Zastupitelé Olomouce výškovou regulaci staveb opět neprojednali

Zastupitelé Olomouce výškovou regulaci staveb opět neprojednali

(19. 6. 2019)

 
 
 
 

Zastupitelé Olomouce výškovou regulaci staveb opět neprojednali

(ČTK) - Zastupitelstvo Olomouce 17. června 2019 po dlouhé diskusi opět neprojednalo dlouho připravovanou změnu územního plánu, která měla stanovit výškové limity pro zástavbu v sousedství historického centra města, a zabránit tak chystané stavbě 76 metrů vysoké budovy Šantovka Tower. Zastupitelé totiž neschválili návrh na zamítnutí několika námitek investora kontroverzní výškové budovy vůči připravené změně územního plánu.

V lokalitě pro stavbu Šantovky Tower, která leží v ochranném pásmu městské památkové rezervace, po dnešním rozhodnutí zastupitelů nadále nebudou platit žádné výškové limity. Investor minulý týden získal pro svůj projekt územní rozhodnutí, což je důležitý předstupeň pro vydání stavebního povolení na Šantovku Tower. "Boj o férovou veřejnou správu jsme prohráli o jeden hlas. Šantovce Tower teď už nic nestojí v cestě," uvedlo na facebooku opoziční hnutí ProOlomouc.

Primátor Olomouce Mirek Žbánek (ANO) řekl, že o dalším postupu bude městská rada jednat 25. června, tedy ještě před vypršením lhůty pro odvolání proti vydání územního rozhodnutí. Zastupitelstvo dalo úředníkům za úkol upravit návrh změny územního plánu a prověřit možnost nastavení výškového limitu a variant umístění výškové stavby.

O stavbě Šantovky Tower se v Olomouci léta diskutuje. Nesouhlasí památkáři a někteří odborníci, podle nichž by poškodila historické panorama města. Investor tvrdí opak a upozornil, že město se smlouvou z roku 2010 zavázalo na projektu Šantovka spolupracovat. Podle právníka Petra Konečného, který zastupuje město, výsledek případného soudního sporu mezi investorem a radnicí ohledně smlouvy z roku 2010 nelze odhadnout. Konečný zastupitele upozornil, že existuje jistá míra rizika "vzniku problému".

Podle advokátky a bývalé zastupitelky Dominiky Kovaříkové se ale smlouva mezi městem a investorem týká pouze už postavené Galerie Šantovka a sousední tramvajové trati na Nové Sady. Kovaříková míní, že smlouva neobsahuje konkrétní informace o etapách projektu nové městské čtvrti Šantovka ani výškové údaje. "Tím, že se stanoví výškové limity, rozhodně nemůže dojít k porušení smlouvy," podotkla.

Magistrát tvrdí, že změnu územního plánu nebylo možné projednat dříve. Ministerstvo kultury totiž na popud investora Šantovky Tower na začátku roku nečekaně oznámilo, že posuzuje svůj dřívější názor na už připravenou úpravu územního plánu. Ministerstvo kultury, v jehož čele stojí bývalý olomoucký primátor Antonín Staněk (ČSSD), mělo Olomouci do konce dubna oznámit, zda potvrdí své předchozí stanovisko nebo vydá nové. Kvůli úřednímu jednání o existenci ochranného pásma městské památkové rezervace tak zatím ale neučinilo.

Stavbu výškových budov v ochranném pásmu památkové rezervace v Olomouci před lety zakázalo ministerstvo kultury, což se promítlo v územním plánu z roku 2014. Výškovou regulaci ale potom zrušil soud. Změnu územního plánu zastupitelstvo loni neprojednalo a rada neschválila ani stavební uzávěru.

Doplněno Stavbaweb:
Spolek Za krásnou Olomouc se chystá postupně zprostředkovat některá z vystoupení na pondělním zasedání olomouckého zastupitelstva:



14. června 2019 získala územní rozhodnutí Šantovka Tower
(ČTK) - Olomoucká sporná stavba Šantovka Tower získala územní rozhodnutí, vydal ho v úterý stavební úřad. Píše o tom regionální vydání Mladé fronty DNES (MfD). O stavbě Šantovky Tower se v Olomouci léta diskutuje. Nesouhlasí s ní památkáři a někteří odborníci, podle nichž by poškodila historické panorama města. Územní rozhodnutí je důležitý předstupeň pro získání stavebního povolení.

"Rozhodnutí je ještě nepravomocné," upozornila vedoucí stavebního odboru Eva Hyravá. Developer přesto vydání územního rozhodnutí o umístění stavby vítá. "Samozřejmě velmi oceňujeme a jsme rádi, že jsme se posunuli o další krok k úspěšné realizaci projektu," řekl listu mluvčí projektu Juraj Aláč.

Zastupitelstvo Olomouce má v plánu projednat změnu územního plánu Olomouce, která nastaví výškové limity pro nemovitosti v sousedství historického centra města, a stavbě Šantovky Tower by tak zabránilo. Výškové limity před časem po žalobě podnikatelů zrušil soud, město podalo námitky do územního řízení.

"Námitku jsme nevzali v úvahu. Byla podmíněna změnou územního plánu, nebyla ničím dokladována, tak jsme se s ní vypořádali. Město se samozřejmě může ještě odvolat," uvedla Hyravá.

O dalších krocích města bude podle MfD v pondělí rozhodovat přímo zastupitelstvo. "Vzhledem k tomu, že rozhodnutí zatím nenabylo právní moci, tak uvidíme, jak bude vypadat projednání územního plánu," sdělil primátor Miroslav Žbánek (ANO).

Změna územního plánu je už veřejně projednána a připravena k předložení zastupitelstvu. Na pozemcích v lokalitě Šantovka stanoví výškový limit budov na 23 metrů, zatímco Šantovka Tower má měřit 76 metrů.

Podle dřívějšího vyjádření magistrátu nebylo možné změnu územního plánu dosud projednat, jelikož ministerstvo kultury na popud investora Šantovky Tower na začátku letošního roku nečekaně oznámilo, že posuzuje svůj dřívější názor na připravenou úpravu územního plánu, která by měla výškové limity znovu zavést.

Ministerstvo kultury, v jehož čele stojí bývalý olomoucký primátor Antonín Staněk (ČSSD), mělo Olomouci do konce dubna oznámit, zda potvrdí své předchozí stanovisko nebo vydá nové. "Postup je dán zákonem, který říká, že materiál se předkládá v okamžiku, kdy je proces ukončený. Tento okamžik zatím není," řekl v březnu zastupitelům vedoucí odboru koncepce a rozvoje magistrátu Marek Černý.

Mluvčí radnice Michal Folta v druhé polovině května ČTK řekl, že město dosud neobdrželo stanovisko ministerstva kultury. "Úřad územního plánování už dvakrát ministerstvo o reakci žádal, ale neúspěšně," uvedl. Město podle něj připravuje podklady pro projednání změny územního plánu Olomouce. "Budou předloženy na nejbližším jednání zastupitelstva," dodal.

Související články



Komentáře ke článku

 
 
 
 
 
 
 
 

19. 6. 2019 17:05:15. Re: Zastupitelé Olomouce výškovou regulaci staveb opět neprojedn... Lea Nardová

  Učila jsem se, že Olomouc má 2. největší a nejvýznamnější městskou památkovou rezervaci v České republice. Jak je vidět, už to dlouho platit nebude, protože má bezkonkurenčně nejhloupější a nejvíc bezsásadovější zastupitele.
Ještě by bylo dobře - dokud máte na ministerstvu toho svého "kulturního" ministra, aby úplně zrušil rozhodnutí o ochranném pásmu Městské památkové rezervace Olomouc z roku 1967, který je - jak je vidět úplně k ničemu. Chybí v něm totiž výroková část, například výškový limit budov v prstenci lemující historické jádro. To - jak se ukazuje - skýtá netušené možnosti a vedoucí odboru památkové péše nenahraditelný korupční potenciál...

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz