26. dubna 2014 v prostorách FA ČVUT proběhla XXI. valná hromada České komory architektů (ČKA). Registrovalo se na ni téměř 300 jejích členů. Hlavními tématy sobotního dne byla diskuse nad strategií ČKA, propagace architektury směrem k veřejnosti, zadávání veřejných zakázek a architektonické soutěže, ochrana profese a stanovení standardů výkonu povolání. Rovněž proběhly volby do orgánů ČKA.
Valnou hromadu, jako svůj nejvyšší orgán, svolává Komora nejméně jednou ročně. Jejím úkolem je především zvolit nové členy do orgánů samosprávy, schválit vnitřní řády nebo jejich změny, odsouhlasit rozpočet. Setkání všech autorizovaných architektů je také platformou, na níž lze diskutovat otázky profese architekta a jejich možné řešení, navrhovat a případně schvalovat dokumenty, jež by měly být podnětem pro veřejnou správu. Zároveň je možné uložit představenstvu ČKA v závěrečném usnesení valné hromady konkrétní úkoly na další rok.
Architekti si stanovili priority
Letošními hosty valné hromady byla například ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (MMR), ředitel Odboru územního plánování MMR Tomáš Sklenář, ředitel odboru stavebnictví a stavebních surovin Ministerstva průmyslu a obchodu Petr Serafín, zástupci Slovenské komory architektů (předseda Imrich Pleidel, referentka zahraničních vztahů a zastupující ředitelka kanceláře Oľga Miháliková), předseda ČKAIT Pavel Křeček, prezident Českého svazu stavebních inženýrů Pavel Štěpán, prezident Rady výstavby (SIA) Jan Fibiger a nově zvolený děkan FA ČVUT Ladislav Lábus.
Po úvodním slovu předsedy ČKA Petra Leška následoval projev ministryně MMR, v němž mimo jiné upozornila na své sympatie k architektonické profesi. Po představení okruhu činnosti Komory
a jednotlivých orgánů (představenstva, dozorčí rady, Stavovského soudu a autorizační rady) následovala diskuse nad strategií ČKA. Jejím moderátorem byl Jakub Železný. Většina povinností nejvyššího profesního sdružení architektů v ČR je daná zákonem, další činnost pak souvisí s nastavením priorit. Cílem debaty tedy bylo rozklíčovat, jaké agendě Komory dávají členové přednost a kterými otázkami spjatými s profesí architekta by se se měla usilovněji zabývat.
Z diskuse téměř třístovky architektů vyplynulo, že členové ČKA kladou důraz zejména na legislativní rámec Komory – správu profese, její ochranu a stanovení výkonových honorářů. Přítomní autorizovaní architekti rovněž podpořili snahu Komory zefektivnit Zákon o zadávání veřejných zakázek a vyvíjení tlaku na zadavatele, aby zakázky realizovali na základě architektonických soutěží. Ty nesází na problematické kritérium nejnižší ceny, ale jsou vhodným nástrojem k výstavbě kvalitního prostředí, které je nejen estetické, ale zároveň zohledňuje i priority investora a počítá s budoucími náklady.
Jako ožehavou otázku architekti vnímají i propagaci architektury směrem k veřejnosti. V této oblasti Komora bude pokračovat ve svých dosavadních aktivitách, která zaznamenaly u veřejnosti úspěch. I v letošním roce proto ČKA připraví několik diskusních setkání OTTA (Otevřený think tank architektů) a zaměří se také na témata, která zaujmou nejen odbornou, ale i laickou veřejnost (např. Ženy v architektuře a Architektura versus street art).
Komora rovněž hodlá dále spolupůsobit jako ochránce veřejných zájmů a i nadále se bude vyjadřovat ke kauzám, které veřejnost zajímají. Těmi v poslední době byla například záchrana cenného havířovského nádraží v bruselském stylu či snaha zvrátit demolici ojedinělého komplexu přádelny Slezan ve Frýdku-Místku. Aktivita ČKA v tomto směru přinesla zejména zvýšení společenského zájmu o oblast architektury a upevnění vlastní pozice Komory v očích veřejnosti.
V závěrečném usnesení se představenstvo zavázalo k tomu, že na návrh Josefa Pleskota, který přednesl děkan FA ČVUT Ladislav Lábus, prověří alternativní možnosti voleb do orgánů ČKA. Hlasování přes internet by například přineslo možnost zvolit si své zástupce i pro ty, kteří se nemohou z různých důvodů valné hromady zúčastnit.
Neméně podstatným bodem závěrečného usnesení je obsazení pozice sekretáře Komory, která je definovaná ve vnitřních řádech Komory. V době jejího založení ji zastával Jiří Plos, nyní je tato pozice již několik let neobsazena. Představenstvo ČKA si od znovuzřízení funkce sekretáře slibuje zejména zefektivnění práce pracovních skupin, jejich vzájemné propojení a kvalitnější komunikaci uvnitř všech orgánů Komory.
Do orgánů Komory míří dvě ženy
Na XXI. valné hromadě rovněž proběhly volby do orgánů ČKA. Zvolení kandidáti zaujali své voliče především kontinuální spoluprací s Komorou, neboť řada z nich působí v pracovních skupinách ČKA. Jiní pak obhájili své předchozí funkční období a prostor dostali i mladí architekti. Zvoleny byly i dvě ženy – do představenstva míří krajinářka Klára Salzmann a v dozorčí radě usedne architektka Lucie Chytilová, známá z občanského sdružení Důl architektury bojujícího za záchranu nádraží v Havířově.
Do představenstva ČKA byli zvoleni:
Pavel Martinek (125 hlasů, region Morava a Slezsko)
Klára Salzmann (112 hlasů, region Čechy)
Michal Volf (102 hlasů, region Praha)
Ivan Plicka (98 hlasů, region Praha)
V představenstvu dále setrvávají: Pavel Hnilička, Milan Košař, Ladislav Kuba, Jan Sapák, Josef Panna, Radim Václavík, Radek Kolařík a Jaroslav Šafer.
Do dozorčí rady ČKA byli zvoleni:
Lucie Chytilová (188 hlasů, region Praha)
Václav Zůna (188 hlasů, region Čechy)
David Mikulášek (184 hlasů, region Morava a Slezsko)
V dozorčí radě dále setrvávají: Pavel Rada, Miroslav Holubec, Jana Kaštánková, Miroslav Kopecký, Josef Patrný, Martin Rusina.
Do Stavovského soudu byli zvoleni:
Milan Nytra (172 hlasů)
Luděk Jasiok (170 hlasů)
Marek Janatka (155 hlasů)
Ve Stavovském soudu setrvávají: Karel Doležel, Petr Krejčí, Josef Vrana, Václav Šebek, Pavel Kopecký, David Mateásko.
Předsedové a místopředsedové všech orgánů (představenstva ČKA, dozorčí rady a Stavovského soudu) budou dle Organizačního, volebního a jednacího řádu ČKA zvoleni na nejbližších zasedáních.
Tisková zpráva ČKA, 29. dubna 2014
—————————
Vyjádření české komory architektů k průběhu xXXI. valné hromady ČKA
30. 4. 2014
V sobotu 26. dubna 2014 proběhla XXI. valná hromada České komory architektů. Jejími hlavními tématy byla diskuse nad strategií ČKA, propagace architektury směrem
k veřejnosti, zadávání veřejných zakázek a architektonické soutěže, ochrana profese
a stanovení standardů výkonu povolání.
Průběh valné hromady, zejména pak debata o prioritách Komory a volby do jejích orgánů v těchto dnech živě diskutují architekti na internetu a v médiích. Připomeňme, že valnou hromadu, jako svůj nejvyšší orgán, svolává Komora nejméně jednou ročně. Jejím úkolem je zvolit nové členy do orgánů samosprávy, schválit vnitřní řády nebo jejich změny, odsouhlasit rozpočet. Setkání všech autorizovaných architektů je také platformou určenou diskusím představitelů ČKA s členskou základnou v otázkách profese architekta a přináší jejich možné řešení.
V souvislosti s článkem Quo vadis, komoro architektů? od architekta Josefa Smoly (Hospodářské noviny, 30. 4. 2014) se představitelé ČKA vymezují vůči nařčení z nestandardního průběhu valné hromady, snížené míře demokratičnosti projevu během debaty či manipulování s výsledky hlasování a voleb.
Jedním z hlavních bodů programu byla debata nad strategií Komory. Ta nebyla zvolena náhodou – navazovala na četné polemiky jak odborné veřejnosti, tak členů ČKA, které se v souvislosti s posláním a hlavními úkoly nejvyššího profesního sdružení architektů v ČR vedou na oficiální i méně oficiální úrovni. Představenstvo pro plnění funkcí Komory, jež většina z nich je dána zákonem, touto cestou chtělo získat od svých členů zpětnou odezvu. Závěrem vzešlým z debaty bylo vymezení několika priorit (správa profese a její ochrana, stanovení výkonových honorářů, zefektivnění Zákona
o veřejných zakázkách, upevnění pozice architektonických soutěží a propagace architektury směrem k veřejnosti). O diskusi a průběhu valné hromady jsme podrobněji informovali prostřednictvím tiskové zprávy.
O dlouhodobou diskusi a komunikaci se svými členy má přitom vedení Komory zájem. Valné hromadě například předcházela tradiční diskusní setkání OTTA (Otevřený think tank architektů) právě s tématem strategie ČKA. V období před valnou hromadou proběhly tyto akce hned dvě – v Brně
a v Praze. Bohužel navzdory četným výzvám k účasti na těchto akcích skrze komorové kanály (web, Facebook, newsletter) účast na nich nebyla nikterak závratná. O snaze navázat komunikaci uvnitř Komory navíc vypovídá i struktura nových webových stránek. Ty obsahují možnost vkládat diskusi a výhledově členům nabídnou i intranet. Vzhledem k tomu, že do těchto sekcí bude nutné přihlášení, věříme v neanonymní rozpravu na úrovni. Možnost založit diskusi, vést ji a podílet se na ní by měla ve virtuálním prostředí nového webu doplňovat debatní setkání z cyklů OTTA.
Z celkového počtu více jak 3500 autorizovaných architektů jich na valnou hromadu dorazila méně než desetina. Zároveň je však nutné dodat, že v posledních třech letech zájem členů o účast na akci výrazně vzrostl, a to téměř o polovinu. Přesto má Komora zájem počty aktivních architektů zvyšovat. Ve svém závěrečném usnesení tak např. valná hromada představenstvo zavázala k tomu, aby prověřilo alternativní způsob možnosti voleb do orgánů ČKA. Hlasování přes internet by například přineslo možnost zvolit si své zástupce i pro ty, kteří se nemohou z různých důvodů valné hromady zúčastnit.
Není také pravdou, že současné vedení popírá předchozích dvacet let činnosti Komory. Snaží se naopak navázat na to, co bylo vykonáno a zároveň posouvat svoji působnost dál podle potřeb svých členů. Společnost se proměňuje a na tuto změnu je potřeba reagovat. Cílem veškerého úsilí představenstva vždy bylo a je zlepšení služeb, které Komora svým členům nabízí. Zcela nesmyslným argumentem je i tzv. kádrování podle věkového klíče, které ve svém článku architekt Josef Smola uvádí. V orgánech Komory jde především o názory, nikoliv o věk samotný. To mimo jiné dokazuje
i složení aktuálního představenstva v pestrém věkovém rozmezí 31 až 67 let.
Tvrzení, že Komora se odklonila od svého legislativního rámce, jehož úkolem je především ochrana vystavěného prostředí a ochrana profese architekta, se nezakládá na pravdě. Tyto povinnosti jsou Komoře dané zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu profese autorizovaných architektů, inženýrů
a techniků činných ve výstavbě. ČKA je tedy pověřena tyto funkce v souladu se zákonem plnit. Předmětem diskuse tedy nebylo, zda se má Komora od svých zákonných povinností odklonit, ale jakou váhu má přikládat svým aktivitám, jejichž vykonávání není v zákoně výslovně definováno. Jednou z těchto oblastí je např. propagace architektury a profese architekta.
I přes názorovou různorodost v některých vytyčených prioritách se přítomní architekti shodli na významné roli Komory v otázkách propagace architektury směrem k veřejnosti. Nejvyšší profesní sdružení by mělo působit jako centrum vědění v oboru. Komora tento svůj cíl dlouhodobě podporuje akcemi cílenými na veřejnost (Přehlídka diplomových prací, OTTA, neformální akce typu Architekti na jedné lodi).
Tomu odpovídá i struktura nových webových stránek, na kterých mohou autorizovaní architekti prezentovat svoje portfolio veřejnosti. Tato možnost je otevřena všem členům ČKA bez rozdílu,
a proto jednoznačně odmítáme tvrzení, že Komora funguje jako PR agentura pro vyvolené architekty či dokonce představenstvo samotné. Je logické, že do orgánů ČKA jsou voleny osobnosti, které za sebou mnohdy mají úspěšnou práci ve vlastních ateliérech či se v rámci své odbornosti podílejí na přípravě legislativních norem a předpisů. K žádnému střetu zájmů však v tomto směru nedošlo, naopak si takových odborníků ve svém středu vážíme a rádi mezi nimi uvítáme další.
Josef Smola ve svém komentáři v Hospodářských novinách vyzývá k tomu, aby Komoru reprezentovaly osobnosti s přirozenou autoritou, vnitřní integritou a diplomatickým nadáním. Valná hromada je zcela legitimním nástrojem pro vyjádření vůle svých členů a na základě zde uskutečněných voleb pevně věříme, že právě takové osobnosti byly k reprezentování Komory vybrány. Kdo bude zvolen do čela Komory na pozice předsedy a místopředsedů, bude dle Organizačního, jednacího a volebního řádu ČKA jasné na příštím zasedání představenstva, které se uskuteční v úterý 6. května 2014.
O tom trojskle nepochybuji. Na to jsem rozhodnutý na 100%, aspoň v tom mám jasno na začátek. Ale vypadá to…
To tlumení zvuku je tam docela slušné, co tak koukám.
I to byl důvod, proč jsme si na stavbu domu vybrali právě cihly Heluz. Jasně, šlo hlavně o ty technické…
Petr Vybrali jsme ho hlavně kvůli lepší tepelné izolaci – v zimě je u oken znatelně tepleji a v létě…
Je fajn vidět, že společnost HELUZ IZOS nabízí nejen širokou škálu izolačního zasklení, ale také nástroje, které usnadňují výběr —…