Žižkov City

Žižkov City

(24. 2. 2020) Signatáři slavnostně podepsali Memorandum o vzájemné spolupráci s cílem konverze Nákladového nádraží Praha – Žižkov

   
 
 
 
 

Žižkov City

V Praze bylo v pátek 21. února 2020 slavnostně podepsáno Memorandum o vzájemné spolupráci s cílem konverze Nákladového nádraží Praha – Žižkov. Svým podpisem jej stvrdili ministr kultury PhDr. Lubomír Zaorálek, primátor hl. m. Prahy MUDr. Zdeněk Hřib, starosta Městské části Praha 3 Jiří Ptáček, generální ředitel Národního filmového archivu PhDr. Michal Bregant, za Sekyra Group, a.s. předseda představenstva JUDr. Luděk Sekyra a místopředseda představenstva Ing. Leoš Anderle, za České dráhy, a.s. předseda představenstva Bc. Václav Nebeský a člen představenstva JUDr. Petr Pavelec, LL.M. a za Žižkov Station Development, a.s. předseda představenstva Ing. Leoš Anderle a místopředseda představenstva Ing. Petr Král. Cílem je koordinovat plány pro budoucí revitalizaci celého prostoru včetně vytvoření rezidenční zástavby, školy či nového sídla Národního filmového archivu. 

Podpisem memoranda jednotliví zástupci institucí a dalších společností deklarují svůj zájem na revitalizaci budovy Nákladového nádraží Praha - Žižkov, která je kulturní památkou. Zároveň mají zájem o vznik a rozvoj nového celoměstsky významného veřejného prostoru ve vnitrobloku budovy a na výstavbě městské, převážně rezidenční, zástavby v okolí budovy.

„Těší nás, že revitalizace památkově chráněné budovy nákladového nádraží povede ke vzniku zřejmě největšího uzavřeného veřejného prostoru s přiléhajícím náměstím a parkem v Praze. Výsledkem naší spolupráce s hl. městem Prahou, Ministerstvem kultury ČR, s Českými drahami, jakož i dalšími partnery bude vytvoření kulturně-společenských prostor celoměstského významu. Stavby a prostranství s veřejnou funkcí jsou důležitou součástí všech našich projektů nejen na Žižkově, ale i na Smíchově a na Rohanském ostrově. Veřejné prostory jsou to nejcennější, co můžeme občanům naší metropole nabídnout, a proto jejich integrace do našich nových městských čtvrtí je a bude naší prioritou, řekl Luděk Sekyra, předseda představenstva Sekyra Group.

„Jsem rád, že Praha dělá vše pro to, aby došlo k znovuoživení budovy Nákladového nádraží Žižkov a okolního prostoru. Nádraží je kulturní památkou a jako takové by mělo sloužit lidem. O to víc, že se do budoucna stane centrem nově vznikající čtvrti,“ řekl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.

Po komplexní revitalizaci budovy nákladového nádraží by měl objekt sloužit jako jedinečný multifunkční veřejný prostor, který přispěje nejen ke zvýšení kvality života obyvatel okolní zástavby, ale také obyvatel celé Prahy. V okolí se plánuje rezidenční zástavba a vznik nových rozsáhlých parků, jejichž propojení se stávající zelení zajistí nové pěší trasy.

„Doufám, že se nám podaří dotáhnout tuto náročnou majetkoprávní operaci do zdárného konce. V rámci přeměny lokality tak bude moci v budoucnu sloužit tento objekt nejen jako nové centrum, ale věřím, že se stane kultovním místem i v rámci celopražského vnímání,“ dodal radní hl. m. Prahy pro oblast majetku Jan Chabr.

K přeměně prostor budovy bývalého nádraží na nové moderní centrum Prahy 3 se připravuje také vybudování nového školského zařízení. Čelní budovu je plánováno využít pro Národní filmový archiv, který do nového sídla přesune i odborná pracoviště, knihovnu a Kino Ponrepo. Dopravní spojení tohoto nového kulturně-vzdělávacího a společenského centra Žižkova v budoucnu obslouží nová tramvajová trať.
tisková zpráva

Doplněno Stavbaweb:

Stránky developera Žižkov City, Vizualizace
Podle studie má být centrem areálu funkcionalistický objekt nádraží, od roku 2013 památkově chráněný. Obklopen má být rezidenční výstavbou o výšce čtyř až šesti nadzemních podlaží. Středem areálu má vést nová tramvajová trať z Jana Želivského, opustí ho u ulice K Červenému dvoru. Návrh počítá i s dvouproudou silnicí, která by měla areál nádraží propojit s Českobrodskou ulicí u předpokládané budoucí křižovatky s novým úsekem městského okruhu pod Jarovem.
Více ZDE.


Související články:
Žižkovský panel  5.4.2019
Praha bude hledat novou dohodu o Nákladovém nádraží Žižkov  15.3.2019
Parková čtvrť  22.3.2018
Studie nákladového nádraží má zahrnout i okolní území 24.2.2017
Central Group chce v Parkové čtvrti na Žižkově postavit až 2600 bytů  21.10.2016
Central Group získal severní část nákladového nádraží Žižkov  7.6.2016
Podobu nové čtvrti na Nákladovém nádraží Žižkov určí urbanistická soutěž 18.2.2016
Nádraží Žižkov čeká na své využití, Praha 3 vypíše soutěž 17.2.2016
Ministerstvo kultury bude znovu řešit stavbu na nádraží Žižkov 7.12.2015
Další související články najdete ZDE.

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz