto agendu řešit. Kromě nárustu úředníků, může dojít ke sporům o kompetence apod.

24. 2. 2020 15:36:13. Re: Re: V Praze začne fungovat nová organizace městského develop... jadran

  Máte pravdu. Samozřejmě že se zde projevuje narůstající diletantismus oněch občanských aktivistů a Pirátů ve vedení města, protože oni se ani nesnaží zjistit, jak co a proč funguje, ale stejně jako Babiš, nekecají a makají. Nárustem administrativy a to by v tom byl čert, aby se tam teplej flek pro nějaký ty kamarádíčky a příbuzný nenašel.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz