Zahrada AMA

Zahrada AMA

Severní Plzeňsko

(14. 2. 2020) Jakub Chvojka

   
 
 
 
 

Zahrada AMA

Zahrada je protnutí přírody a kultury. Tato zahrada je pokračováním domu a sousedního lesa zároveň je to pokus o kultivaci prostoru kolem obydlí bez tradičních zahradnických forem, tedy bez ovocnářství, zelinářství a obdělávání klasických záhonů – zahrada jako obyčejná, volná stráň u lesa a hrazený, obytný prostor zároveň.

Struktura travnatých pásů různé kvality je komponována ve svahu souběžně s vrstevnicemi. Střídají se zde obytné a pohledové plochy, pestře kvetoucí pásy vysoké trávy střídá nízký hustý trávník. Při pohledu z obydlí, shora, je tato struktura patrná, při pohledu zdola zůstává ukryta a zahrada působí jako obyčejná stráň u lesa. Pletivo plotu je ukryto ve vysazené keřové cloně. Tento pás keřů na rozhraní lesa a zahrady napodobuje přirozený okraj lesa – ekoton. Zahrada tak pocitově pokračuje v borovém lese. Spojení zahrady s domem zajišťuje dlouhá modřínová terasa, která je prvním segmentem pásovité struktury zahrady.
Zahradu traktují tři velké trámy, které mají odlišný účel a význam. Největší trám přebírá formu a rozměry výrazné atikové římsy domu a je do terénu vetknut uprostřed svahu. Má roli opěrné zdi a zároveň slouží jako zahradní nábytek. Druhý trám byl navržen tak, aby zdůraznil průhled domem směrem do lesa; slouží jako pult pro odkládání věcí, jako vyhlídková lávka k procházení nebo k sezení při rozhovoru. Jedná se o monolitický beton s voskovaným povrchem. Třetí trám je z lepeného dřeva pro účel dětské hry a sezení.
Prostor mezi domem a lesem je věnován skandinávské náladě. Pravidelný rastr vřesových polštářů v kamenných kruzích navazuje na borový les s břízkami, borůvčím a brusinkami. V severské zahradě je situována jednoduchá dřevostavba – dutý artefakt s proskleným světlíkem nahoře. Jedná se o malý altán k odpočinku a dětské hře, který zároveň kryje tzv. zemní registr.
U hlavní brány do zahrady jsou do svahu zapuštěna dvě krytá stání pro auta se zelenou střechou na dřevěné konstrukci. U brány je zvenku nepřehlédnutelná habrová stěna – v půdorysu obloukovitý paraván, který zahradu zahrazuje.

Autorem domu je Michal Stavař. Dům postavený v letech 2004 - 2005 byl navržen jako nízkoenergetická dřevostavba o půdorysných rozměrech 10 x 24 m. Situovaná je podél vrstevnic východně-západním směrem. Plochá střecha s atikou na západní straně kryje terasu. Fasádu domu tvoří obklad z tepelně zpracovaného smrku v kombinaci s velkými prosklenými plochami. Předsazení mohutné střechy vytváří výrazný tvar stavby a zároveň stíní prosklené plochy. Výrazným prvkem interiéru je široká chodba osvětlená řadou střešních světlíků, která vede od vchodu přes celý dům a průhledem pokračuje do lesa.

Autorská zpráva
Foto: Radovan Boček, Jakub Chvojka

Rozloha zahrady: 3800 m2

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Ostatní

Dokončení

2017

Komentáře ke článku

 
 
 
 

14. 2. 2020 14:28:17. Re: Zahrada AMA. ing. arch. Zdeněk Havlík

14. 2. 2020 16:00:28. Re: Zahrada AMA. Václav Ulč

 
 
 
 

14. 2. 2020 14:28:17. Re: Zahrada AMA. ing. arch. Zdeněk Havlík

  Vskutku zdařilé - gratuluji.

14. 2. 2020 16:00:28. Re: Zahrada AMA. Václav Ulč

  Ahoj Jakube ,
dnes už prohlížím Tvoji druhou realizaci a musím říci , že je to profesionální práce .Jak klatovský park , tak tato nádherná zahrada. Vlastně nevím , proč jsme spolu ještě nic nenavrhli. Nechceš mě pomoci se střešní zahradou na Ypsilonce ?

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz