Vlněna Office Park
Dornych 40/27, 602 00 Brno-střed-Trnitá
(13. 11. 2017) Nový kancelářský komplex vzniká v areálu bývalé textilky Vlněna v Brně
Vlněna Office Park
(ČTK)
- V areálu bývalé brněnské textilky Vlněna pomalu vzniká komplex
administrativních budov, který tam buduje zhruba za šest miliard korun
developer CTP. U tří staveb je už hotový skelet, dvě, převážně pro
jednoho nájemce, budou dokončené na jaře příštího roku, další patrně v
létě, řekl ČTK Jiří Kostečka z vedení CTP.
Jako první chce
developer zkolaudovat budovy označené jako F a G, klienti se do nich
nastěhují příští rok v květnu. Zhruba 80 procent prostor už je
pronajatých jedné firmě, která už v Brně působí. Kostečka zatím její
jméno uvést nechtěl. Část prostor bude volná pro další klienty. Dalších
6500 metrů čtverečních kancelářských prostor nabídne třetí budova H v
polovině příštího roku.
Ve všech případech jde o budovy pro
administrativu, které v přízemí podpoří obchodní prostory s
restauracemi, lékárnami a službami. Čtvrtá a pátá budova s označením A, B
bude podle Kostečky hotová ve druhém čtvrtletí 2019 a nabídne dalších
24 000 metrů čtverečních kancelářských ploch.
CTP chce využít
ekonomického boomu na trhu a stavět rychle. Zhruba 70 procent areálu
chce postavit do roku 2019. Firma počítán i s jeho případným rozšířením.
"Je převis poptávky nad nabídkou. Pokud ekonomika vydrží a budeme
úspěšní v jednání, tak 75 000 metrů čtverečních jsme schopni postavit do
roku 2019," uvedl Kostečka.
Developer v minulosti uváděl, že
práce mají trvat deset až 12 let a kancelářské budovy se budou stavět
podle poptávky trhu. Areál bývalé textilní továrny vznikal postupně.
Původně šlo o několik menších textilních podniků, které srůstaly do
jednoho komplexu známého za minulého režimu jako Vlněna. Až do roku 1941
patřila továrna židovské rodině Stiassni. Po válce podnik fungoval ve
znárodněném průmyslu, výroba skončila v roce 1997 a od té doby areál
chátral. Většinu budov už developer CTP letos zbořil, zbyl zejména
takzvaný Bochnerův palác. O jeho budoucnosti se vedou ve firmě diskuse.
Firma zvažuje rezidenční i administrativní využití. Aktuálně to podle
Kostečky spíše vypadá, že z objektu bude kancelářská budova, kterou
firma opraví patrně už příští rok.
Doplněno Stavbaweb:
Vlněna je název socialistického textilního podniku vyrábějícího vlněné látky. Podnik navázal a využíval budovy, stroje a know-how několika tradičních
brněnských i mimobrněnských textilních továren, jejichž přímá historie
sahá do 18. stol. Textilní výroba byla v areálu Vlněna ukončena v roce 1997, od té doby objekt chátral. Na konci roku 2001 byl průmyslový areál
prodán prostřednictvím veřejné dražby, kterou organizovala realitní
společnost REAL SPEKTRUM.
Investor CTP koupil pozemky bývalé textilky v roce 2011 od firmy Portland Trust. Během roku 2016 byla zbourána většina objektů Vlněny.
Z původních budov zůstane zachován a opraven jako jediný památkově chráněny Bochnerův palác z roku 1867. Památkáři s demolicí Vlněny nesouhlasili. V roce 2010 žádali
ministerstvo kultury o zpamátnění objektů. To ale návrh zamítlo.
Projekt Vlněna Office Park počítá se zástavbou celého
areálu, ve kterém nově vyroste celkem deset budov s celkovou
pronajímatelnou plochou až 82 000 m2. V této chvíli je připraveno k výstavbě prvních 45 000 m2. Všechny budovy budou certifikovány dle BREEAM. Vesměs se bude jednat o kancelářské prostory, v přízemí budou umístěny obchody a restaurace. V areálu bude také 1150 podzemních míst k parkování.
Vlněna Office Park
Investor: CTP Invest s.r.o.
Architekt: Studio ACHT s. r. o.
Generální projektant:Studio ACHT s. r. o
www.vlnena.cz
Informace o historii areálu najdete zde:
Brněnský architektonický manuál: Textilní továrny Stiassny a Neumark (Vlněna)
Podrobně popsanou historii areálu včetně bohaté fotodokumentace najdete zde:
druhebrno.smerem.cz/tema/Vlněna
Základní informace o objektu
Kategorie
Administrativa
Vlněna Office Park
Dornych 40/27
602 00 Brno-střed-Trnitá
Komentáře ke článku
Tady lze jen zatleskat a popřát developerovi velmi fundované lidi na inženýrskou činnost pro průběh obou stupňů správního řízení. S novelou SZ č. 225/2017 Sb. to nebude o procházce růžovým sadem. Spíše peklem byrokracie. V Praze to údajně trvá developerům i 10 let. Tak nevím nevím..... 2019 , píšete? |
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

23. 5. 2022 10:40:23
Re: Koncept řetězové výstavby
Pan architekt Mareš již dlouhé roky trpí jakousi potřebou poučovat své profesní kolegy , jak se mají navrhovat a stavět domy . Osobně stále čekám , kdy Ateliér k světu naprojektuje , povolí a realizuje v Plzni nějaký kloudný dům , který by byl trochu ,,k světu" , něco , čím by obohatil soudobou plzeňskou architekturu . Teď tedy rozšířil svůj zájem i o urbanismus a přichází s myšlenkou řetězové výstavby , konceptem , který si cení až tak vysoko, že je chráněn průmyslovým vzorem.... Škoda, že architekti , kteří umí, mlčí.
21. 5. 2022 09:33:43
Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group b...
Jen doufejme, že se nenajde zase nějaký vlivný laik, který ten projekt zabije, jako knihovnu od Kaplického zabil Klaus a po něm ostudně i tehdejší primátor.
19. 5. 2022 17:51:19
Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group b...
Někde jsem zahlédla i schémata přeložek dopravy. Škoda, že jste je sem také nedali, když už se zmiňujete o komplexním řešení území.
19. 5. 2022 17:49:09
Re: Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Gro...
Jen to použití venkovních ramp. Ale tohle je mnohem rozevlátější (a mně se to taky víc líbí).
19. 5. 2022 17:11:56
Re: Nový Hlavák
Je to možná detail, ale když jsem před časem musela procházet od Sherwoodu k nástupištím, tak mi chybělo, že v dlažbě odbavovací haly nejsou vyznačeny hlavní průchody, vč. směrovek nejen nad vstupy, ale i nad kříženími. Mohlo (a z psychologického hlediska mělo) by to fungovat jako chodníky mezi prostory čekáren a pokladen nebo prodejních ploch. Takhle mi to přišlo, že se navzájem pletou lidi, kteří někam jdou, mezi těmi, kteří tam jen jsou. Předpokládám, že na jasně (např. barevně, materiálově) odlišeném "chodníku" by mohlo těch čekajících ubýt. Věřím, že řada z nich to dělá nechtěně, protože prostě neví, kam si stoupnout, kudy jít. Např. není šťastné řešení, umístit informace o odjezdech přímo nad takovýto "chodník", aby se tam kvůli nim cestující zastavovali. Tam patří jen výrazná směrovka k informacím a pod informacemi prostor pro ty, co se zastaví (často i s kufry). Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, možná tam směrovky už jsou, ale tenkrát mi ta jednolitá podlaha, na které se bez ladu a skladu sem tam něco vyskytovalo, přišla nedomyšlená.
19. 5. 2022 14:46:37
Re: Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group b...
Nepříde Vám to hodně podobné Opery v Oslu od Snohetta?
17. 5. 2022 14:38:55
Re: Knihovna Petra Hájka
Dobrý den,na první pohled až nepřátelské k člověku...vězeňská atmosféra....přeju ať je to jen na fotce a nikoliv ve skutečnosti
11. 5. 2022 20:57:09
Re: Re: Koncept řetězové výstavby.
Přesně tohle mě napadlo taky.
11. 5. 2022 20:53:50
Re: Studenti navrhli nové využití Strahovského stadionu
Kotviště vzducholodí, to je přece úžasný nápad.
8. 5. 2022 20:56:33
Re: Koncept řetězové výstavby
Souhlsím s předchozími. Urbanismus -kromě zahrádek, mj. velmi připomíná koncepci koncentračních táborů, + většího tábora v Letech. Náves, občanská vybavenost =absence. Obyvatelé rozeznají domy jen podle čísla.
5. 5. 2022 20:29:12
Re: Koncept řetězové výstavby
Přidávám se k předchozím hodnocením. Ten koncept je neuvěřitelně pomýlený. Ani vesnice, ani město, nuda stále stejných uniformních domů se stále stejnými k ničemu nepoužitelnými předzahrádkami, tedy použitelnými jen jako parkoviště. O tom, že v prostředí by se měli mít možnost pohybovat lidé, o tom není ani zmínka. Baťovské domečky proti tomu jsou ukázkou promyšlené architektury. Takovýchto kobercových náletů nudných domů už je v této zemi snad dost, nemusí přibývat další. Má-li celek působit harmonicky, tak to, co představují vizualizace, má k harmonickému prostředí hodně daleko. Prostě špatně je to celé od počátku. Možná to má výhody pro stavební firmu či pro developera, Ale architektura to není.
5. 5. 2022 18:30:32
Re: Koncept řetězové výstavby
stejné a nic nového jako před x lety v Anglii
5. 5. 2022 17:11:05
Re: Koncept řetězové výstavby - nuda bez kapky kreativity
Souhlasím s předchozím kritickým hodnocením uniformity celku. Nějak mi to mentálně připomíná urbanismus panelové výstavby podle co nejdelších jeřábových drah z konce reálného socializmu.
5. 5. 2022 15:36:24
Re: Koncept řetězové výstavby
Nelíbí. Příliš se drží uniformity.
29. 4. 2022 15:40:51
Re: Re: Stodola Loubí.
Ale aspoň je to střecha s přesahem a stodola má dvoje vrata. Tak když spadne lavina na jedné straně, tak nejspíš na druhé netaje. A kdyby ano, tak je to přece rekreační objekt a zůstane se vevnitř :-) Mě spíš napadlo, že posuvná vrata na stodolách měla dost výhod.
29. 4. 2022 15:10:48
Re: Architektura jako věc veřejná: Městští architekti, městské a...
Městští architekti/architektky mají maximálně takový vliv, jaký má město. To znamená, že v územním plánování mohou mít vliv na zastupitelstvo a v řízeních stavebních úřadů maximálně jednat za město jako účastníka řízení - a bez změny postavení obcí z účastníka na dotčený orgán se nic nezmění. Mimochodem, proto také nedává smysl, proč se starostové tak brání vzniku centrálního stavebního úřadu - jak mohou tvrdit, že by přišli o vliv, když na druhou stranu tvrdí, že přece podle zákona žádný nemají, že systémová podjatost neexistuje? Proč se raději nechtějí stát dotčeným orgánem? A tím by mohla vzniknout i část pracovní náplně městských architektek a architektů.
28. 4. 2022 15:50:14
Re: Re: Stodola Loubí.
Řekl bych, že stodola včetně krovu už na místě v dlouhodobém horizontu úspěšně stojí.
28. 4. 2022 14:51:02
Re: Stodola Loubí
Pěkné. Jen mě mrzí, když u těchto rekonstrukcí vidím (a není to poprvé), že si nikdo nevšimne konstrukčních nedomyšleností (možná už přítomných v původním stavu). Zde je chybné statické schema plných vazeb krovu a stavba může fungovat jen díky lehké krytině bez sněhových zachytávačů, což ovšem neznamená, že v nějakém dlouhodobějším horizontu nezačne mít problémy.
22. 4. 2022 09:12:30
Re: Re: Rodinný dům v Bylnici.
Dobrý den, sklad je uzavřen mechanicky posuvnými dveřmi. Dveře jsou uzamykatelné...
21. 4. 2022 16:51:32
Re: Rodinný dům v Bylnici
Dobrý den, jak je prosím řešeno zavírání skladu 1.09? Děkuji.