Ve vyřízení stavebního povolení ČR klesla na 156. místo na světě

(ČTK) – Ve vyřizování stavebního povolení kleslo Česko meziročně ze 127. místa na 156. příčku mezi 190 porovnávanými zeměmi. Vyplývá to z každoroční zprávy Doing Business, kterou zveřejnila Světová banka (SB).

Kromě délky vyřizování v ní hodnotí i jiná kritéria, jako například transparentnost nebo složitost celého procesu. Nejlépe v hodnocení vyšel Hongkong, nejhůře Eritrea, Libye, Somálsko a Sýrie.

V Česku je na získání potřebných razítek potřeba 246 dní, zhruba čtyřikrát více než v Hongkongu. Nejrychlejší je v povolování Dánsko se 64 potřebnými dny. Žebříček však počítá i s jinými ukazateli, jako jsou například náklady na stavební řízení.

„Nejbolestivější místo české konkurenceschopnosti dlouhodobě krvácí. Domácí zákonodárci přesto už roky nejsou schopni přijít s nápravou. Česká republika, která se jinak v očích Světové banky řadí mezi 35 nejvyspělejších zemí světa, se v tomto ohledu ocitá v sousedství zemí jako Niger, Čad nebo hyperinflací rozvrácená Venezuela,“ uvedla výkonná ředitelka developerské společnosti Central Group Michaela Tomášková.

Zároveň upozornila, že studie Světové banky nezobrazuje proces získávání stavebního povolení v celé šíři. Zohledňuje pouze proces povolovacího řízení definovaný zákonem. Nepočítá s prodlevami na úřadech nebo s odvoláním u soudů. „Projít celým povolovacím procesem a získat všechna potřebná razítka třeba pro běžný bytový dům v České republice v současnosti trvá v průměru neskutečných deset let,“ upozornila Tomášková.

Generální ředitel developerské firmy Ekospol Evžen Korec doplnil, že Světová banka vychází z legislativních dat pro povolování skladových prostor. „Pokud bychom vzali v potaz pouze větší rezidenční výstavbu, tak se obávám, že bychom se v žebříčku propadli ještě o něco níže. Na trhu jsou totiž i takové projekty, které se povolují už více než deset let a stále nejsou chválené,“ uvedl.

___

Výrazné zrychlení povolovacího řízení je možné. Musí ale existovat politická vůle!

Nejbolestivější místo české konkurenceschopnosti dlouhodobě krvácí, domácí zákonodárci přesto už roky nejsou schopni přijít s nápravou. Až na 156. místo ze 190 sledovaných zemích letos opět Českou republiku zařadil v kategorii „Doba potřebná k vyřízení stavebního povolení“ dnes vydaný žebříček Doing Business zpracovávaný Světovou bankou. Česká republika, která se jinak v očích Světové banky řadí mezi 35 nejvyspělejších zemích světa, se v tomto aspektu ocitá v sousedství zemí jako je Niger, Čad nebo hyperinflací rozvrácenou Venezuelou. I jiné – z českého pohledu – rozvojové země se přitom kolem Česka během posledních let přehnaly směrem kupředu.

127. v roce 2015, 130. pro rok 2016, 127. loni, letos na „krásném“ 156. Pozice České republiky se „nelepší“. Bohužel v aspektu, kde by země již několik let potřebovala výrazný krok vpřed. Jako třeba s terorismem a náboženským napětím neustále bojující Irák, jež svou pozici vytáhl ze 147. v roce 2015 na 103. místo nebo třeba Kazachstán, který si oproti roku 2014 polepšil o více než sto míst a aktuálně je na 35. místě. Skutečným skokanem této kategorie pak je nedaleké Srbsko. To ještě v žebříčku roku 2015 bylo na 139. místě (o rok dříve dokonce téměř uzavíralo druhou stovku), letos už je na 11. místě.

Česká republika je v situaci talentovaného studenta, kterému rok co rok vysvědčení v podstatě kazí jedna jediná známka. Přitom na příkladu řady méně nadaných spolužáků je zřejmé, že stačí splnit domácí úkoly a výrazný progres, který nás posune do výběrové třídy, je dosažitelný.

Studie Světové banky přitom navíc nereflektuje český proces získání stavebního povolení v celé jeho „šíři.“ Analytici Světové banky totiž zkoumají pouze proces povolovacího řízení definovanou zákonem. Podle jejich dat tak jen získání všech potřebných razítek trvá 246 dní, zhruba čtyřikrát tak dlouho jako v byrokraticky mnohem efektivnějším Hong Kongu, který se 72 dny procesu této kategorii vévodí. Ještě rychlejší je se 64 dny třeba čtvrté Dánsko, žebříček ovšem zkoumá i jiné ukazatele procesu povolování jako jsou náklady na stavební řízení apod. Navíc ve skutečnosti přitom tento proces v Česku trvá mnohem déle, když úřady mnohdy opakovaně k řadě aspektů povolovacího řízení vyžadují stanovisko dotčených orgánů v případě jejichž přezkumu žádné lhůty zákon nezná. Projít celým povolovacím procesem a získat všechna potřebná razítka třeba pro běžný bytový dům v České republice v současnosti trvá v průměru neskutečných deset let.

Jako zemi nám jistě nelichotí, že jsme postupnými změnami legislativy dokázali vytvořit jedno z nejkomplikovanějších stavebních řízení široko daleko. Ale opravdovou ostudou je, že byť nás Světová banka roky upozorňuje, že tímto podvazujeme možnosti naší ekonomiky, nejsme schopni stavební zákon opravit a problém řešit. Komplikovanost stavebního řízení tak má konkrétní dopady na život země. Ať již v podobě pomalé výstavby dopravní infrastruktury nebo bezprecedentním růstu cen bydlení vyvolaným právě zablokováním výstavby a nedostatkem nových bytů na trhu. Obě tyto problematiky (dopravní infrastruktura a dostupné bydlení) se staly hlavním tématem nedávných komunálních voleb, politici ve většině případů zatím komentují především dílčí následky a ambici nabídnout komplexní řešení má podle všeho málokdo.

Podle odborníků jsou přitom kroky vedoucí ke krátkodobému řešení nasnadě. V Praze by například velmi pomohlo vytvořit jeden specializovaný stavební úřad pro velké stavby. Zásadní brzdou je pak současný systém, kdy se k povolovacímu procesu vyjadřují dotčené orgány a přezkum jejich vyjádření je bez závazných termínu. Odděleno by rovněž mělo být rozhodování státní a místní samosprávy. Injekcí pro bytovou výstavbu v Praze by byla také větší flexibilita úřadů v oblasti územního plánování. Zásadním urychlením celého povolovacího procesu si tak Česká republika může vylepšit nejen postavení na prestižním žebříčku Doing Business, ale zároveň i zchladit trh s nemovitostmi.
Michaela Tomášková, Central Group a.s.

___

Žebříček Doing Business: Česká republika těžce zaostává za západními, ale i středoevropskými sousedy
V roce 2010 byla Česká republika v hodnocení Světové banky v obtížnosti získání stavebního povolení na 76. místě. Měli bychom mít ambici se rychle vrátit alespoň tam, odkud jsme se během osmi let dokázali propadnout na 156. pozici, soudí členové Sdružení pro architekturu a rozvoj.

Pokud by se zahraniční investoři rozhodovali, kde postaví továrnu nebo kam vloží peníze do výstavby nemovitostí striktně podle toho, která země nabízí přátelské podmínky pro výstavbu, Českou republiku by obešli obloukem. Za hranicemi ČR na kteroukoliv světovou stranu se jejich záměry budou realizovat mnohem snadněji. V žebříčku Světové banky Doing Business v kategorii srovnávající obtížnost získání stavebního povolení jsme se totiž umístili na nelichotivém 156. místě, což znamená ztrátu 13 míst na Slovensko, které figuruje na 143. pozici. K ostatním sousedům máme ještě dál. Pomyslné „světelné roky“ nás dělí od 24. Německa, více než sto míst ztrácíme i na Rakousko a Polsko, které v letošním žebříčku obsadily 42. respektive 40. místo.

„Letošní výsledky bohužel opět potvrzují to, co zaznívá z odborných kruhů již dlouho: podmínky pro výstavbu jsou u nás nadále velmi složité a získat stavební povolení trvá neúměrně dlouho. Jak napovídá i název studie Doing Business, z dlouhodobého hlediska poškozují nastavené podmínky i konkurenceschopnost celé České republiky
,“ komentoval výsledky studie Pavel Kliment, partner KPMG a člen SAR.

„Naše umístění potvrzuje, že čekat na komplexní rekodifikaci stavebního práva si nemůžeme dovolit. Principy nového stavebního zákona, které představilo ministerstvo pro místní rozvoj tentokrát dávají naději, že se opravdu celé povolování staveb zrychlí a zjednoduší. To ale bude trvat minimálně ještě čtyři roky, proto komplexní rekodifikaci musí předcházet rychlá dílčí novela stavebního zákona tak, jak navrhuje ministerstvo pro místní rozvoj. Jinak se v nejbližších letech v žebříčku neposuneme a dál se budeme dívat na záda ostatním středoevropským zemím ze spodních příček,“ upozornila expertka na stavební právo a členka SAR Renáta Pintová Králová.

Ministryně pro místní Klára Dostálová slíbila, že dílčí novela stavebního zákona bude hotová do konce letošního roku. Zkrátit stavební proces by měla především tím, že zavede tzv. fikci souhlasu. Veřejní i soukromí investoři se totiž v realitě potýkají s tím, že na nutná vyjádření a stanoviska dotčených orgánů (hasiči, památkáři, hygienici…) a správců sítí čekají dlouhé měsíce. Pokud jsou napadena, což se děje velmi často, nařízené orgány je přezkoumávají i roky. Fikce souhlasu by znamenala, že na vydání stanovisek a vyjádření by dotčené orgány měly 60 dní a pokud by tak neučinily, mělo by se za to, že souhlasí. Zároveň by zákon měl zavést pro přezkum povinné lhůty, které dnes nejsou stanoveny.

„I bez změn legislativy je možné hned začít manažersky vést úřady k tomu, aby striktně dodržovaly lhůty dané zákonem, což se nyní neděje. Získat povolení pro obyčejný bytový dům trvá dnes v Praze i deset let, což je jednou z příčin současné bytové krize. Přeregulovanost se pak logicky promítá i do cen bytů,“
upozornil Dušan Kunovský, rezidenční stavitel a člen SAR. Cílem musí být podle Sdružení pro architekturu a rozvoj celé povolovací řízení zrychlit a zjednodušit tak, aby celý proces legalizace stavby od začátku až do vydání stavebního povolení i s vyřešením odvolání nepřesáhl například u bytového domu dva roky. 
tisková zpráva SAR

___

NEHOŘEKUJME NAD ŠPATNÝM 156. MÍSTEM, REALITA JE 8KRÁT HORŠÍ
7. října 2018 Světová banka vydala svou každoroční studii Doing Business, ve které Česká republika v oblasti povolovacích procesů skončila na nelichotivém 156. místě. Tedy na chvostu žebříčku. Médii tato informace tradičně hojně zaznamenaná vedla k zoufání všech. Nezazněla ale ta zásadní informace – tedy že ve skutečnosti oněch 246 dní ve zprávě uváděných je pouhou teorií (a snem). Ve skutečnosti totiž povolit projekt trvá šest, osm, či v Praze i deset a více let.

Světová banka ve své studii vychází z prosté teorie. Sečte délky jednotlivých procesů stavebního povolení tak, jak jsou uvedeny v zákonech, a jejich prostý součet bere za délku povolovacího procesu. „Každý, kdo alespoň trochu zná ví, že v Čechách se takto nepostupuje. Uvádí-li Světová banka, že povolovací proces v České republice trvá „neuvěřitelně dlouhých“ 246 dní, pak neví, o čem mluví. Lépe totiž délku povolovacího procesu popisuje studie společnosti Deloitte, která jako průměr uvádí 5,1 let. To je pro lepší představivost téměř ještě 8krát déle, než se uvádí ve zprávě Světové banky. A to nemluvíme o rekordmanech, kteří v procesu povolovacích procesů uvázli i více než 24 let. Pokud bychom navíc vzali v potaz také předprojektovou přípravu, která se v posledních letech neúměrně prodlužuje a prodražuje (především v důsledku politických zásahů, a to i do stabilizovaných území), pak jsme téměř na 7 letech!“, říká Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů České republiky.

V dnešní době bytové krize v Praze (a postupně nejen jí) je přitom velmi důležité analyzovat o jaký počet bytů vlastně jde. Můžeme k tomu opět využít studie společnosti Deloitte, která uvádí, že jen v Praze v 900 projektech zamrzlo více než 40 000 bytů. Jeden z důvodů, proč je bydlení málo a proč je tak drahé, mimochodem.

Proto je důležité zdůraznit, že v rámci připravované rekodifikace stavebního práva je jedním z největších úkolů zkrátit proces povolování na možné minimum a zjednodušit jej, ale především zajistit, aby se toto legislativou „zaručené“ teoretikum propsalo do reality. Protože asi všichni stavitelé by uvítali již dnešních 240 dní, pokud by to tak dlouho skutečně trvalo.

„Je nezbytné do celého procesu dát jasné lhůty pro vyřízení žádostí, zodpovědnosti, zamezit možnosti projekt opakovaně obstrukčně napadat, efektivně a jasně oddělit státní správu od samosprávy, zajistit transparentnost a jednoznačnost v celém procesu a také stabilní prostředí s platností pravidel (tedy práv o povinností) pro všechny stejně. Do té doby totiž není tak podstatné, jak vycházíme v jakýchkoli studiích, pokud se neodráží v každodenní realitě,“ zdůrazňuje Kadeřábek.
Zdeněk Soudný, Asociace developerů 


Komentáře

  1. Čtenář Stavbawebu says:

    Žádná novela ani nový stavební zákon nepomohou, když do něj opět ve jménu demokracie |implementujeme| nekonečné možnosti připomínek, námitek a odvolání nejen vlastníků, ale v podstatě kohokoliv k čemukoliv. To je i důvod, proč obce nepořizují regulační plány a nechávají stavebníky, aby každý bojoval sám za sebe. A oni to dělají a pak jsou stavby |každý pes jiná ves|, protože není jak tomu zabránit. A není ani právní jistota, že by odvolací orgán nebo soud rozhodl v obdobných případech obdobně.

  2. Čtenář Stavbawebu says:

    Ve skutečnosti oněch 246 dní ve zprávě uváděných je pouhou teorií. Ve skutečnosti totiž povolit projekt trvá šest, osm, či v Praze i deset a více let…. Článek je doplněn o vyjádření Zdeňka Soudného z Asociace developerů

  3. Čtenář Stavbawebu says:

    Příčin, proč je v Praze obtížné získat stavební povolení bude více, než jak se to ve veřejnosti obvykle prezentuje. Dovolím si upozornit na jednu z nich.

    Chybí mantinely které by jednoznačně vymezily prostor uvnitř kterého mohou projektanti svobodně tvořit a investoři svobodně podnikat. Chybí metodiky, které by developerům, projektantům, samosprávě, institucím, veřejnosti, zájmovým skupinám i jednotlivcům pomohly orientovat se v tak spletité disciplíně, jakou je územní plánování a které by zefektivnily projednávání stavebních záměrů. Takže se pracuje metodou pokus-omyl a vyhazují se zbytečně prostředky a maří se čas.

    Kdo zde v Praze v čemkoli konkrétním z oboru výstavby angažoval, potvrdí jaká je to džungle. Ve vyspělých zemích, které nezažily totalitu, jsou v tomto dále než my, občané i instituce znají svá práva a jsou lépe obeznámeny s procesy přípravy území na novou výstavbu nebo transformaci. Mnohem více než využívají regulační plány a umí je lépe než my projednávat. Počáteční relativní komplikace při jeho projednávání je vyvážena zrychlením v koncových etapách před vydáním stavebního povolení.
    Politické reprezentace měst více než u nás zadávají projekty řešící koncepci celku, na kterou lze navázat v dílčích projektech té které lokality.

    Slovo regulační plán je v naší postotalitní společnosti dosud považováno za sprosté slovo, jsme alergičtí na slovo plánování z poválečného období. Z režimu nesvobody centrálního plánování a popírání vlastnických práv jsme skokem přešli do etapy liberalizmu a vyvyšování individuálních práv nad veřejný zájem. Optimální cesta zřejmě bude mezi oběma těmito extrémy. Teprve se učíme hledat všeobecně přijatelná řešení a vyvažovat individuální a veřejný zájem, je to zřejmé z následujícího dokumentu České televize:

    https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/216452801240033/obsah/497409-bez-plan?fbclid=IwAR3IWXzEGicBRPPjR7hdz_PwkpaiiBEYKVLWhDWTFjCyh0fP9U2KatSOGIs

  4. Čtenář Stavbawebu says:

    Nepodezírala bych politiky, že nemají politickou vůli. Neznám stranu, která by se radovala a profitovala z toho, že nemožný stavební zákon paralyzuje výstavbu, brzdí infrastrukturu, zdražuje byty, dělá je nedostupnými pro Ty, kteří je skutečně potřebují atd. Myslím, že je to jinak: oni tomu (zcela přirozeně) jenom nerozumí.
    A Ti, kteří by tomu rozumět měli (MMR), jsou tak odtrženi od života, že nebyli schopni poslance přesvědčit, že ani 23. novela stavebního zákona, která platí od 1.1.2018, nebude lepší. Ona je ve skutečnosti ještě horší.
    Ale proč to nehodit na hlupáčky poslance…

  5. Čtenář Stavbawebu says:

    A kdo by to měl zlepšit?
    Pro většinu poslanců je pochopení stavebního zákona nad jejich schopnostmi.
    Pro nekompetentní úředníky je to báječný prostor pro korupci.
    A korupce je hnacím palivem našich politických stran.
    Tak čemu se ještě divíme…

  6. Čtenář Stavbawebu says:

    ANO – Bude líp!!!
    protože stále je kam klesat…..

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*