Jak náročná byla výstavba Dvoreckého mostu?

Most vznikal v hustě zastavěném prostředí širšího centra Prahy, kde byl od začátku zásadní problém s prostorem. Staveniště nabízelo jen velmi omezené možnosti pro skladování materiálu i manipulaci s technikou. Každá dodávka tak musela být přesně načasována, aby plynule navazovala na postup prací a zároveň nezablokovala už tak stísněné zázemí.

K tomu se přidala i samotná konstrukční náročnost mostu. Dvorecký most je tvarově komplikované dílo, jehož realizace vyžadovala precizní koordinaci jednotlivých profesí. Náročné bylo už samotné zakládání v korytě Vltavy i v jeho bezprostředním okolí. Stejně tak betonáže jednotlivých částí mostu patřily k technologicky nejnáročnějším operacím celé stavby.

Konstrukce mostu je masivní a zároveň provedená z bílého betonu. Tato kombinace klade zvýšené nároky na kontrolu vývinu hydratačního tepla. Během betonáží pilířů i mostovky byly průběžně sledovány teploty čerstvého betonu i betonu v konstrukci při hydrataci. Na základě předběžných zkoušek a měření byla navržena opatření ke snížení počáteční teploty čerstvého betonu a k následnému chlazení konstrukce.

Specifickou kapitolou byly velkoobjemové betonáže mostovky, při nichž bylo nutné beton přečerpávat přes několik čerpadel umístěných v okolí mostu. Tento způsob byl nezbytný právě kvůli omezenému přístupu a složité geometrii stavby.

Na zajištění dodávek betonu a jeho dopravy se podílela společnost TBG METROSTAV, která zajišťovala výrobu i logistiku čerstvého betonu v podmínkách komplikovaného městského staveniště. Čerpání betonu probíhalo za využití techniky společnosti Pražské betonpumpy a doprava. Vzhledem k rozsahu a náročnosti jednotlivých betonáží bylo nutné nasazovat větší množství čerpací techniky, přičemž v některých případech byla čerpadla operativně zajišťována i z dalších regionů České republiky.

Jedna z těchto betonáží – betonáž 3. pole mostovky, ze které vzniklo následující video – trvala nepřetržitě 38 hodin. Do bednění se během ní uložilo více než 1 000 m³ bílého betonu COLORCRETE. Na stavbě bylo v tu dobu nasazeno celkem pět betonových čerpadel. Ukládka betonu probíhala ze dvou čerpadel umístěných na pontonech na Vltavě po obou stranách mostu, která byla zásobována betonem jednak ze stanoviště v ulici Strakonická a jednak z čerpadla umístěného přímo na mostě.

U takto rozsáhlých a technologicky náročných betonáží přitom neexistuje prostor pro chyby. Jakékoli přerušení by mohlo mít zásadní dopad na kvalitu výsledné konstrukce. I proto bylo na místě připraveno záložní čerpadlo, které mělo zajistit kontinuitu prací v případě poruchy. Stejně tak byla připravena i záložní betonárna, která by v případě výpadku dokázala betonáž plynule převzít.

Video z této unikátní betonáže najdete níže – nabízí detailní pohled na koordinaci techniky, pracovníků i logistiky, která byla pro úspěšné dokončení jednoho z klíčových polí mostovky naprosto zásadní.