Znovuzrozený činžovní dům

V roce 2013 nás oslovili noví majitelé činžovního domu na Žižkově, zda bychom pro ně mohli zpracovat projekt kompletní rekonstrukce podle úvodní studie od Petra Šulce. Dům z roku 1913 byl v podstatě v dezolátním stavu, dlouhou dobu neudržovaný. Nedostatečné nebo téměř neprobíhající údržbě možná ale paradoxně můžeme vděčit za to, že tu zůstala dochována většina řemeslných zdobných prvků ve stylu secese a art-deco. Drobné úpravy prováděné bytovým podnikem v sedmdesátých letech minulého století totiž znamenaly především necitlivou vestavbu elektroměrů před prosklené výplně stěn k lodžiím na mezipodestách, likvidaci vstupních dveří a kutilská vylepšení ve společných částech domu i v interiérech jednotlivých bytů. Myšlenka kolegy Petra Šulce obnovit dům v původním předválečném duchu, doplnit ho o současné detaily a byty vybavit moderním zázemím inspirovaným původní řemeslnou výzdobou, nám od počátku přišla logická a správná. Společně jsme začali záměr řešit v technické rovině.
V první řadě bylo třeba zbavit se problémů s vlhkostí jak z protékající střechy, tak z neizolovaného suterénního zdiva. Zatékání do střechy trvalo už několik let a způsobilo částečnou destrukci krovu, na mnoha místech aktivaci hniloby ve stropních trámech. Na hranici své životnosti nebo už za ní byla také většina technických rozvodů. V první etapě tak bylo rozhodnuto o vyčištění domu v podstatě na hrubou stavbu, snesení původní střechy a vybudování nového krovu.
Při návrhu nového krovu architekt Šulc využil možnost upravit tvar střechy. Po diskuzi s odborem památkové péče vznikla směrem do dvora terasa v úrovni hambálků původního krovu. Nové podkroví je důkladně zaizolováno a bude obsahovat dva mezonetové byty. Při rekonstrukci se věnovala velká pozornost provedení vyhřívaných odtoků dešťové vody ze střechy, aby ani při eventuálním ucpání dále neohrožovaly zhlaví stropních trámů. Ty jsou v maximální možné míře ošetřené proti dřevokazným houbám i hmyzu a zpevněné příložkami. V suterénu jsme navrhli provětrávané podlahové souvrství, vlhké části zdiva a základy jsme oddělili pomocí infuzní clony. Ze společného interiéru prováděcí firmy odstranily staré kabely a potrubí většinou trasované po povrchu stěn se štukovou výzdobou. Nové trasování rozvodů je realizováno v drážkách ve zdech, které se pohledově neuplatňují z prostoru schodiště – z celého rozvodu jsou patrná pouze revizní dvířka se skrytým rámečkem.
V další etapě byly v bytech vybudovány nové koupelny a předsíně, repasovaly se vstupní dveře do bytů a kompletně se obnovila uliční fasáda. Původní sociální zázemí příliš prostorné nebylo a vzhledem k uspořádání nosných zdí se musel od tohoto limitu odvíjet i návrh nové dispozice. Až v reálném prostředí na stavbě se mnohdy ukázalo, jak důležitý je každý centimetr prostoru a paní majitelka s uspokojením připomíná, jak se vyplatilo úsilí, kterým jsme docílili rozšíření koupelen o osm centimetrů. Koupelny jsou nadstandardně vybavené, Petr Šulc zvolil kontrastní černobílé provedení obkladů a dlažeb s grafikou odkazující na dobu vzniku domu. Přes omezenou výšku skladby podlahy na klenutém stropě ve středním traktu se v koupelnách a předsíních podařilo nainstalovat vyhřívání podlah. Truhláři pečlivě zrenovovali vstupní dveře včetně osazení původních mosazných prvků kování. Nelehkým úkolem byla koordinace jejich práce s ostatními řemesly při osazování zrcadlových stěn v předsíních. Celá dělicí příčka mezi předsíní a koupelnou je totiž ve všech bytech pokrytá zrcadlem, do kterého jsou vsazené vypínače, domovní telefon i prvky osvětlení. Opticky pak předsíně působí na své rozměry mnohem prostorněji.
Fasáda domu směrem do ulice je provedena z umělého kamene, ze stejného materiálu jsou i okenní parapety. Kamenická firma celou fasádu podrobně zmapovala, určila místa na doplnění materiálu a vysprávky trhlin a ve spolupráci s truhláři se podařilo obnovit i venkovní parapety v původním provedení bez klempířského plechování. Fasáda je navíc ošetřena tak, aby snesla podstatně agresivnější prostředí (dané především prašností a emisemi z dopravy), než v jakém byla původně realizována.
Jedním z posledních kroků pak bylo dobudování výtahu ve dvoře a obnova společného interiéru. Design výtahové šachty i kabiny je maximálně prosklený a odlehčený, aby co nejméně omezil prosvětlení stěn se secesními motivy na jednotlivých mezipodestách. Toto řešení bylo možné i díky individuálním úpravám šachty a kabiny od výrobce výtahu. Na schodišti jsou zachované původní žulové stupně, které výrazně oživilo přebroušení a renovace terazzových povrchů na podestách. Na schodišti je opravené zábradlí z nýtované tyčoviny s novým dubovým madlem. Ve společných interiérech je zrestaurovaná štuková výzdoba, nové lustry a dopisní schránky v podobě historizující komody s mramorovou odkládací deskou. Ke slovu ještě přijde zahradní architekt s návrhem úpravy dvora.

Autorská zpráva
Foto: Jiří Ernest

Autoři: Ing. arch. Petr Šulc, Ing. arch. Vojtěch Jirsa, Ing. arch. Prokop Jirsa
Technický dozor: Alena Šmidtová