YIT STAVO VYHLÁSILA VÝSLEDKY SOUTĚŽE YIT FOR YOUNG ART

YIT STAVO VYHLÁSILA VÝSLEDKY SOUTĚŽE YIT FOR YOUNG ART

(11. 3. 2014) Studentská soutěž na ztvárnění uličních fasád projektu KOTI Hyacint developerské společnosti YIT Stavo zná své vítěze.

 
 
 
 

YIT STAVO VYHLÁSILA VÝSLEDKY SOUTĚŽE YIT FOR YOUNG ART

Studentská soutěž na ztvárnění uličních fasád projektu KOTI Hyacint developerské společnosti YIT Stavo zná své vítěze.

Slavnostní vyhlášení proběhlo za účasti poroty složené ze zástupců YIT a nezávislých odborníků. Ti vybírali z 25 soutěžních návrhů velmi rozmanitého řešení, protože jejich autoři pocházeli z různých škol a oborů. Vítězem se stal Adrian Jansa, student grafického designu na Fakultě umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, který za svůj návrh inspirovaný přírodou, konkrétně černobílou strukturou kmene břízy, získává finanční prémii a exkurzi do Finska, mateřské země společnosti YIT.

Bydlení s novou tváří
S myšlenkou uspořádat studentskou soutěž přišli čeští představitelé YIT Stavo v souvislosti s fungováním finské mateřské společnosti. „YIT má ve Finsku dlouhou tradici, působí zde již přes sto let. Dnes se řadí mezi nejvýznamnější stavební a developerské firmy v Evropě, čehož by nešlo dosáhnout zejména bez kvalitních lidí. Proto již dlouhá léta úzce spolupracuje se středními a vysokými školami, kde hledá a vychovává mladé nadějné pracovníky. Na tuto běžnou finskou praxi jsme se rozhodli navázat také v České republice a založili jsme tradici soutěží YIT for Young Art, které chceme pořádat pro studenty. Mladým kreativním lidem tak dáme příležitost k profesnímu rozvoji v reálném prostředí. První soutěž jsme vyhlašovali se dvěma hlavními cíli. Prvním z nich bylo dát šanci studentům a absolventům uměleckých škol účastnit se něčeho, co má potenciál být realizováno. Druhým cílem bylo dát našemu projektu KOTI Hyacint novou a neotřelou tvář. Věřili jsme, že právě mladí studenti přinesou nová inovativní řešení. Jsme rádi, že se to naplnilo,“ uvádí Vladimír Dvořák, jednatel a výkonný ředitel YIT Stavo.

Do soutěže bylo přijato 25 návrhů na ztvárnění uličních fasád budov A a D KOTI Hyacint, které odborná porota pečlivě prostudovala a každý z nich posoudila z rozličných úhlů pohledu. Do užšího výběru postoupilo 10 prací. Kromě vítězného Adriana Jansy byla oceněna práce Adély Lebedové, studentky průmyslového designu na Fakultě architektury ČVUT, která se svým návrhem Ve stopách přírody (Traces of Nature) obsadila druhé místo. Na třetím místě skončil Jakub Minářů, absolvent Akademie výtvarných umění. Tito dva autoři také získávají od YIT Stavo finanční prémii.

Vítězná „bříza“ evokuje finský styl bydlení
Vítěznou práci Adriana Jansy inspirovanou kmenem břízy porota ohodnotila jako velice zdařilou a svěží, obsahující vnitřní motto spjaté s původem developera. Návrh zaujal moderním, výrazným pojetím s abstrakcí přírodních motivů. Jak sám autor uvádí, zvolil výraznou grafiku, která nezanikne v okolním prostředí a zároveň v sobě ponese i kus přírody. Protože většinu území Finska pokrývají lesy a jedním z nejrozšířenějších stromů je bříza, nechal se inspirovat právě tímto stromem. Černobílou strukturu břízy zredukoval na pravoúhelné čtyřúhelníky různých proporcí a proměnlivých uspořádání. Tato harmonická kompozice se dobře doplňuje s architekturou domů KOTI Hyacint. „Vítězný návrh, který jsem jednoznačně vybral i já sám, má v sobě něco, co bych nazval dobrým rytmem. Také v něm cítím hlubší důvod použití rytmu a zamyšlením se nad reálným uplatněním návrhu. Inspiruje se strukturou kmene břízy, kompozicemi Pieta Mondriana, uplatňuje dobrou klasiku funkcionalistů ve snaze o polidštění domu a výtvarné narušení jeho běžné fasády. Černobílá ´bříza´ je dobrým pokusem a třeba bude i dobrou realizací,“ hodnotí vítězný návrh jeden z porotců akademický malíř Martin Mainer, profesor Akademie výtvarných umění v Praze. Druhým odborným porotcem byl renomovaný architekt Petr Suske, který se věnuje zejména ekologické architektuře a přednáší na Fakultě architektury pražské ČVUT.

 1. místo: Adrian Jansa, Dva břízové kmeny

1. místo: Adrian Jansa, Dva břízové kmeny


Příroda i na druhém místě, třetí obsadila výrazná grafika
Stejně jako u návrhu Adriana Jansy ocenila porota také u návrhu Adély Lebedové jeho snadnou realizovatelnost. Tato práce rovněž vychází z přírodního motivu, působí harmonicky
a spojuje obě fasády v jeden celek. Autorka přetransformovala podobu stromů do čistých geometrických linií, aby grafika navazovala na ryze moderní vzhled celé budovy. Motiv stromů má působit uklidňujícím a příjemným dojmem, ale přesto navazuje na styl moderní novostavby a podtrhuje tím její nadčasovost.

2. místo: Adéla Lebedová, Traces of Nature (Ve stopách přírody)

Třetí místo obsadil Jakub Minářů se značně odlišným návrhem. Jeho hlavním přínosem byly odvážné, zcela abstraktní linie, které rozbíjejí poměrně velkou hmotu domu. Hodnoceno bylo především originální a výrazné ztvárnění.

3. místo: Jakub Minářů, Schematizace čisté plochy

YIT for Young Art bude pokračovat
„Podle našeho názoru první soutěž ve spolupráci s mladými umělci dopadla velmi dobře a my se těšíme na další podobné, které chceme v rámci konceptu YIT for Young Art průběžně vyhlašovat. Všechny odevzdané práce se vyznačovaly dobrou úrovní jak námětů, tak i zpracování. Rádi bychom proto poděkovali všem účastníkům za úsilí, které zpracování návrhů věnovali,“ uzavírá Vladimír Dvořák.
tisková zpráva

2. místo: Adéla Lebedová, Traces of Nature (Ve stopách přírody)
 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Projekty

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

28. 2. 2020 08:15:31

Re: Rozhledna na vrchu Šibeník

Připadá mi to jako politizování situace kolem členství v EU, které cílí na lidi bez znalostí souvislostí a bez zájmu o politiku. Hurá, podívejte jak je EU dobrá! Všude i v autobusech nálepky, jak se EU spolupodílí na všem, málem i na výrobě betonových tvárnic na chodníky a sirky do krabiček. Samá podlost! My zatím platíme do fondů EU méně, než kolik čerpáme, ale proč čerpáme na takovéto téměř bezvýznamné stavbičky miliony, když nám kulhají investice i peníze do oprav všech typů silnic? Proč naši řidiči denně bourají po srážce se zvěří? Na I.třídách a dálnicích? Protože nemáme oplocení a podchodu i mosty pro zvěř, aby nemusela přes cestu pod kola aut! Toto má být smysluplná investice za stovky milionů!! Kdo to nezažil, neví, co to je za nezměrný děs, který někteří řidiči zaplatí životem nebo doživotním zmrzačením, a nejen oni. ale i jejich děti, partneři, rodiče. O likvidaci majetku a zruinování některých z nich nemluvě. Mně takto rozhledny připadají jako aktivity Kocourkovských občanů. Není těch stovek pitomostí v této zemi už moc? Celý den by na jejich výčet nestačil! Také pokus primátora Macury v Ostravě prosadit novou 3 km tramvajovou trať v Porubě tam, kde ji nikdo nepotřebuje a dokonce většina občanů odmítá, patří do této kategorie pomatenosti, protože zase jde o to, že nějaký spolek amatérů omylem zvolených ve volební euforii na Magistrátě odsouhlasil, že na to může Ostrava dostat víc než miliardu z dotací. Slabomyslnost lidiček bez významu hold v této zemi stále má podivnou váhu! Jak dlouho ještě bude blbost tolerována?

20. 2. 2020 18:50:35

Re: Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje.

Polemika o výškových budovách nikdy neskončí. Dnes je to již otázka prestiže, nikoliv potřeby. Kdo výš, je geroj, je víc. Viz Arabský svět i dálný asijský východ. Blbost lidská vítězí. Ale žižkovská trojka od Evy Jiřičné nejsou mrakodrapy, to je úchvatný návrh, jak zaplnit místo po telekomunikační věži a kdo zná podrobně a detailně souvislosti, musí se paní Jiřičné poklonit. Věřím, že její kouzelný návrh bude realizován a rozhodně nemá pražádný vliv na panoráma Prahy, notabene historického centra. On tu někdo v této části Žižkova vidí historické centrum? Nákladové nádraží, konec jedné části Prahy, příliš vzdálené od toho centra, které obdivují miliony cizinců, i Čechů a Moravanů. A co Letná, tam blob Kaplického nebyl vedle panoráma staré Prahy? Tam byl, hned vedle. A kolik bojovníků ho prosazovalo, že? Proti nás bylo asi víc, tak to monstrum stát nebude. Ale návrh Jiříčné je naprosto něco jiného. Ve všech myslitelných hodnotitelných směrech. Skvěle zasazen do oblasti, i výškově, i polohově, i s ohledem na dopravní poměry. Pojďme ho podporovat proti hlupákům, kteří sice mají akademický titul, ale v hlavě něco zřejmě jiného, než lidské moudro. Postižení člověka se projevuje všelijak, je těžká doba, když podle expertů má 20% vysokoškolských absolventů duševní poruchu různého typu. Ono to možná i tady bude vidět. Nechť postižení prominou, ale léčení může být v Klecanech i zdarma, u profíků.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz