Výstava v Moravské galerii v Brně
Jurkovičova vila, ulice Jana Nečase 2, Brno-Žabovřesky
13. dubna – 30. září 2012
www.moravska-galerie.cz
vstupné na výstavu v rámci prohlídky vily 100/50 Kč
Nová výstava v Jurkovičově vile
Výstava Jan Kotěra: Ohlasy lidového umění. Po stopách moderny v Jurkovičově vile představí rozmanitý výběr z Kotěrovy tvorby — kresby, unikátní skeny fotografií staveb a jejich interiérů, ale i dosud nevystavovaný nábytek pro jídelnu Franty Anýže z roku 1907 ze sbírek Moravské galerie v Brně či několik kusů plaket, navrhovaných umělci z okruhu přátel Jana Kotěry i Franty Anýže.
Expozice je tematicky rozdělena do několika částí — jedna z nich přibližuje Kotěrův vztah k lidovému umění, další líčí detaily ze vztahu i tvorby obou architektů a jejich vzájemnou inspiraci a poslední část výstavy je věnována Kotěrovi a jeho spolupracovníkům. Poprvé je zde srovnána tvorba dvou nejvýznamnějších architektů první čtvrtiny 20. století u nás, zakladatele české moderní architektrury Jana Kotěry a zakladatele moderní architektury na Slovensku a tvůrce svébytného architektonického proudu na Moravě Dušana Jurkoviče.
U příležitosti otevření nové výstavy a letošní turistické sezony v Jurkovičově vile představíme návštěvníkům sochu Myslitele (1905) od Jana Štursy (1880-1925), která se po 93 letech vrací zpět do vily. Dušan Jurkovič sochu v roce 1906 zakoupil pro lodžii své vily, ovšem po odchodu do Bratislavy ji odvezl s sebou. Od roku 1961 měla sochu ve svých sbírkách Národní galerie v Praze, kam ji prodal syn Juraj Jurkovič.
Jan Kotěra a Dušan Jurkovič
Tvorba Jana Kotěry byla ovlivněna lidovým uměním, které autor vnímal zejména v počátku své kariéry jako důležitý zdroj inspirace. Avšak odlišným způsobem než Jurkovič, jehož tvorbu znal a respektoval.
Roku 1901 Kotěra, coby redaktor Volných směrů, recenzoval knihu Pustevně na Radhošti a zároveň zhodnotil i Jurkovičovu architektonickou tvorbu. O tři roky později napsal Kotěra do Volných směrů velmi pozitivní hodnocení Jurkovičovy práce na projektu lázní v Luhačovicích. Chválil Jurkovičův urbanistitcký rozvrh i spojení s přírodou jeho návrhů. Úkolem jeho textu bylo nejen vyzvednout přednosti staveb, ale také podpořit kolegu zápasícího s odpůrci jeho moderního díla z řad architektů. Pro Jurkoviče měl Kotěra v tomto směru velké pochopení, protože sám zažíval podobné odmítání. Nechal se jím však i inspirovat, což je zřejmé například v návrhu křesla z Hradce Králové.
Jan Kotěra
Jan Kotěra (1871-1923) je pokládán za zakladatele české moderní architektury. Ač narozený v Brně, veřejnost si ho s tímto městem nespojuje. Jeho otec Antonín Kotěra zde působil krátce, rodina se brzy odstěhovala do Ústí nad Labem a do Plzně, kde Jan vystudoval Německou vyšší státní průmyslovku (1887-1890). Vysokoškolské vzdělání získal ve Vídni na Akademii výtvarného umění u Otto Wagnera (1894-1897) a studia završil stipendiem v Itálii (1898). Roku 1899 se Jan Kotěra usadil v Praze. Moderní architektura, tak jak ji viděla Vídeň, nebo i Brno, byla v Praze hodnocená spíše politicky než umělecky, tedy odmítaná. Kotěra musel hledat jiné cesty. Obrátil se pro inspiraci k lidovému umění. Praha se pro lidovou tvorbu nadchla roku 1895 při Národopisné výstavě. Kotěrův přístup byl ale kritický. Z ateliéru Otto Wagnera byl poučený o tom, jakým způsobem vnímat lidové umění — chápal ho jako inspiraci pro vytváření nových hodnot. Sbíral lidové výšivky a salon ve svém prvním pražském bytě vyzdobil jejich kolážemi a lidovou keramikou, návrhy výmalby stěn nebo nábytku jsou ale zcela originální. První Kotěrovy realizace byly vesměs vilové stavby, ve kterých se snoubil vliv anglických cottages a lidové ornamentiky — vila pro Františka Trmala v Praze-Strašnicích (1902-1903), vila pro Ferdinanda Tondera v Sv. Gilgenu (1905-1906), vila Stanislava Suchardy v Praze-Bubenči (1904-1906). K lidovému umění se znovu dostal po první světové válce v projektu přestavby domu Václava Rýdla v Dobrušce (1918-1919) a v detailech i v projektu úprav interiérů bytu Kamily Heverochové (1919).
Martina Lehmannová, autorka výstavy
Kurátorka za MG: Alena Krkošková
Architektonické řešení: Marek Lehmann
Grafika výstavy: Metoda spol. s r.o.
Edukační programy: Olga Búciová, Eva Strouhalová
Doprovodný program k výstavě
Úterý 24. 4. v 17 hod, Uměleckoprůmyslové muzeum, Husova 14, Brno
Přednáška Jan Kotěra, Martina Lehmannová
Čtvrtek 26. 4. v 18 hod, Rodný dům J.Hoffmanna v Brtnici
Přednáška Jan Kotěra, Martina Lehmannová
Výtvarné dílny, Jurkovičova vila, Ulice Jana Nečase 2, Brno-Žabovřesky
29. 4. v 15 – 18 hod
Workshop lidové kultury, Tvorbou k poznání a inspirace
12. 5. v 10 –12 hod
Slavnost třešňových kvítků / sobotní ateliér
19. 5. v 13 – 18 hod
Přehlídka uměleckých řemesel
22. 5. v 15 hod
Národní všehochuť / Creativ 60+, výtvarná dílna
25. 5. v 10 –12 hod
Jan Kotěra. Národní styl / Tvůrčí dílny pro pedagogy
Jurkovičova vila se stala součástí nové mezinárodní kulturní poznávací stezky s názvem Po stopách moderny, kterou realizuje Rakouské muzeum užitého/současného umění (MAK Wien) společně s Centrálou cestovního ruchu Jižní Moravy, dále Moravskou galerií v Brně a Europaforum Wien.
Novým fenoménem cestovního ruchu se stávají návštěvy domů spojených s významnými osobnostmi, které v nich žily nebo působily. Tato místa si získávají velkou oblibu díky osobnímu charakteru a přímosti sdělení, které návštěvníkům nabízejí. Mezinárodní projekt Po stopách moderny si klade za cíl propojit architektonické dědictví jižní Moravy a severovýchodního Rakouska první poloviny 20. století a vytvořit novou kulturní stezku mezi Brnem a Vídní a jejich jednotlivými objekty, ale také přinést nové poznatky a zážitky v podobě vzdělávacích a kulturních akcí, výstav, nových propagačních materiálů či aplikací pro mobilní telefony s informacemi o jednotlivých domech. Do kulturní stezky spojující jižní Moravu a Dolní Rakousko se kromě Jurkovičovy vily zapojí například muzeum Josefa Hoffmanna, Vila Tugendhat, Památník Leoše Janáčka, Dům Gustava Mahlera v Jihlavě a další.
Projekt Po stopách moderny — Mezinárodní kulturní a muzejní poznávací stezka po stopách architektonického dědictví jižní Moravy a severovýchodního Rakouska první poloviny 20. století je financován z programu EU Evropská územní spolupráce Rakousko — Česká republika 2007–2013.
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.
Jo, taky se mi to líbí, fakt to má něco do sebe!
Když můžou být smaltované vany naprostá topka - odolné, trvanlivé, snadno se udržují a ještě k tomu skvěle vypadají, tak…