První parlamentní jednání začala v tehdy nové budově na vídeňském Ringu v prosinci 1883. Honosný palác, v němž za doby habsburské monarchie zasedali i zástupci českých zemí toužící po vyšší míře autonomie, slouží svému účelu dodnes. Počátkem 21. století však bylo zřejmé, že budova se blíží ke konci své technické životnosti. Rakouští poslanci proto v roce 2014 schválili plán rozsáhlé modernizace vídeňské budovy a v dalších třech letech se rozběhly neméně náročné přípravy na dočasný přesun politiků i stovek parlamentních pracovníků do náhradních modulárních prostor. Ty z části vyrostly na protilehlém náměstí Heldenplatz, další útočiště poskytl blízký Hofburg – dříve jedno ze sídel císařské rodiny, dnes prezidentská adresa.
Jen odsouhlasený rozpočet na samotné přesídlení dosáhl 51,4 milionů eur, tedy přibližně jedné a čtvrt miliardy korun, navrch k tomu ještě s dvacetiprocentní rezervou. S přelomem let 2022 a 2023 se po více než čtyřech letech do budovy začal vracet život. Palác a jeho technologie byly postupně zprovozňovány a následně se začalo vracet všech 800 pracovníků, i s obsahem 6 400 stěhovacích krabic a přibližně 3 000 malými a speciálními inventárními položkami. Slavnostní otevření výrazně modernizované budovy proběhlo minulý čtvrtek 12. ledna 2023, mimo jiné za účasti českých předsedů obou komor parlamentu.
700 kilometrů kabelů i nová kupole
Rekonstrukce se dotkla 55 000 m2, 740 oken, 600 historických dveří či 500 historických lustrů a svítidel, technici také položili na 700 kilometrů kabelů. Zejména díky přestavbě technických prostor se také rozšířila užitná plocha paláce o 10 000 m2. Jednou z nejvýraznějších novinek je nová skleněná kupole o průměru 28 metrů nad plenárním sálem dolní komory parlamentu. Díky ní se do modernizovaného a přeskupeného sálu poprvé dostane denní světlo. Přímo pod architektonicky zajímavou kupolí se navíc nachází nová návštěvnická galerie s průhledem na zasedající poslance Národní rady.
V budově zasedá i horní komora. Zástupci spolkových zemí pro svoji Spolkovou radu nově získali samostatný sál v místě, kde dříve zasedal rozpočtový výbor. Výrazných změn se dočkaly i sídla dalších výborů. V nejvyšších patrech navíc vyrostla nová veřejně přístupná restaurace a terasy, v přízemní části vzniklo nové návštěvnické centrum.
Tým restaurátorů během sanace dbal na zachování tradičních a cenných prvků, modernizace však do historického paláce přinesla i úplné novinky, například technologie pro rozpoznávání obličejů nebo zvýšení energetické efektivity staré budovy.
Přes 8,5 miliardy korun
Náklady rekonstrukce jednomyslně stanovili poslanci v roce 2014 na 352,2 milionů eur, tedy 8,5 miliardy korun. V listopadu 2020 politici aktivovali ještě dvacetiprocentní rezervu. Poslední z nákladů by měly být vyčísleny do konce roku a zástupci parlamentu zatím hovoří o riziku odchylky o dvě až tři procenta. Na pracích se podílelo přes 100 firem z celého Rakouska – skleněná střecha pochází z Burgenlandska a o mohutnou heraldickou orlici z plenárního sálu pečovala kovodílna z Horního Rakouska. Ve špičkových časech se na stavbě v centru Vídně současně pohybovala až 550 pracovníků.
Uplynulý víkend nově zrekonstruovaný parlament otevřel dveře široké veřejnosti a dnes, v pondělí 16. ledna 2023, začíná běžný provoz. Zítra se konají první schůze parlamentních výborů. Horní komora se poprvé sejde poslední lednový den, v polovině února se rozběhne i schůze horní komory. Mezitím v historickém sálu Spolkového shromáždění proběhne i inaugurace Alexandera Van der Bellena do jeho druhého prezidentského období.
Vídeňský parlamentní palác otevřený v době Františka Josefa I. má díky aktuální přestavbě a technické modernizaci provést rakouskou politiku dalšími desítkami let. Provizorní parlamentní budovy v centru Vídně čeká od konce února několikaměsíční demontáž a přesun. V budoucnu by je měly využít jiné státní organizace.
Tisková zpráva
A co na to říká Klub za starou Prahu?