Na první pohled vás tato krajina okouzlí svou divokostí. Snad díky tomu, že místo bylo vojenskou oblastí, unikla příroda viditelné kultivaci člověkem. Keře a stromy do sebe prorůstají a zápasí o místo a světlo. Hledali jsme řešení, které by tuto jedinečnou atmosféru nepoškodilo. Do krajiny jsme postavili velké zrcadlo, které svými odrazy násobí přírodu. Výsledná kompozice připomíná více než architekturu instalaci uměleckého díla. Není to náhoda. Návrh je inspirovaný sochami, které vytvořil Anish Kapoor či Richard Serra.
Zrcadlová stěna vypadá jako brána do jiné dimenze, ale to bylo s ohledem na funkci objektu jedním ze záměrů. Zrcadlo má na výšku přes šest metrů a na délku přes 11 metrů. Jeho plocha je složená z drobných hexagonálních dílů. Za ním je pak schován provoz krematoria.
Příchozí, který se dívá do zrcadla, se ve skutečnosti nevidí v přítomnosti, ale hledí na svůj odraz v minulosti. Dívá se zpět, vzpomíná… Může za to konečná rychlost světla. Tuto skutečnost nelze lidskými smysly vnímat, ale dává místu symbolický význam. Zrcadlo je samo o sobě v krajině mystické. Odráží a vtahuje do sebe vše kolem sebe. Každé zrcátko je lehce jinak natočené. Obraz se jakoby chvěje. Máte pocit, že přicházíte k tekuté stěně. Je to surrealistický zážitek. Nedá se popsat. Musí se zažít.
Provoz krematoria je umístěn v podzemí. Využili jsme všechny původní konstrukce, bourací práce se omezily pouze na proražení nových otvorů. Do očištěných prostorů byly vyzděny stěny, které rozčlenily dispozici na potřebné místnosti.
Bočním vstupem v betonové stěně se vchází do přijímací haly s dřevěnou lavicí. Prosklenými dveřmi je vidět do kanceláře. Z haly se vstupuje do předsálí k výstavu. Výstav je jednoduchá čtvercová místnost s dřevěnými dveřmi. Technický provoz má samostatný vstup a je skryt v útrobách domu.
Materiály jsou levné a nenáročné. Na vnitřní a vnější vyzdívky jsme použili omítané betonové tvárnice, světlík je polykarbonátový. Šestiúhelníková zrcátka byla vyrobena z pokoveného polykarbonátu a ručně nalepena na vyzděnou stěnu. Jediným náročným detailem jsou skryté dveře v zrcadlové stěně. Lavice jsou z dřevěných fošen, nábytek, dveře a drobný mobiliář z překližky. Stěny jsou vybíleny vápenným nátěrem.
Autorská zpráva
Foto: Benedikt Markel a Radek Úlehla/ coatmen
Investor: Věčná loviště s.r.o.
Autoři: Petr Hájek ARCHITEKTI, s.r.o. – Petr Hájek, Martin Stoss, Cornelia Klien
Dodavatel stavby: 1PS s.r.o.
Zastavěná plocha: 250 m2
Obestavěný prostor: 1250 m3
Tak tenhle nápad se mi líbí. Jak nové využití bunkru, tak i ta zrcadlová stěna. Snad ujde pozornosti vandalů.