„Pokud vše půjde dobře, tak na podzim tohoto roku bychom všechno měli mít vyřízeno a bude se vyhlašovat soutěž na zhotovitele stavby,“ uvedl Curylo. Kraj počítá s tím, že se o náklady podělí se státem a městem Ostrava. Podle memoranda z roku 2018 by kraj měl zaplatit 400 milionů, stát 800 milionů korun a město Ostrava 150 milionů korun.
„Víme, že současná situace, co se týká podpory regionálních aktivit v oblasti kultury ze státního rozpočtu, je limitována deseti procenty celkové hodnoty díla. My neustále jednáme s ministerstvem jak kultury, tak financí i celou vládou o tom, aby byly dodrženy podmínky uzavřeného memoranda a toto krácení se nás netýkalo,“ uvedl Curylo.
Vědecká knihovna od vzniku v roce 1951 sídlí v nevyhovujících najatých prostorách Nové radnice na Prokešově náměstí v Ostravě, denně ji navštíví na 900 lidí. Původní projekt Černé kostky je z roku 2004. Kvůli vysokým nákladům se ale stavba nikdy neuskutečnila, kraj se později rozhodl od projektu upustit a hovořilo se i o možném umístění novostavby do Národní kulturní památky Dolní oblasti Vítkovice. Nynější vedení kraje se nakonec rozhodlo k projektu vrátit a nechalo aktualizovat projektovou dokumentaci. Projekt vítězného návrhu z architektonické soutěže upravují přímo jeho autoři, architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař.
„Proti plánu, který jsme si stanovili při zahájení příprav a upgradu Černé kostky, jsme asi ve skluzu 1,5 měsíce. Jedná se o to, že mezitím byla dokončena budova Skeletu, která bezprostředně souvisí s prostorem, kde bude stát Černá kostka. Řešíme nějaké přístupové cesty integrovaného záchranného systému a napojení na ulici 28. října. Jinak zatím žádné komplikace nejsou,“ uvedl Curylo. Nenastanou-li komplikace, mohla by se stavba otevřít v roce 2023, nejpozději 2024.
Doplněno Stavbaweb:
Navenek bude nová budova vědecké knihovny vypadat tak, jak ji před třinácti lety navrhl architektonický ateliér Kuba & Pilař. Výrazně se změní ale interiér. Projektovou dokumentaci bylo nutné přepracovat tak, aby odpovídala moderním potřebám a požadavkům na tuto vzdělávací instituci v digitálním věku.
Aktualizovaná projektová dokumentace řeší všechny vnitřní, venkovní dispoziční a provozní vazby objektu, obsahuje architektonické řešení včetně barevného řešení exteriéru a interiéru a návrh vnitřního vybavení. Součástí zadání je i řešení podzemního parkoviště.
Architekti vycházeli z vítězného návrhu architektonické soutěže z roku 2004, projektové dokumentace z roku 2007 a aktualizovaného stavebního programu zpracovaného v červnu 2018.
Čtvercový objekt má rozměry 36 x 36 metrů, osm nadzemních a dvě podzemní podlaží.
Zatím nejslavnější černou kostkou je Ka’ba v Mekce. A to si vystačí s jednou knihou a je třikrát menší 🙂
Zdalipak se zohlední velký deficit parkovacích míst při společenských akcích v okolí? Dnešní parkoviště absolutně nestačí. Bude ve podzemních podlažích asi méně míst než je dnes na celé volné ploše. A místo pro odjezdy autobusů na zájezdy, i pro auta dovážející účastníky zájezdu? Řekl bych, že podzemní parkování musí být nejen pod knihovnou, ale i pod celou dnešní volnou plochou. Jako ve Švýcarsku, nebo v nových objektech v Praze. Nebo pěší podchod do Fórum Karolína, kde mohou být auta také, pro výjimečné události. Jsem zvědav, zda se k některým možnostem přihlédne.