Zprávy

Jan Kotěra. Ohlasy lidového umění. Po stopách moderny

Autor × 17. 4. 2012

Výstava v Moravské galerii v Brně
Jurkovičova vila, ulice Jana Nečase 2, Brno-Žabovřesky
13. dubna – 30. září  2012
www.moravska-galerie.cz
vstupné na výstavu v rámci prohlídky vily 100/50 Kč

Nová výstava v Jurkovičově vile

Výstava Jan Kotěra: Ohlasy lidového umění. Po stopách moderny v Jurkovičově vile představí rozmanitý výběr z Kotěrovy tvorby — kresby, unikátní skeny fotografií staveb a jejich interiérů, ale i dosud nevystavovaný nábytek pro jídelnu Franty Anýže z roku 1907 ze sbírek Moravské galerie v Brně či několik kusů plaket, navrhovaných umělci z okruhu přátel Jana Kotěry i Franty Anýže. 
 
Expozice je tematicky rozdělena do několika částí — jedna z nich přibližuje Kotěrův vztah k lidovému umění, další líčí detaily ze vztahu i tvorby obou architektů a jejich vzájemnou inspiraci a poslední část výstavy je věnována Kotěrovi a jeho spolupracovníkům. Poprvé je zde srovnána tvorba dvou nejvýznamnějších architektů první čtvrtiny 20. století u nás, zakladatele české moderní architektrury Jana Kotěry a zakladatele moderní architektury na Slovensku a tvůrce svébytného architektonického proudu na Moravě Dušana Jurkoviče.
 
U příležitosti otevření nové výstavy a letošní turistické sezony v Jurkovičově vile představíme návštěvníkům sochu Myslitele (1905) od Jana Štursy (1880-1925), která se po 93 letech vrací zpět do vily. Dušan Jurkovič sochu v roce 1906 zakoupil pro lodžii své vily, ovšem po odchodu do Bratislavy ji odvezl s sebou. Od roku 1961 měla sochu ve svých sbírkách Národní galerie v Praze, kam ji prodal syn Juraj Jurkovič.


 
Jan Kotěra a Dušan Jurkovič
Tvorba Jana Kotěry byla ovlivněna lidovým uměním, které autor vnímal zejména v počátku své kariéry jako důležitý zdroj inspirace. Avšak odlišným způsobem než Jurkovič, jehož tvorbu znal a respektoval.
Roku 1901 Kotěra, coby redaktor Volných směrů, recenzoval knihu Pustevně na Radhošti a zároveň zhodnotil i Jurkovičovu architektonickou tvorbu. O tři roky později napsal Kotěra do Volných směrů velmi pozitivní hodnocení Jurkovičovy práce na projektu lázní v Luhačovicích. Chválil Jurkovičův urbanistitcký rozvrh i spojení s přírodou jeho návrhů. Úkolem jeho textu bylo nejen vyzvednout přednosti staveb, ale také podpořit kolegu zápasícího s odpůrci jeho moderního díla z řad architektů. Pro Jurkoviče měl Kotěra v tomto směru velké pochopení, protože sám zažíval podobné odmítání. Nechal se jím však i inspirovat, což je zřejmé například v návrhu křesla z Hradce Králové.
 
Jan Kotěra
Jan Kotěra (1871-1923) je pokládán za zakladatele české moderní architektury. Ač narozený v Brně, veřejnost si ho s tímto městem nespojuje. Jeho otec Antonín Kotěra zde působil krátce, rodina se brzy odstěhovala do Ústí nad Labem a do Plzně, kde Jan vystudoval Německou vyšší státní průmyslovku (1887-1890). Vysokoškolské vzdělání získal ve Vídni na Akademii výtvarného umění u Otto Wagnera (1894-1897) a studia završil stipendiem v Itálii (1898). Roku 1899 se Jan Kotěra usadil v Praze. Moderní architektura, tak jak ji viděla Vídeň, nebo i Brno, byla v Praze hodnocená spíše politicky než umělecky, tedy odmítaná. Kotěra musel hledat jiné cesty. Obrátil se pro inspiraci k lidovému umění. Praha se pro lidovou tvorbu nadchla roku 1895 při Národopisné výstavě. Kotěrův přístup byl ale kritický. Z ateliéru Otto Wagnera byl poučený o tom, jakým způsobem vnímat lidové umění — chápal ho jako inspiraci pro vytváření nových hodnot. Sbíral lidové výšivky a salon ve svém prvním pražském bytě vyzdobil jejich kolážemi a lidovou keramikou, návrhy výmalby stěn nebo nábytku jsou ale zcela originální. První Kotěrovy realizace byly vesměs vilové stavby, ve kterých se snoubil vliv anglických cottages a lidové ornamentiky — vila pro Františka Trmala v Praze-Strašnicích (1902-1903), vila pro Ferdinanda Tondera v Sv. Gilgenu (1905-1906), vila Stanislava Suchardy v Praze-Bubenči (1904-1906). K lidovému umění se znovu dostal po první světové válce v projektu přestavby domu Václava Rýdla v Dobrušce (1918-1919) a v detailech i v projektu úprav interiérů bytu Kamily Heverochové (1919).
 
Martina Lehmannová, autorka výstavy
Kurátorka za MG: Alena Krkošková
Architektonické řešení: Marek Lehmann
Grafika výstavy: Metoda spol. s r.o.
Edukační programy: Olga Búciová, Eva Strouhalová
Doprovodný program k výstavě
Úterý 24. 4. v 17 hod, Uměleckoprůmyslové muzeum, Husova 14, Brno
Přednáška Jan Kotěra, Martina Lehmannová
Čtvrtek 26. 4. v 18 hod, Rodný dům J.Hoffmanna v Brtnici
Přednáška Jan Kotěra, Martina Lehmannová
 
Výtvarné dílny, Jurkovičova vila, Ulice Jana Nečase 2, Brno-Žabovřesky
29. 4. v 15 – 18 hod
Workshop lidové kultury, Tvorbou k poznání a inspirace
12. 5. v 10 –12 hod
Slavnost třešňových kvítků / sobotní ateliér
19. 5. v 13 – 18 hod
Přehlídka uměleckých řemesel
22. 5. v 15 hod
Národní všehochuť / Creativ 60+, výtvarná dílna
25. 5. v 10 –12 hod
Jan Kotěra. Národní styl / Tvůrčí dílny pro pedagogy



Jurkovičova vila se stala součástí nové mezinárodní kulturní poznávací stezky s názvem Po stopách moderny, kterou realizuje Rakouské muzeum užitého/současného umění (MAK Wien) společně s Centrálou cestovního ruchu Jižní Moravy, dále Moravskou galerií v Brně a Europaforum Wien.

Novým fenoménem cestovního ruchu se stávají návštěvy domů spojených s významnými osobnostmi, které v nich žily nebo působily. Tato místa si získávají velkou oblibu díky osobnímu charakteru a přímosti sdělení, které návštěvníkům nabízejí. Mezinárodní projekt Po stopách moderny si klade za cíl propojit architektonické dědictví jižní Moravy a severovýchodního Rakouska první poloviny 20. století a vytvořit novou kulturní stezku mezi Brnem a Vídní a jejich jednotlivými objekty, ale také přinést nové poznatky a zážitky v podobě vzdělávacích a kulturních akcí, výstav, nových propagačních materiálů či aplikací pro mobilní telefony s informacemi o jednotlivých domech. Do kulturní stezky spojující jižní Moravu a Dolní Rakousko se kromě Jurkovičovy vily zapojí například muzeum Josefa Hoffmanna, Vila Tugendhat, Památník Leoše Janáčka, Dům Gustava Mahlera v Jihlavě a další.

Projekt Po stopách moderny — Mezinárodní kulturní a muzejní poznávací stezka po stopách architektonického dědictví jižní Moravy a severovýchodního Rakouska první poloviny 20. století je financován z programu EU Evropská územní spolupráce Rakousko — Česká republika 2007–2013.
 

Autor

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*