Warren & Mahoney: Most pro pěší přes Point Resolution v Aucklandu

Rada města Auckland vyzvala studio Warren a Mahoney k vytvoření koncepce nového pěšího mostu, který by nahradil starý most spojující nábřeží Aucklandu s ostrohem Point Resolution. Stávající most z roku 1930 trpěl vážnou konstrukční únavou, přitom s blížící se elektrifikací železniční sítě v Aucklandu by musel být zvýšen.

Architekt: Warren & Mahoney
Místo: Auckland, Nový Zéland
Architekti projektu: Dean Mackenzie, Simon Dodd, Sebastian Hamilton, Chris Brown
Umělkyně: Henriata Nicholas
Statika a konstrukce: Duncan Peters, Brent Deets, David Brody, Joe Gutierrez
Osvětlení: Mike Grunsell
Hlavní dodavatel: Nick Denham
Foto: archiv autorů Warren & Mahoney

S ohledem na význam místa, jak z hlediska jeho výjimečné situace na pobřeží, tak protože leží blízko historických slaných lázní ve čtvrti Parnell, rada města vyslovila přání, aby návrh nového mostu nabídl něco skulpturálního, elegantního, ikonického. Lázně byly navrženy počátkem padesátých let 50. století v internacionálním stylu, v jakém vznikaly veřejné lázně a bazény Lido, a vyniká nástěnnou mozaikou od Jamese Turkingtona s abstraktními plavci. Jasná architektonická řeč lázní, kde se potkávají ortogonální sinusoidní linie, se stala klíčovou hybnou silou jazyka a geometrie návrhu mostu pro pěší.



Umístění mostu na okraji přístavu je také zřejmou námořní aluzí, jak historickou tak současnou – maorských kánoí waka i super jachet. Architekti se rozhodli, že tvar mostu bude ze tří primárních prvků. Jednoduchá, ale sochařsky jako trup lodi tvarovaná betonová mostovka bude od ostrohu vyčnívat do přístavu. Jako exoskeleton ji ovine velmi výrazná ocelová armatura, což odkazuje na jazyk lázní za přístavem. Bariérovou ochranu poskytne jednoduché samonosné skleněné zábradlí, koplanární s betonovou mostovkou.

Ocel nesoucí mostovku byla navržena jako homage původnímu mostu s ozvěnou na jeho tři oblouky. Oblouky začínají pod mostovkou jako sloupy ve tvaru diamantu, který se rozdvojí a vytvoří oblouky. Mostovka je tvořena ze tří oddělených dodatečně předpjatých sekcí spojených in-situ.  Mostovka je spojena s nosnou ocelí pomocí skrytých kolíků. Umělkyně Henriata Nicholas navrhla na betonové a skleněné povrchy vzor pungarungaru (vlnění vody). Bylo důležité, aby šablonování bylo provedeno jemně a moderním způsobem, aby nebylo možné vykládat ho jako blahosklonně kulturní odkaz. Aby byla zajištěna konzistence barvy betonu, byl použit pigmentovaný nátěr.

Vytvoření plynulého sinusoidního tvaru s geometrickou přesností vyžadovalo, aby most byl navrhován a modelován v programu Rhinoceros se zásuvným modulem Grasshopper. Parametrická kapabilita umožnila rychle vyrábět iterace návrhu a testovat je na architektonické a konstrukční požadavky.