Zastupitelé Olomouce výškovou regulaci staveb opět neprojednali

Zastupitelé Olomouce výškovou regulaci staveb opět neprojednali

(19. 6. 2019)

 
 
 
 

Zastupitelé Olomouce výškovou regulaci staveb opět neprojednali

(ČTK) - Zastupitelstvo Olomouce 17. června 2019 po dlouhé diskusi opět neprojednalo dlouho připravovanou změnu územního plánu, která měla stanovit výškové limity pro zástavbu v sousedství historického centra města, a zabránit tak chystané stavbě 76 metrů vysoké budovy Šantovka Tower. Zastupitelé totiž neschválili návrh na zamítnutí několika námitek investora kontroverzní výškové budovy vůči připravené změně územního plánu.

V lokalitě pro stavbu Šantovky Tower, která leží v ochranném pásmu městské památkové rezervace, po dnešním rozhodnutí zastupitelů nadále nebudou platit žádné výškové limity. Investor minulý týden získal pro svůj projekt územní rozhodnutí, což je důležitý předstupeň pro vydání stavebního povolení na Šantovku Tower. "Boj o férovou veřejnou správu jsme prohráli o jeden hlas. Šantovce Tower teď už nic nestojí v cestě," uvedlo na facebooku opoziční hnutí ProOlomouc.

Primátor Olomouce Mirek Žbánek (ANO) řekl, že o dalším postupu bude městská rada jednat 25. června, tedy ještě před vypršením lhůty pro odvolání proti vydání územního rozhodnutí. Zastupitelstvo dalo úředníkům za úkol upravit návrh změny územního plánu a prověřit možnost nastavení výškového limitu a variant umístění výškové stavby.

O stavbě Šantovky Tower se v Olomouci léta diskutuje. Nesouhlasí památkáři a někteří odborníci, podle nichž by poškodila historické panorama města. Investor tvrdí opak a upozornil, že město se smlouvou z roku 2010 zavázalo na projektu Šantovka spolupracovat. Podle právníka Petra Konečného, který zastupuje město, výsledek případného soudního sporu mezi investorem a radnicí ohledně smlouvy z roku 2010 nelze odhadnout. Konečný zastupitele upozornil, že existuje jistá míra rizika "vzniku problému".

Podle advokátky a bývalé zastupitelky Dominiky Kovaříkové se ale smlouva mezi městem a investorem týká pouze už postavené Galerie Šantovka a sousední tramvajové trati na Nové Sady. Kovaříková míní, že smlouva neobsahuje konkrétní informace o etapách projektu nové městské čtvrti Šantovka ani výškové údaje. "Tím, že se stanoví výškové limity, rozhodně nemůže dojít k porušení smlouvy," podotkla.

Magistrát tvrdí, že změnu územního plánu nebylo možné projednat dříve. Ministerstvo kultury totiž na popud investora Šantovky Tower na začátku roku nečekaně oznámilo, že posuzuje svůj dřívější názor na už připravenou úpravu územního plánu. Ministerstvo kultury, v jehož čele stojí bývalý olomoucký primátor Antonín Staněk (ČSSD), mělo Olomouci do konce dubna oznámit, zda potvrdí své předchozí stanovisko nebo vydá nové. Kvůli úřednímu jednání o existenci ochranného pásma městské památkové rezervace tak zatím ale neučinilo.

Stavbu výškových budov v ochranném pásmu památkové rezervace v Olomouci před lety zakázalo ministerstvo kultury, což se promítlo v územním plánu z roku 2014. Výškovou regulaci ale potom zrušil soud. Změnu územního plánu zastupitelstvo loni neprojednalo a rada neschválila ani stavební uzávěru.

Doplněno Stavbaweb:
Spolek Za krásnou Olomouc se chystá postupně zprostředkovat některá z vystoupení na pondělním zasedání olomouckého zastupitelstva:



14. června 2019 získala územní rozhodnutí Šantovka Tower
(ČTK) - Olomoucká sporná stavba Šantovka Tower získala územní rozhodnutí, vydal ho v úterý stavební úřad. Píše o tom regionální vydání Mladé fronty DNES (MfD). O stavbě Šantovky Tower se v Olomouci léta diskutuje. Nesouhlasí s ní památkáři a někteří odborníci, podle nichž by poškodila historické panorama města. Územní rozhodnutí je důležitý předstupeň pro získání stavebního povolení.

"Rozhodnutí je ještě nepravomocné," upozornila vedoucí stavebního odboru Eva Hyravá. Developer přesto vydání územního rozhodnutí o umístění stavby vítá. "Samozřejmě velmi oceňujeme a jsme rádi, že jsme se posunuli o další krok k úspěšné realizaci projektu," řekl listu mluvčí projektu Juraj Aláč.

Zastupitelstvo Olomouce má v plánu projednat změnu územního plánu Olomouce, která nastaví výškové limity pro nemovitosti v sousedství historického centra města, a stavbě Šantovky Tower by tak zabránilo. Výškové limity před časem po žalobě podnikatelů zrušil soud, město podalo námitky do územního řízení.

"Námitku jsme nevzali v úvahu. Byla podmíněna změnou územního plánu, nebyla ničím dokladována, tak jsme se s ní vypořádali. Město se samozřejmě může ještě odvolat," uvedla Hyravá.

O dalších krocích města bude podle MfD v pondělí rozhodovat přímo zastupitelstvo. "Vzhledem k tomu, že rozhodnutí zatím nenabylo právní moci, tak uvidíme, jak bude vypadat projednání územního plánu," sdělil primátor Miroslav Žbánek (ANO).

Změna územního plánu je už veřejně projednána a připravena k předložení zastupitelstvu. Na pozemcích v lokalitě Šantovka stanoví výškový limit budov na 23 metrů, zatímco Šantovka Tower má měřit 76 metrů.

Podle dřívějšího vyjádření magistrátu nebylo možné změnu územního plánu dosud projednat, jelikož ministerstvo kultury na popud investora Šantovky Tower na začátku letošního roku nečekaně oznámilo, že posuzuje svůj dřívější názor na připravenou úpravu územního plánu, která by měla výškové limity znovu zavést.

Ministerstvo kultury, v jehož čele stojí bývalý olomoucký primátor Antonín Staněk (ČSSD), mělo Olomouci do konce dubna oznámit, zda potvrdí své předchozí stanovisko nebo vydá nové. "Postup je dán zákonem, který říká, že materiál se předkládá v okamžiku, kdy je proces ukončený. Tento okamžik zatím není," řekl v březnu zastupitelům vedoucí odboru koncepce a rozvoje magistrátu Marek Černý.

Mluvčí radnice Michal Folta v druhé polovině května ČTK řekl, že město dosud neobdrželo stanovisko ministerstva kultury. "Úřad územního plánování už dvakrát ministerstvo o reakci žádal, ale neúspěšně," uvedl. Město podle něj připravuje podklady pro projednání změny územního plánu Olomouce. "Budou předloženy na nejbližším jednání zastupitelstva," dodal.

Související články



Komentáře ke článku

 
 
 
 
 
 
 
 

19. 6. 2019 17:05:15. Re: Zastupitelé Olomouce výškovou regulaci staveb opět neprojedn... Lea Nardová

  Učila jsem se, že Olomouc má 2. největší a nejvýznamnější městskou památkovou rezervaci v České republice. Jak je vidět, už to dlouho platit nebude, protože má bezkonkurenčně nejhloupější a nejvíc bezsásadovější zastupitele.
Ještě by bylo dobře - dokud máte na ministerstvu toho svého "kulturního" ministra, aby úplně zrušil rozhodnutí o ochranném pásmu Městské památkové rezervace Olomouc z roku 1967, který je - jak je vidět úplně k ničemu. Chybí v něm totiž výroková část, například výškový limit budov v prstenci lemující historické jádro. To - jak se ukazuje - skýtá netušené možnosti a vedoucí odboru památkové péše nenahraditelný korupční potenciál...

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz