Dům se šesti byty se nachází ve svažité zástavbě činžovních
vilek, dvojdomů a menších bytových domů převážně z první poloviny 20. století.
Jedná se o přestavbu, zvýšení a značné rozšíření jednoho z dvojdomů ze 30. let.
Od jižně položené ulice je dům oddělen značným převýšením, zahrada byla
vyzdvižena na střechu garáží, které pozemek uzavírají vůči ulici. Cílem bylo
zachovat i po přestavbě čitelnost původního objemu a jednoduché stavitelské
tvarosloví. Architektonický koncept přestavby vychází z principu, kdy dochází k
hmotovému navýšení původního objemu ve shodném materiálu a duchu, následně
pomyslnému oddělení jeho západního průčelí, které je „odsunuto“ a zůstává
rovněž materiálově v duchu původní stavby. Do vzniklého prostoru pak byla vložena
nová hmota, která je formálně i materiálově odlišná – fasádní cementotřískové
desky, velké plochy prosklení a venkovní rolety v barvě fasád. Přesahuje
půdorysnou stopu původního domu jižním i severním směrem. Na jižní straně tak
vznikly stíněné lodžie a v posledním podlaží terasa pro mezonetový byt.
Stavbu doplňují lehké konstrukce ocelového schodiště, zábradlí a zavěšeného
balkonu, kde výplně zábradlí tvoří červená lanová síť. Tvoří tak kontrastní
akcent k monochromatickému exteriéru stavby.
Objekt byl řešen jako nízkoenergetický na hranici pasivního standardu. Využívá
pasivní solární strategie, je vybaven solárními kolektory a každý byt nuceným
větráním s rekuperací tepla.
Autorská zpráva




















Uvnitř je to nádhera jak na zámku. A zvenku to taky vypadá spíš na zámeček než na vilu.
Pěkně čitelné rozdělení – dole se žije, nahoře se spí. Pokud to správně čtu, mezi schodištěm a ložnicí je ještě…
Líbí se mi, že HELUZ myslí i na praktické detaily, které dokážou stavbu výrazně zjednodušit..
👏👏👏
Zajímavé řešení, především jednodušší provedení otvorů pro okna a menší počet cihel potřebných na metr čtvereční. Právě takové praktické detaily…