Koncepce pavilonu
Provozní objekt sestává ze tří vzájemně se prolínajících kvádrů, které jsou umístěny za elevací zahrady a objektem Mraku. Pavilon je orientován okolo osy směřující ke vstupní bráně. Lehkým pootočením směrem k příchozím návštěvníkům se kompozice pavilonu otevírá a vybízí k návštěvě. Provozní objekt byl navržen jako protiklad k organickému objektu Mraku, který prorůstá dovnitř této kvadratické hmoty a propojuje všechny jeho části. Trajektorie mezi jednotlivými místy procesu proměny jsou cévami organismu pavilonu a tvoří základ organické formy.
Interiér a expozice
Kapiláry, které v exteriéru tvoří Mrak, přechází do interiéru, kde se prolínají s dalšími technologickými rozvody, které jsou ve většině ponechány jako pohledové. Důraz je přitom kladen především na součásti kultivačního systému, které jsou umístěny v přímé vazbě na těžiště pavilonu. Přiznání technologie je v pavilonu povýšeno na její vystavení. Je tomu tak především v případě systému S.A.W.E.R., který se nachází u vstupu do pavilonu a je doplněn o informační a edukativní vrstvu pomocí holografického skla. Téma vody se pak zhmotňuje především v dílech „Pramen“ a „Zlatý déšť“ v centrální hale a prostupuje i další expoziční prostory v prvním patře pavilonu, prezentující současné inovativní technologie navržených a vyrobené v České Republice.
Pavilon je navržen tak, aby návštěvníci mohli stavbou volně proudit a svobodně objevovat. Návrh je založený na obsahu a příběhu, který je inspirován metaforickou podstatou fungování systému S.A.W.E.R. Fyzikální princip je transformován do prostoru, který se stává novým médiem pro komunikaci s návštěvníkem.
Autorská zpráva, redakční úpravy
Návrh se odkazuje k systému S.A.W.E.R., který je srdcem a technologickým jádrem pavilonu. Jeho podstatou, projevující se na mnoha úrovních, je transformace. Proměňuje vzduch ve vodu, suchou poušť v kvetoucí zahradu, a také pohled lidí na Českou republiku.
Technologie, která je zároveň hlavní narativem účasti, je přirozeně integrována do organismu pavilonu a společně s ním tvoří silnou manifestaci hybridního ekosystému, v jehož rámci interaguje příroda a technologie. Prolínání těchto dvou na první pohled odlišných světů vytváří nečekanou symbiózu a silný návštěvnický zážitek.
Exteriér a venkovní prostředí
Pavilon je tvořen ze tří základních částí: zahrady, která je hmatatelnou demonstrací efektivity systému, objektu Mraku, jenž propojuje zahradu s interiérem a spoluutváří tak hlavní výtvarný motiv architektury pavilonu, a provozní budovy, ve které je umístěn prototyp systému S.A.W.E.R., vnitřní expoziční prostory, restaurace a provozní zázemí.
Zahrada je umístěna v přední části pozemku, pozvolna se před návštěvníkem zvedá a stává se živoucí branou, vítající návštěvníky v pavilonu. Veškerá voda a živiny, které zahrada potřebuje k růstu, pocházejí z funkční technologie umístěné v provozním objektu. Je reprezentací možnosti „ostrovního“ využití technologie pro kultivaci pouště. Druhová skladba rostlin je z větší části lokální a respektuje místní klima.
Objekt Mraku je ztělesněním proměny a metaforou technologie. Jedná o strukturu, na jejímž návrhu za použití moderních počítačových metod pracovali architekti pavilonu tři roky. Jedná se o jedinečnou konstrukci z ohýbané nerezové oceli, která se kromě stínění zahrady a estetického vyjádření stává aktivní součástí systému, který reprezentuje.
Technologie, která je zároveň hlavní narativem účasti, je přirozeně integrována do organismu pavilonu a společně s ním tvoří silnou manifestaci hybridního ekosystému, v jehož rámci interaguje příroda a technologie. Prolínání těchto dvou na první pohled odlišných světů vytváří nečekanou symbiózu a silný návštěvnický zážitek.
Exteriér a venkovní prostředí
Pavilon je tvořen ze tří základních částí: zahrady, která je hmatatelnou demonstrací efektivity systému, objektu Mraku, jenž propojuje zahradu s interiérem a spoluutváří tak hlavní výtvarný motiv architektury pavilonu, a provozní budovy, ve které je umístěn prototyp systému S.A.W.E.R., vnitřní expoziční prostory, restaurace a provozní zázemí.
Zahrada je umístěna v přední části pozemku, pozvolna se před návštěvníkem zvedá a stává se živoucí branou, vítající návštěvníky v pavilonu. Veškerá voda a živiny, které zahrada potřebuje k růstu, pocházejí z funkční technologie umístěné v provozním objektu. Je reprezentací možnosti „ostrovního“ využití technologie pro kultivaci pouště. Druhová skladba rostlin je z větší části lokální a respektuje místní klima.
Objekt Mraku je ztělesněním proměny a metaforou technologie. Jedná o strukturu, na jejímž návrhu za použití moderních počítačových metod pracovali architekti pavilonu tři roky. Jedná se o jedinečnou konstrukci z ohýbané nerezové oceli, která se kromě stínění zahrady a estetického vyjádření stává aktivní součástí systému, který reprezentuje.
Provozní objekt sestává ze tří vzájemně se prolínajících kvádrů, které jsou umístěny za elevací zahrady a objektem Mraku. Pavilon je orientován okolo osy směřující ke vstupní bráně. Lehkým pootočením směrem k příchozím návštěvníkům se kompozice pavilonu otevírá a vybízí k návštěvě. Provozní objekt byl navržen jako protiklad k organickému objektu Mraku, který prorůstá dovnitř této kvadratické hmoty a propojuje všechny jeho části. Trajektorie mezi jednotlivými místy procesu proměny jsou cévami organismu pavilonu a tvoří základ organické formy.
Interiér a expozice
Kapiláry, které v exteriéru tvoří Mrak, přechází do interiéru, kde se prolínají s dalšími technologickými rozvody, které jsou ve většině ponechány jako pohledové. Důraz je přitom kladen především na součásti kultivačního systému, které jsou umístěny v přímé vazbě na těžiště pavilonu. Přiznání technologie je v pavilonu povýšeno na její vystavení. Je tomu tak především v případě systému S.A.W.E.R., který se nachází u vstupu do pavilonu a je doplněn o informační a edukativní vrstvu pomocí holografického skla. Téma vody se pak zhmotňuje především v dílech „Pramen“ a „Zlatý déšť“ v centrální hale a prostupuje i další expoziční prostory v prvním patře pavilonu, prezentující současné inovativní technologie navržených a vyrobené v České Republice.
Pavilon je navržen tak, aby návštěvníci mohli stavbou volně proudit a svobodně objevovat. Návrh je založený na obsahu a příběhu, který je inspirován metaforickou podstatou fungování systému S.A.W.E.R. Fyzikální princip je transformován do prostoru, který se stává novým médiem pro komunikaci s návštěvníkem.
Autorská zpráva, redakční úpravy
Fotograf: WE ARE CONTENT(S), Stéphane Aboudaram
Autor: Jindřich Ráftl, Jan Tůma, JinJan s.r.o.
Autor: Jindřich Ráftl, Jan Tůma, JinJan s.r.o.
Statika: Str.ucture
GmbH, bpl-česko s.r.o.
Lokalita: EXPO2020, Dubai
Lokalita: EXPO2020, Dubai
Návrh: 2017
Realizace: 2020
Náklady: 3.400
000 euro
Související článek:
ČR převzala pozemek pro stavbu pavilonu na výstavě Expo v Dubaji
O autorech:
Související článek:
ČR převzala pozemek pro stavbu pavilonu na výstavě Expo v Dubaji
O autorech:
Studio JinJan vzniklo spojením ateliérů Formosa AA s R/FRM, ve kterých oba architekti dříve působili (do projektu Czech Spring se zapojily oba zmíněné ateliéry a ke konci projektu došlo k jejich spojení). Práce Jindřich Ráftla a Jan Tůmy se zaměřují na propojování architektury, biologie a technologií. V jejich projektech je čitelný důraz na udržitelnou složku a užívání inovativních technologií při výrobě.
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,