Vinařství Lahofer
Dobšice u Znojma
(9. 6. 2020) Studio
Chybík+Krištof
Vinařství Lahofer
Budova
je zakomponována do krajiny s vinohrady. Slouží jako výrobna, prostor pro
návštěvníky i administrativní zázemí společnosti Lahofer. Hlavní myšlenkou návrhu
byl motiv vinných řádků, jenž se přenáší dovnitř budovy v podobě konstrukčního
systému. Architekti ke spolupráci přizvali umělce Patrika Hábla, který na
betonové klenby aplikoval své malířské dílo.
Vinařství Lahofer, založené v roce 2003 ve Znojmě, dnes s 430 hektary vinic a
roční produkcí až 800 tisíc lahví, patří k největším pěstitelům vína u nás. Stavba
nové provozovny v Dobšicích u Znojma, která kromě výroby integruje návštěvnické
centrum a administrativní zázemí společnosti, se stala dalším krokem v rozvoji
firmy. Zasazena je do vinice a vlní se pod rozdílnou konstrukční výškou.
Přirozeně tak reaguje na mírný sklon a charakter vinařského terénu.
„Nechtěli jsme do krajiny vstupovat s příliš velkým měřítkem. Rozdělením do tří
hmot se celkový objem domu odlehčil,“ popisují koncepci architekti Chybík a
Krištof. Nižší, avšak pohledově nejexponovanější je návštěvnická a
administrativní část s velkoryse prosklenou fasádou orientovanou k jihu. Na ni
navazují dvě výrobní haly s rozdílnou světlou výškou, které odpovídají výrobním
procesům, jež se odehrávají uvnitř. Vzájemným natočením a průnikem hmot vznikla
dvojice funkčně i opticky oddělených dvorů. Na jedné straně provozní dvůr, kde
se soustřeďují výrobní a logistické procesy, na druhé straně prostor pro
návštěvníky. Ten má formu měkce tvarovaného amfiteátru stoupajícího až na
střechu budovy, odkud nabízí výhled do krajiny. Všechny části jsou sjednoceny
výrazným přesahem střech a dřevěným obkladem fasády.
Střecha budovy je plochá, v části amfiteátru pro veřejnost je záměrně zborcená.
Její monolitické železobetonové přesahy jsou od interiérů oddělené pomocí prvků
pro přerušení tepelných mostů. V jedné části zborcené plochy – nad vinným
sklepem – je stropní deska koncipovaná jako prostorová skořepina tvořená
kombinací zakřivených rámů a střešní železobetonové desky.
Při pobytu v ní mohou návštěvníci zakusit estetický prožitek z pohledu na betonové klenby, pro něž navrhl a následně zhotovil své dílo umělec Patrik Hábl. Malířský koncept „Vrstvy“ vychází z barevnosti řezu půdy, která je specifická pro tuto oblast, stejně tak i pro kvalitu vína, o níž rozhodují další faktory a okolnosti, též označované francouzským termínem „terroir“. K podnětu pro spolupráci architekti dodávají: „Nápad nám vnukla samotná stavba vinařství, když jsme odkryli bednění mezi betonovými žebry, kam jsme zamýšleli umístit dřevěný podhled, a ukázala se povrchová kresba betonu, který původně nebyl navržený jako pohledový. Uvědomili jsme si krásu její struktury, do níž se propsaly minerály betonování, a zároveň nápadnou podobnost s díly Patrika Hábla, jež známe. S nadsázkou se dá říct, že se nám Hábl v betonu zjevil jako obraz z Turínského plátna.“
Prezentační místnost je pohledově propojena s prostorem pod prohnutou střechou, kde přes prosklení zůstává patrný průběh žeber i střechy. Celý prostor se otevírá směrem na jih do klesajícího svahu, z každého pole je výhled mezi řádky vinice. Architekti v interiéru uplatnili hlavně dřevo, beton a sklo. Venkovní amfiteátr na střeše návštěvnického centra je možné využít na pořádání kulturních a společenských akcí, jako jsou vinobraní, svatby nebo letní kina.
Na návštěvnické centrum navazují kanceláře. Řazeny jsou za sebou, oddělují je skleněné příčky s možností uzavření roletami, aby byl stále čitelný motiv klenby. Na severní straně jsou umístěny pomocné místnosti. Kancelářská část má samostatný vstup z provozního dvora.
V průsečíku obou funkcí se nachází vstup do výroby rozdělené do dvou samostatných hmot. Nižší hala v sobě zahrnuje provozy a zázemí výroby i zaměstnanců s přirozeným vnitřním prostředím a osvětlením pásovými okny pod střechou. Druhá pokrývá provozy s požadavkem na nižší teplotu – lisovnu, sklep a sklady lahvovaného vína.
Foto: Alex shoots Buildings; Laurian Ghinitoiu
Tým: Ondřej Chybík, Michal Krištof, Hanin Al-Gibury, Victor Cojocaru, Karolína Holánková, Martin Holý, Adam Jung, Vojtěch Kouřil, Ondřej Mundl, Zuzana Pelikánová, Matěj Štrba, Lenka Vořechovská, Zuzana Záthurecká
Malířský koncept: Patrik Hábl
Realizace: S-A-S STAVBY spol. s r.o., Znojmo
Zastavěná plocha: 3842 m2
Investice: 120 mil. korun bez technologií (na stavbu nebylo žádáno o státní dotace)
Základní informace o objektu
Kategorie
Novostavby
Dokončení
2020
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

17. 5. 2022 14:38:55
Re: Knihovna Petra Hájka
Dobrý den,na první pohled až nepřátelské k člověku...vězeňská atmosféra....přeju ať je to jen na fotce a nikoliv ve skutečnosti
11. 5. 2022 20:57:09
Re: Re: Koncept řetězové výstavby.
Přesně tohle mě napadlo taky.
11. 5. 2022 20:53:50
Re: Studenti navrhli nové využití Strahovského stadionu
Kotviště vzducholodí, to je přece úžasný nápad.
8. 5. 2022 20:56:33
Re: Koncept řetězové výstavby
Souhlsím s předchozími. Urbanismus -kromě zahrádek, mj. velmi připomíná koncepci koncentračních táborů, + většího tábora v Letech. Náves, občanská vybavenost =absence. Obyvatelé rozeznají domy jen podle čísla.
5. 5. 2022 20:29:12
Re: Koncept řetězové výstavby
Přidávám se k předchozím hodnocením. Ten koncept je neuvěřitelně pomýlený. Ani vesnice, ani město, nuda stále stejných uniformních domů se stále stejnými k ničemu nepoužitelnými předzahrádkami, tedy použitelnými jen jako parkoviště. O tom, že v prostředí by se měli mít možnost pohybovat lidé, o tom není ani zmínka. Baťovské domečky proti tomu jsou ukázkou promyšlené architektury. Takovýchto kobercových náletů nudných domů už je v této zemi snad dost, nemusí přibývat další. Má-li celek působit harmonicky, tak to, co představují vizualizace, má k harmonickému prostředí hodně daleko. Prostě špatně je to celé od počátku. Možná to má výhody pro stavební firmu či pro developera, Ale architektura to není.
5. 5. 2022 18:30:32
Re: Koncept řetězové výstavby
stejné a nic nového jako před x lety v Anglii
5. 5. 2022 17:11:05
Re: Koncept řetězové výstavby - nuda bez kapky kreativity
Souhlasím s předchozím kritickým hodnocením uniformity celku. Nějak mi to mentálně připomíná urbanismus panelové výstavby podle co nejdelších jeřábových drah z konce reálného socializmu.
5. 5. 2022 15:36:24
Re: Koncept řetězové výstavby
Nelíbí. Příliš se drží uniformity.
29. 4. 2022 15:40:51
Re: Re: Stodola Loubí.
Ale aspoň je to střecha s přesahem a stodola má dvoje vrata. Tak když spadne lavina na jedné straně, tak nejspíš na druhé netaje. A kdyby ano, tak je to přece rekreační objekt a zůstane se vevnitř :-) Mě spíš napadlo, že posuvná vrata na stodolách měla dost výhod.
29. 4. 2022 15:10:48
Re: Architektura jako věc veřejná: Městští architekti, městské a...
Městští architekti/architektky mají maximálně takový vliv, jaký má město. To znamená, že v územním plánování mohou mít vliv na zastupitelstvo a v řízeních stavebních úřadů maximálně jednat za město jako účastníka řízení - a bez změny postavení obcí z účastníka na dotčený orgán se nic nezmění. Mimochodem, proto také nedává smysl, proč se starostové tak brání vzniku centrálního stavebního úřadu - jak mohou tvrdit, že by přišli o vliv, když na druhou stranu tvrdí, že přece podle zákona žádný nemají, že systémová podjatost neexistuje? Proč se raději nechtějí stát dotčeným orgánem? A tím by mohla vzniknout i část pracovní náplně městských architektek a architektů.
28. 4. 2022 15:50:14
Re: Re: Stodola Loubí.
Řekl bych, že stodola včetně krovu už na místě v dlouhodobém horizontu úspěšně stojí.
28. 4. 2022 14:51:02
Re: Stodola Loubí
Pěkné. Jen mě mrzí, když u těchto rekonstrukcí vidím (a není to poprvé), že si nikdo nevšimne konstrukčních nedomyšleností (možná už přítomných v původním stavu). Zde je chybné statické schema plných vazeb krovu a stavba může fungovat jen díky lehké krytině bez sněhových zachytávačů, což ovšem neznamená, že v nějakém dlouhodobějším horizontu nezačne mít problémy.
22. 4. 2022 09:12:30
Re: Re: Rodinný dům v Bylnici.
Dobrý den, sklad je uzavřen mechanicky posuvnými dveřmi. Dveře jsou uzamykatelné...
21. 4. 2022 16:51:32
Re: Rodinný dům v Bylnici
Dobrý den, jak je prosím řešeno zavírání skladu 1.09? Děkuji.
16. 4. 2022 20:49:48
Re: Dům pro fotografa
Pořád mě udivuje móda hladkých střech bez přesahu, tady navíc umocněná absencí protisněhových zábran. Zajímala by mě zkušenost majitelů, jestli jim ze střechy nepadají laviny a jestli neníčí fasádu
15. 4. 2022 11:17:51
Re: Re: Modernizace interiéru nákupního centra PALLADIUM.
Je vidět, že se obchodníci po dvou letech nářků na covid vzpamatovali velmi rychle a vyhazují peníze za úplně zbytečné a v tomto případě nevkusné investice. Vstupní eskalátor opravdu evokuje vstup do veřejného domu, přehlídka použitých materiálů v interiéru připomíná Čapkovu pohádku o pejskovi a kočičce jak připravovali dort...
12. 4. 2022 17:04:22
Re: Modernizace interiéru nákupního centra PALLADIUM
Takový mišmaš tvarů a barev (podlaha, židle, lustry na 2. foto) se hned tak nevidí. V tak psychedelickém prostoru by mě rozbolela hlava hned u vchodu a těžko bych tam mohla zůstat dost dlouho na to, abych se najedla. On vlastně už ten růžový vstup evokuje úplně jiná očekávání, než jídlo.
12. 4. 2022 16:26:49
Re: Rodinný dům u Plzně
To je opravdu nevkusný tvar a pojednání štítových stěn! Je vidět, do jaké dekadence se propadá česká drobná architektura pro individuální bydlení! Krásné domy hned tak neuvidíte. A ti mladí noví architekti jsou ještě vychvalováni za podobná "díla"!
7. 4. 2022 16:35:13
Re: Re: Re: Rekonstrukce Pragerovy „kostky“ v areálu Emauzy.
Oprava: ta ulice se jmenuje Pod Slovany.
7. 4. 2022 16:23:21
Re: Re: Rekonstrukce Pragerovy „kostky“ v areálu Emauzy.
Od toho kostela k ulici Na Slovanech nějaké schody vedou. Je tam vidět i branka. To by stačilo jen opravit a zpřístupnit. Jenže to je stejně jen trasa pro turisty. Tomu chodníku, co chybí mezi Palackého a Karlovým náměstím když potřebujete do nemocnice, stojí v cestě MPSV a žádný průchod přes CAMP ho nemůže plnohodnotně nahradit.