Dům pro čtyřčlennou rodinu se nachází v kanadském Caledonu na pozemku o velikosti 36,4 ha (90 akrů) zvlněné luční krajiny s historickou farmou a stodolou.
Ontarijský Caledon, prý nejbezpečnější město Kanady, není daleko od Toronta. Byl založen v roce 1974 a je oblíbeným sídlem mnoha bohatých Kanaďanů, kteří tu vlastní rozsáhlé pozemky. Počet obyvatel se od založení města zdvojnásobil na nynějších 50 tisíc. Caledon se skládá z řady městských čtvrtí, vesnic a samot, ale jeho hlavní předností je neporušená příroda. Spíše se tu dá mluvit o bydlení v přírodě než o přírodě ve městě. (volně podle wikipedie)
Architekti: Ian MacDonald Architect
Adresa: Caledon, Ontario, Kanada
Tým autorů: Ian MacDonald, Michael Attard, Nova Tayona, Adam Blakeley, Patrick Liu
Plocha: 400 m2 (4,300 sq ft)
Realizace: 2010
Foto: Tom Arban
Předmětem našeho návrhu bylo vytvořit klidné a tiché bydlení, které zachová smysluplné spojení s krajinou a její historickou zástavbou. „Samozřejmým“ místem pro dům mohlo být návrší s výhledem na krajinu, ale výhledu z tohoto místa by vévodila silnice a sousední domy. Místo toho jsme dům vestavěli do kopce: objímá se se zemí a je chráněn před horkem, větrem i sněhem Ontaria. Tak jsme zakryli silnici a místo toho jsme výhled orientovali na jemně zvlněnou louku a na stavby stávající farmy a její okolí.
Projekt zahrnuje vodní tok, který využívá dešťovou vodu ze střech novostavby i starého domu a původní stodoly. Voda teče podél domu do louky a přes řadu potůčků a rybníčků do stodoly a podél ní vzniká pěšina, která spojuje dům s okolím a se starými budovami farmy. Kanál spojuje dům s přírodním pozemkem v okolí a zároveň ustanovuje na louce nový ekosystém, díky němuž se na místo dostanou rostliny, ryby a ptáci. Přidanou hodnotou této vody je, že je bezpečná pro plavání i pro napití.
Výrazně jsme snížili fyzickou prezentaci domu a jeho dopad na životní prostředí, neboť jsme ho zanořili do terénní prohlubně a zakryli střechou se stejným porostem, jaký se vyskytuje v okolí. Kromě toho jsme dům propojili s jeho krajinou i tím, že jsme použili místní trvanlivé materiály a topení a chlazení řešíme geotermálním systémem na vodní bázi.
Dům je silně chráněný, mohl by tedy být v interiéru poměrně tmavý. Proto jsou na střeše „světelné monitory“, které přivádějí jižní světlo rovnou do středu domu. Během zimy svítí nízké slunce přímo přes sklo monitorů a ke světlu přidává i teplo. V létě monitory odrazí většinu slunečních paprsků a sníží přísun světla a tepla do vnitřku budovy. Monitory jsou ovladatelné, umožňují větrání a odvod ohřátého vzduchu zevnitř. Protože jsou nepřímé, poskytují měkké a rovnoměrné.
Místo zřetelného odlišení interiéru a exteriéru jsme zvolili kompozici s několika meziprostory (např. když voda teče mezi domem a vnější opěrnou zdí), které tvoří cosi jako prostředníka mezi domem a světem za jeho zdmi. Tyto prostory poskytují soukromí a ochranu, ale současně udržují propojení s krajinou kolem. Vyhovují rovněž našim fyzickým a psychologickým potřebám během střídání ročních dob a podmínek počasí, protože nabízejí civilizovaný přechod mezi uvnitř a vně. Výsledkem je dům, který je současně intimní, velkorysý i pevně zakořeněný ve svém místě.
Souhlasím, že vliv Filharmonie na okolí bude menší než vliv okolí na Filharmonii. Ale pokud jde o problém dopravy a…
Tak možná proto, že potřebují změřit, za jak dlouho se napršená voda vsákne na přesně dané ploše? Přece jen jde…
Hodně jsem už o téhle maltě četl a zjišťoval, zdá se mi to jako velmi dobrá volba na stavbu domu,…
Negativní vlivy nebude mít Filharmonie na okolí, ale okolí na Filharmonii. Koncentrace dopravních provozů aut na Magistrále, železnice na tratích…
Asi i parkuje, ale nechápu, proč je zelená plocha výš a ohraničena obrubníkem, který zamezí odtoku dešťové vody ze zpevněných…