
Projekt Harmonia vznikl revitalizací bývalého průmyslového areálu hrdlořezské čokoládovny s cílem transformovat uzavřený výrobní komplex na soudobé rezidenční prostředí respektující historickou stopu místa. Koncept kombinuje rekonstrukce hodnotných historických objektů s novostavbami navazujícími na původní urbanistickou strukturu areálu. Významnou roli v realizaci hrály konstrukční systémy Ytong a Silka, které byly využity jak při rekonstrukčních zásazích, tak u nových bytových domů.
Historický kontext a proměna brownfieldu
Areál bývalé čokoládovny byl od počátku koncipován jako autonomní celek zahrnující obytnou i výrobní část. Dominantou území byla Jiránkova vila, vzniklá ve 20. letech 20. století přestavbou původní zemědělské usedlosti, kterou zakoupili bratři Ladislav a Antonín Jiránkové. Součástí areálu byla kromě továrny na cukrovinky také galerie a obytné objekty. Vila byla přestavěna v pseudorenesančním stylu s bohatou výtvarnou výzdobou a stala se kulturním i architektonickým centrem lokality.
Po znárodnění v roce 1950 byl areál využíván pro výrobu čokolády, postupně však ztrácel původní kvalitu i technický stav. Definitivní degradaci přinesly necitlivé a nedokončené zásahy po roce 2010. Rozsáhlá výrobní část se proměnila v nevyužitelný brownfield, jehož obnova v původní podobě již nebyla možná s ohledem na technický stav objektů, aktuální územní plán i proměněný charakter okolní rezidenční zástavby.
Urbanistická koncepce a architektonické řešení
Návrh revitalizace vycházel z potřeby zachovat identitu místa a současně vytvořit kvalitní rezidenční prostředí odpovídající současným nárokům na bydlení.
Urbanistická koncepce zachovává původní princip polouzavřeného areálu s centrálním nádvořím a výraznou severojižní osou. Ta je definována historickou vstupní branou na severu a průhledem do navazujícího lesoparku na jihu. Západní stranu nádvoří tvoří rekonstruované historické objekty – Jiránkova vila (A), navazující objekt bývalé galerie (B) a bytový dům (C). Východní a jižní hranu doplňují nové bytové domy D a E, které reinterpretují industriální charakter původní zástavby současným architektonickým jazykem. Jižní objekt E je akcentován věžovou hmotou orientovanou do centrálního prostoru areálu. Vstupní část doplňují dva drobné pavilony F a G.
Architektonické řešení pracuje s kontrastem rekonstruovaných historických struktur a nových objemů. Zatímco historické objekty byly obnoveny s důrazem na zachování původního charakteru, novostavby reflektují industriální minulost lokality střídmým materiálovým a hmotovým řešením. Důležitým motivem zůstává zachovaný a rekonstruovaný komín jako připomínka původní výrobní funkce areálu.
Významnou součástí koncepce byla také obnova přilehlého lesoparku a zachování ochranné zeleně vůči okolní obytné zástavbě. Projekt tak propojuje městské bydlení s bezprostředním kontaktem s krajinou a rekreačními plochami.

Konstrukční řešení a role systémů Ytong a Silka
Revitalizace kombinující rekonstrukce a novostavby kladla vysoké nároky na konstrukční řešení i koordinaci jednotlivých technologií. Nosné konstrukce historických objektů A a C z plných cihel byly zachovány a doplněny novými konstrukčními vrstvami. U Jiránkovy vily byla realizována střešní nástavba z pórobetonových tvárnic Ytong Jumbo, jejichž nízká objemová hmotnost minimalizovala zatížení původních historických konstrukcí.
Objekt B musel být vzhledem ke svému technickému stavu odstraněn a nahrazen novostavbou obdobného objemu. Nové objekty B, D, E, F a G jsou založeny převážně na kombinovaném systému železobetonových konstrukcí a vápenopískových tvárnic Silka Tempo tloušťky 240 mm použitých na nosných obvodových i vnitřních stěnách.
Zkušenosti ze spolupráce mezi Divizí 3 Metrostav a.s. a společností Xella na projektu BD Iconik v Praze-Karlíně ukázaly, že velkoformátové prvky výrazně urychlují výstavbu, snižují počet pracovních kroků i spotřebu malty a v kombinaci s kladecími plány a minijeřáby umožňují efektivní realizaci i na logisticky náročných stavbách. Tomu odpovídala i volba jednotlivých stavebních prvků. Velkoformátové tvárnice se na projektu uplatnily především na obvodových, mezibytových a chodbových stěnách. Tvárnice Ytong Jumbo navrhli projektanti všude tam, kde byla klíčová nízká hmotnost a rychlost výstavby, například u nástaveb nebo vyšších podlaží. Tvárnice Silka Tempo nabídly vysokou pevnost a výborné akustické vlastnosti, což bylo zásadní zejména u mezibytových stěn.

„Zkušenosti týmu Divize 3 Metrostav a.s. z realizace bytového domu Iconik byly jedním z klíčových impulsů pro využití stavebních systémů Ytong a Silka i v projektu HARMONIA. Už ve fázi přípravy projektu jsme byli zapojeni do technických konzultací a dodali jsme také BIM podklady, které investorovi i projektantům pomohly optimalizovat návrh konstrukcí. Projekt byl specifický kombinací novostaveb a rekonstrukcí i rozdílným architektonickým řešením jednotlivých objektů, což kladlo vysoké nároky na flexibilitu zvoleného konstrukčního systému,“ říká Ing. Jan Tinka, manažer pro klíčové projekty společnosti Xella CZ.
Hlavní stavbyvedoucí Ing. Petr Čeněk z Divize 3 Metrostav, a.s., dodává: „Zatímco karlínský Iconik byl pro náš tým pilotním projektem, na kterém jsme si tento systém v plném rozsahu osvojili a to i přes extrémně stísněné podmínky pro výstavbu – projekt Harmonia v Hrdlořezích již těžil z našich plně potvrzených zkušeností. Současně potvrdil i schopnost systému citlivě propojit historickou substanci s moderní technologií. Právě na Iconiku jsme si v praxi potvrdili, že systémové řešení Silka a Ytong je ideální cestou, jak dosáhnout vysokých akustických standardů pro rezidenční výstavbu. Na základě těchto úspěšných realizací proto s využitím uvedeného systému plně počítáme i u našich nadcházejících projektů.“











Člověk tu vždycky najde něco zajímavého, co stojí za přečtení!!!
Zajímavá rekonstrukce, ale myslím, že některé praktické věci se při návrhu mohly řešit lépe. Hlavně zastřešení vstupů do podchodů mi…
Jak velké lodě se vejdou do současných plavebních komor?
Moc hezká představa, jenže na místě současné betonárny na Rohanském ostrově, jejíž provoz skončí na konci roku 2028, plánuje městská…
Na nekrytá schodiště do podchodů mám stejný názor. Je to zrůdnost a ničím neomluvitelné šetření na nepravém místě. Řekla bych,…