Palác národů v Ženevě potřebuje urychleně rekonstrukci

Zhoršení stavu paláce postaveného v roce 1929, kde byl v roce 1936 zřízen sekretariát Společnosti národů, poté v roce 1946 Úřad Spojených národů v Ženevě, dosáhlo kritického stádia, uvádějí Spojené národy.

Ženeva 18. dubna (ČTK/AFP) – Palác národů v Ženevě, evropské sídlo OSN, je grandiózní budova, avšak ohrožuje ji její stáří. Čeká ji největší restaurování v její historii, které je otázkou života pro jedno z největších konferenčních center ve světě, píše agentura AFP.

"Stále chatrnější objekt Paláce národů představuje rostoucí nebezpečí pro bezpečnost a zdraví delegátů při OSN, jeho personálu a více než 100.000 lidí, kteří jej každoročně navštíví," píše se v nedávné zprávě generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna.

Ponořen do zeleně s výhledem na Ženevské jezero a zasněžené vrcholky Mont Blanku se Palác národů pyšní svou novoklasicistní siluetou a ukrývá na konci mramorových chodeb své poklady: vzácná dřeva, impozantní tapiserie a secesní nábytek a osvětlení.

Avšak odvrácenou stranou této grandiózní a poněkud zastaralé dekorace, která zahrnuje 34 konferenčních sálů, 2800 kanceláří a na 4000 úředníků, je do nebe volající nedostatek funkčnosti.

Velká část struktury budovy, technické infrastruktury a vnějších prvků včetně oken pochází ze 30. let minulého století.

Přetížená a zrezivělá kanalizace, pronikání vody, záplavy, chybějící tepelná izolace, zastaralé technologie konferenčních sálů – takové nedostatky konstatuje technická studie expertů, kterou si OSN objednala. Odborníci v ní naléhavě požadují rekonstrukci.

Loni v prosinci Valné shromáždění OSN schválilo úvěr pro renovaci Paláce národů. Rekonstrukce by měla začít v roce 2015 a trvat osm let. Vyžádá si 618 milionů dolarů (11,1 miliardy Kč). Plánovací práce budou zahájeny již letos a přípravy v roce 2014.

"Velkou výzvou tohoto projektu je zachovat toto dědictví a zároveň použít nejnovější technologie," konstatuje Francesco Savarese, vedoucí sekce staveb a technických služeb při OSN.

"Se záchranou Paláce národů se již nesmí otálet, jinak se renovace stane nemožnou, protože náklady by byly nesmírné a levnější by bylo postavit budovu novou," možná i někde jinde, říká Savarese.

Švýcarsko toužící odvrátit tento alarmující scénář, který by zasadil ránu mezinárodní pověsti Ženevy a přílivu financí, jež je s tím spojen, se již rozhodlo sáhnout do kapsy.

Konfederace slíbila poskytnout 50 milionů švýcarských franků (asi jednu miliardu Kč) na výměnu 1700 oken paláce za konstrukce s dvojitým sklem umožňující úsporu energie.

"Provedli jsme počítačové simulace a spočítali, že 40 procent energie z vytápění budovy uniká okny, deset až dvacet procent fasádami a dalších 20 až 30 procent střešními konstrukcemi," upřesnil Savarese.

Rozvržení rekonstrukce na osm let je podle něho nejlepším kompromisem a zároveň nejlevnějším řešením, protože to umožňuje zachovat pořádání konferencí a zároveň pokračovat v opravách. Konference jsou životní činnosti OSN v Ženevě, ročně se jich tu koná nejméně 9000.

Zahájení rekonstrukce je zásadní pro to, aby Palác národů a Úřad Spojených národů v Ženevě mohly nadále sloužit mezinárodní diplomacii v Evropě, uvádí Organizace spojených národů.

Doplněno Stavabweb:
V roce 1920 se konala architektonická soutěž na podobu Paláce národů. Zadání znělo:
"Palác, jehož konstrukce je předmětem soutěže, je určen pro umístění všech orgánů Společnosti národů v Ženevě. Měl by být navržen takovým způsobem, aby tyto orgány mohly pracovat, předsedat a diskutovat, a to nezávisle a snadno v klidné atmosféře, při řešení problémů mezinárodního rozměru."
Porota architektů vybírala z 377 návrhů, ale nebyla schopna rozhodnout o vítězi. Nakonec bylo rozhodnuto, že na finální podobě bude spolupracovat pět architektů, autorů vítězných návrhů: Carlo Broggi Itálie, Julien Flegenheimer ze Švýcarska, Camille Lefèvre a Henri-Paul Nénot Francie a József vago Maďarska.
Na počátku roku 1950, byla přistavěna tři patra u budov "K" a "D". Budova "E" (neboli "nová" budova) byl dokončena v roce 1973 a slouží jako konferenční zařízení. Dnes je komplex 600 metrů dlouhý, nabízí 34 konferenčních místností a 2800 kanceláří.
Palác stojí v parku Ariana, který v roce 1890 odkázal městu Ženeva Gustave de Revilliod de la Rive. Měl tři podmínky: aby zde byl pohřben, aby park vždy zůstane přístupný veřejnosti a aby se pávi měli možnost po něm volně toulat, což dělají dodnes. Park také obsahuje 1668 chat.
Palác a jeho budovy tvoří druhý největší komplex budov v Evropě po Versailles. (zdroj Wikipedie)