Nová lávka v Radotíně přes Berounku

Původní betonovoocelová zavěšená pěší lávka z roku 1994 v pražském Radotíně byla v havarijním stavu. Úkolem pro studio AP atelier Josefa Pleskota byla náprava co nejefektivnějším a cenově nejvýhodnějším způsobem při minimálním zásahu.

Řešení odpovídá původnímu urbanisticko-architektonickému záměru a konstrukčnímu principu vzdušné krajinné lávky asymetricky zavěšené z jediného jednodříkového pylonu na pravém břehu Berounky. Zároveň jsme zachovali urbanistické souvislosti včetně navazujících pěších a cyklistických tras na obou předpolích lávky. Po nutných tvarových úpravách byly využity původní podpěry mostu. Kvůli vylepšení levobřežní cyklostezky byla odstraněna dvojice konzol a lávka byla uložena v místě dříku levobřežní opěry. Nová konstrukce zohledňuje požadovanou aktualizovanou návrhovou hladinou Q100 s volnou výškou min. 0,5 m. Lávka i její předpolí poskytují volnou šířku průchozího prostoru min. 3800 mm.

Soubor čtyř lávek, který v roce 2023 dokončil Josef Pleskot se svým týmem ve spolupráci s Vladimírem Janatou a jeho kolegy, vyšel v časopise Stavba 4/2023. Společnou recenzí s názvem „Lávky jako pokračování cesty a posilování genia loci“ je opatřil Petr Volf a Vladimír Janata je doplnil odborným textem „Pozitivní interakce architekta a statika při koncepčním návrhu lávek“.

Osa lávky je půdorysně přímá a vede v ose lávky původní, demontované. Nová konstrukce plně využívá původní základy. Niveleta mostovky je mírně upravena oproti niveletě původní, aby odpovídala požadavkům na hladinu stoleté vody. Lávka je zavěšena obdobně jako původní na jednom excentricky umístěném jednodříkovém pylonu na povodní straně, nový pylon je vyšší než původní.

Autorská zpráva

Místo stavby: Praha-Radotín
Autoři: Josef Pleskot, Vladimír Janata
Spoluautoři: David Ambros a Zdeněk Rudolf / AP atelier, Jiří Lahodný, Jan Pecina / EXCON, Vojtěch Hruška, Milan Petřík, Michal Drahorád / Mott Macdonald CZ
Rozměry: délka přemostění 41,65 m, délka most 59,05 m, délka nosné konstrukce 52,30 m, rozpětí polí 5,0 m + 43,6 m + 3,5 m, šikmost mostu 90,0°, volná šířka mostu 3,0 m, šířka mostu 3,63–6,80 m, výška mostu nad terénem 5,50 m (nad levým pásem dálnice D10), 6,60 m (max. nad pravým pásem), stavební výška 0,350 m, plocha nosné konstrukce 190,30 m²
Projekt: 2021
Realizace: 2023
Foto: Tomáš Souček, Vladimír Janata

Petr Volf: Lávky jako pokračování cesty a posilování genia loci 2/4
Počátky lávek Josefa Pleskota můžeme objevit nejenom v první lávce přes Berounku v Radotíně (1995), ale také například v cestě z Opyše do Jeleního příkopu na severním předpolí Pražského hradu, kde nástup dobrodružné poutě umožňuje soustava krátkých ocelových lávek položených přes kamenné zpevňující valy podpírající terasy nad Chotkovou zatáčkou, přičemž samotná trasa vede přes dřevěné chodníky usazené do strmého svahu (1997) a pokračuje příkopem až do průchodu valem Prašného mostu představovaného známým tunelem. Jedná se o esenci uvažování Josefa Pleskota ve smyslu zabydlování určité lokality a posilování jejího genia loci, aniž by to působilo jakkoliv násilně nebo pateticky. V tomto kontextu můžeme bez rozpaků dokonce hovořit o zemním umění neboli land-artu, jehož půvab spočívá v tom, že jej musíme najít, postupně objevit a osvojit si jej v opakovaném kontaktu. To, co je zdánlivě neviditelné, se vyjevuje postupně, ale o to naléhavěji. Do podobné kategorie patří i Pleskotovy úpravy břehů řeky Loučné v Litomyšli z počátku jednadvacátého století, kde se mu podařilo v rámci protipovodňových opatření zpřístupnit říční břehy a obyvatelům města umožnit bezprostřední kontakt s hladinou. Vytvořil novou typologii veřejného prostranství, „pobytovou lávku“, která sehrává roli nového veřejného prostoru a místa setkávání.

Pro rukopis Pleskota a Janaty jsou charakteristické tyto ocelové vertikály nesoucí lana, uplatnili je kupříkladu jak na dvouramenné lávce v Písku, tak také v Radotíně, kde letos instalovaná lávka nahradila předchůdkyni, kterou Josef Pleskot navrhoval v první polovině devadesátých let a jejíž zavěšenou konstrukci z předpjatého betonu narušily povodně, především tisíciletá voda v roce 2002. Zatímco v Ostravě či Písku Pleskot řešil samotnou stopu přemostění, hledal ideální návaznost na stávající urbanistické souvislosti i pohledové dominanty, v Radotíně se vracel na „místo činu“ a toto trasování odpadlo. Lávka je zavěšena na excentrickém pylonu zabudovaném přímo na horní část příhradové konstrukce, což ji dodává na vizuální soudržnosti, a ještě se zvýrazňuje dojem lehkosti. Není těžké si představit, že pylon, jenž nad mostovkou ční do výšky dvaceti čtyř metrů (od země je vysoký třicet), by mohl sloužit také jako nosič vlajkoslávy.

Další části recenze zde 1/4, 3/4 a 4/4, vyšlo v časopise Stavba 4/2023